25 C 451/2018-231 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 011 021,60 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku s tvrzením, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně v řízení vedeném pod sp. zn. 5 C 215/2015 před Okresním soudem v Lounech. V uvedeném řízení se proti žalobkyni domáhala [celé jméno svědkyně] zaplacení částky 1 410 838,75 Kč s příslušenstvím. Žalobkyni bylo soudem uloženo kvalifikovaně se k žalobě vyjádřit, přičemž žalovaný sice podal v zastoupení žalobkyně odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, k žalobě se však nevyjádřil. V důsledku toho došlo k fikci uznání nároku [celé jméno svědkyně] a vydání rozsudku pro uznání, který byl k odvolání žalobkyně potvrzen Krajským soudem v Ústí nad Labem. Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR. Žalovaný tímto jednáním porušil své povinnosti advokáta, existuje i příčinná souvislost mezi tímto porušením a vznikem újmy, protože lze důvodně předpokládat, že v uvedeném řízení by žalobkyně byla úspěšná, nebýt zmeškání lhůty ze strany žalovaného. Konstrukce uvedené žaloby vychází z toho, že [celé jméno svědkyně] se proti žalobkyni domáhala zaplacení nároku na náhradu újmy v rozsahu 1 410 839 Kč, kterou jí měla způsobit žalobkyně dne [datum] neoprávněným postřikem herbicidu na porost řepky, zasetý [celé jméno svědkyně] a vzešlý na pozemcích v k.ú. [část obce] u [část obce] a [část obce], které měla údajně pronajaty od Pozemkového fondu ČR. Tyto pozemky však měla od Pozemkového fondu ČR pronajaty žalobkyně, která se stala jejich nájemcem na základě smlouvy o prodeji části podniku ze dne [datum], kterou uzavřela s původním nájemcem Ing. [celé jméno svědka] (jehož nájemní vztah vznikl na základě nájemní smlouvy na dobu neurčitou). Tento nájemní vztah byl Pozemkovým fondem ČR žalobkyni vypovězen dne [datum], platnost této výpovědi žalobkyně sporovala a pozemky Pozemkovému fondu ČR nikdy zpět nepředala. Ing. [celé jméno svědka] nemohl Pozemkovému fondu ČR pozemky ke dni [datum] předat zpět, protože nebyl jejich nájemcem. Navíc [celé jméno svědkyně] sama ve výše uvedené žalobě přiznala, že pozemky osela řepkou dříve, než se měla stát jejich nájemcem a rovněž k jí tvrzené škodní události mělo dojít dříve, než se měla dle vlastních tvrzení stát nájemcem pozemků (k tomu mělo dojít až od [datum]). Proto [celé jméno svědkyně] nebyla vůbec aktivně legitimována k podání žaloby na náhradu škody, když nebyla nájemcem pozemků a ani vlastníkem porostu na pozemcích vzešlého. Pokud tak byla uvedená sklizeň zničena, nebyla zničena v neprospěch [celé jméno svědkyně] a ta se proto nemohla účinně domáhat náhrady škody. Rozhodující soud měl proto žalobu (v případě, že by se provádělo dokazování) zamítnout. Žalovaný tak svým procesním opomenutím zavinil, že proti žalobkyni bylo vydáno pravomocné rozhodnutí v důsledku právní fikce tam, kde [celé jméno svědkyně] právo z hmotného práva neplynulo. Odpovídá proto žalobkyni za vzniklou újmu v rozsahu, v němž žalobkyně musela [celé jméno svědkyně] plnit podle pravomocných rozhodnutí. Takto žalobkyně zaplatila celkem částku 2 011 021,60 Kč, která sestává z částky 70 317,60 Kč zaplacené dne [datum] na náklady řízení před soudy obou stupňů, z částky 70 542 Kč zaplacené dne [datum] za soudní poplatek, z částky 1 852 883 Kč zaplacené dne [datum] na jistině a úrocích z prodlení a z částky 17 279 Kč zaplacené dne [datum] na nákladech řízení před soudem dovolacím. 2. Žalobkyně dodala, že nejpodstatnější je zde otázka vzniku a výše škody, neboť mezi stranami je protiprávní jednání žalovaného v podstatě nesporné a je tedy dán základ nároku. V původním návrhu na vydání platebního rozkazu byla povinnost kvalifikována tak, že se vůbec nezkoumala škoda na straně [celé jméno svědkyně], vznikla fikce uznání a není možné říct, co měla vlastně žalobkyně uznat (zda se jednalo o škodu nebo ušlý zisk). Pokud jde o údajné protiprávní jednání žalobkyně vůči [celé jméno svědkyně], mělo se jednat pouze o postřik herbicidem. To však protiprávní nebylo, neboť žalobkyně byla nájemcem předmětných pozemků, s osetím pozemků nesouhlasila, navíc k němu došlo bez jejího vědomí. Navíc pokud na pozemcích vzešel nějaký porost, tak s ohledem na skutečnost, že pozemky byly v nájmu žalobkyně, byl porost v jejím vlastnictví a žalobkyně byla oprávněna jej zlikvidovat. Dokonce byla povinna jej zničit, neboť dostala výpověď z nájmu pozemků a měla je předat v původním stavu. Ani Pozemkový fond