24 C 197/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 10. 6. 2022 ve znění opravy z 10.6.2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání – lakovna [číslo] o podlahové výměře 84 m2 v areálu [ulice a číslo], [územní celek], s ujednaným nájemným 300 000 Kč ročně, hrazeným formou měsíčních splátek ve výši 25 000 Kč. Na základě výpovědi ze strany žalovaného, která byla žalobci doručena dne 1. 7. 2021, došlo k ukončení nájemního vztahu. Žalovaný však neuhradil splátky nájemného za měsíc červen a červenec 2021, a to ani přes předžalobní upomínku žalobce. Žalobce proto požaduje částku ve výši 50 000 Kč (2 x 25 000 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 10. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce ani žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřili. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že mezi účastníky byla dne 1. 3. 2021 uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor č. [číslo], na základě které žalobce poskytl žalovanému do nájmu na dobu určitou od 1.3.2021 do 31.3.2023 nebytový prostor – Lakovnu [číslo] o rozměru 84 m2 nacházející se v areálu [ulice a číslo], [obec] a žalovaný se za to zavázal hradit nájemné ve výši 300 000 Kč ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po 25 000 Kč splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce (zjištěno ze smlouvy o nájmu nebytových prostor č. [číslo]). Žalovaný předmět nájmu převzal do užívání dne 1.3.2021 (zjištěno z protokolu o předání předmětu nájmu ze dne 1. 3. 2021). Žalovaný e-mailem z 1.7.2021 sdělil žalobci, že„ vypovídá smlouvu o pronajmutí díly a že čipy a klíče zanechal v daných prostorách“ (zjištěno z e-mailu žalovaného žalobci z 1.7.2021). Žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení dlužných splátek nájemného za měsíc červen a červenec 2021 ve výši 50 000 Kč (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 1. 9. 2021 dodejky). Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku zaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva o nájmu prostoru sloužících podnikání ve smyslu ust. § 2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobce své povinnosti ze smlouvy splnil, když žalovanému přenechal ujednané nebytové prostory k užívání k jeho podnikatelské činnosti, žalovaný však neuhradil splátky nájemného za měsíce červen a červenec 2021 po 25 000 Kč měsíčně splatné vždy k 15. dni daného měsíce (tj. k 15.6.2021 a 15.7.2021). Žalobce pak v řízení prokázal výši této dlužné částky, jakož i právní titul jejího poskytnutí, žalovaný v řízení výše uvedené skutečnosti nijak nesporoval, zejména ani netvrdil, že by danou smlouvu neuzavřel či že by dlužnou částku (v jím nesporované výši) zaplatil. Soud přitom dospěl k závěru, že v období června a července 2021 nájemní vztah z výše specifikované smlouvy trval, neboť žádnou ze stran nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, že by daná smlouva jakýmkoli právně relevantním způsobem před tímto obdobím zanikla. Pokud žalobce nesporoval, že nájem byl ukončen na základě„ výpovědi“ žalovaného, v řízení bylo pouze prokázáno, že žalovaný dne 1.7.2021 žalobci zaslal e-mail, v němž uvedl, že nájemní smlouvu„ vypovídá“. K tomuto e-mailu však žádná faktická zejména řádně odůvodněná výpověď nájemní smlouvy (uzavřené na dobu určitou) ve smyslu ust. § 2308 o.z. nebyla předložena (a žádný z účastníků existenci takové výpovědi smlouvy ani netvrdil). Kromě toho je v daném případě výpovědní doba dle ust. § 2310 o.z. tříměsíční, když ve smlouvě nebylo mezi účastníky sjednáno jinak. Je tak zřejmé, že žalobce pouze konkludentně akceptoval ukončení nájemní smlouvy faktickým vyklizením daných prostor, a to k 31.7.2021 (když za červenec 2021 ještě požaduje dlužné nájemné). 6. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že nájemní vztah účastníků dle výše uvedené smlouvy zjevně trval i v období června a července 2021, žalobce má proto za dané období právo na zaplacení ve smlouvě sjednaného nájemného ve výši celkem 50 000 Kč. Soud proto žalobě zcela vyhověl a žalobci přiznal i požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení ve výši dle nařízení vl. č. 351/2013 Sb. ve spojení s ust. § 1970 o.z., když je žalobce z obou dlužných nájemných požadoval až od 16.10.2021 do zaplacení. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 500 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínku, podání žaloby) po 3 100 Kč podle § 8 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a z 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 2 142 Kč, tj. celkem 14 842 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.