ČR, který byl vlastníkem pozemků, souhlas k osetí [celé jméno svědkyně] nedal, a pokud jej dal Ing. [celé jméno svědka], tak jeho souhlas neměl žádné právní důsledky, protože v době jeho učinění nebyl nájemcem pozemků. Nemohlo se tak jednat o protiprávní jednání žalobkyně, kdy plnění povinnosti vylučuje protiprávnost, tudíž ani základ nároku [celé jméno svědkyně] vůči žalobkyni dán nikdy nebyl. I v případě odlišného posouzení soudem by podle v řízení vypracovaného znaleckého posudku byla výše škody jiná, než odpovídá pravomocnému rozsudku a než bylo žalováno. Kromě toho pozemek i poté, co došlo k aplikaci herbicidů, neležel ladem, nezůstal neosetý, takže i povinností [celé jméno svědkyně] v případě takovéto likvidace bylo minimalizovat škodu (taková částka by se ve prospěch [celé jméno svědkyně] musela odečíst). Takže i v případě, že by aplikace herbicidů byla protiprávní, byla by škoda diametrálně odlišná od té, která byla vyčíslena v předmětném rozsudku. A i v případě, že by [celé jméno svědkyně] vyhrála částku, která odpovídá znaleckému posudku, platila by žalobkyni náklady řízení. Pokud tedy žalobkyně platila na základě rozsudku pro uznání, platila pouze z důvodu administrativní chyby žalovaného. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že v žalobě je tvrzeno, že existuje příčinná souvislost mezi porušením povinností advokáta a vznikem újmy, protože lze důvodně předpokládat, že ve shora uvedeném řízení by žalobkyně byla úspěšná, pokud by nedošlo ke zmeškání lhůty ze strany žalovaného. Takový závěr však učinit nelze a žalobkyně tato tvrzení neprokázala. Žalovaný dále uvedl, že nic nezpůsobil a pokud by se soud s jeho argumentací neztotožnil, připojil se k argumentaci vedlejšího účastníka. 4. Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhl žalobu zamítnout s tím, že by měla být přednostně vyřešena otázka, jak by dopadl spor před Okresním soudem v Lounech, pokud by žalovaný postupoval řádně. Tehdejší žalobkyně by byla úspěšná ve významné části, minimálně však ve výši částky 497 321,40 Kč, kterou znalec uvedl v posudku. Tato částka je škodou vzniklou [celé jméno svědkyně] zásahem žalobkyně. O protiprávnosti zásahu žalobkyně potom není sporu, neboť nešlo o plnění nějaké povinnosti, ale o schválnostní jednání, kdy žalobkyně jednak věděla, že na pozemcích se nachází porost řepky a věděla i o tom, že nájem těchto pozemků z její strany končí; věděla také o tom, že jejím zásahem se porost na pozemcích zničí. Pokud by nedošlo k tomuto zásahu pomocí herbicidů, tak by škoda [celé jméno svědkyně] vůbec nevznikla. Do této částky je třeba žalobu zamítnout, a je třeba zamítnout i úroky z prodlení, které by nemohly být přiznány, celkem jde o částku 155 820,59 Kč. Dále je zde otázka nákladů řízení, neboť v případě, že žalobkyně po vydání rozsudku pro uznání podala odvolání a dovolání, tak se již nejednalo o porušení povinností advokáta. Žalobkyně musela akceptovat riziko, že bude v odvolacím i dovolacím řízení neúspěšná. Žaloba by tak měla být zamítnuta co do částky 706 186,99 Kč s příslušenstvím z této částky. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak úspěch žalobkyně je porovnáván s úspěchem žalovaného, žalobkyně by tak měla nárok na 30 % náhrady nákladů řízení. Zde se ale nejedná o běžnou situaci, k výsledku se jednak dospělo pomocí znaleckého posudku, a navíc celý spor byl vyvolán schválnostním jednáním žalobkyně. Soud by měl vycházet z okolností zvláštního zřetele hodných a náklady řízení žalobkyni nepřiznat. 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný zastupoval žalobkyni jako advokát na základě plné moci v řízení vedeném před Okresním soudem v Lounech pod sp. zn. 5 C 215/2015. 7. V žalobě tam podané se [celé jméno svědkyně] po žalobkyni domáhala zaplacení částky 1 410 839 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že poškozená zasela v srpnu 2012 na pozemcích v k.ú. [část obce] ozimou řepku, stalo se tak ještě před tím, než nabyla účinnosti nájemní smlouva s ní uzavřená Pozemkovým fondem ČR. Poškozená tak učinila na základě předání pozemků tehdejším nájemcem Ing. [celé jméno svědka] v průběhu srpna 2012, který na pozemcích nevykonával žádnou činnost, pozemky byly vyklizené a poškozená musela pro dodržení agrotechnických lhůt setbu provést na konci srpna 2012. Žalobkyně dne [datum] provedla postřik uvedených pozemků totálním herbicidem, čímž porost řepky záměrně zničila a tím měla způsobit poškozené škodu ve výši 1 410 839 Kč. Škodu poškozená od