25 C 64/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 400 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem 6 900 Kč. Žalovaný však uhradil pouze 9 500 Kč, čímž mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu. K posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že byly posouzeny příjmy (na základě čestného prohlášení a výplatního dokladu k invalidnímu důchodu), výdaje a zaměstnání žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání nedostavil ani žalobce ani žalovaný, postupoval soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalovaný zde uvedl, že pobírá důchod ve výši 8 954 Kč měsíčně a dále má příjmy z brigády ve výši 10 000 Kč měsíčně. K výdajům uvedl náklady na bydlení ve výši 8 955 Kč a ostatní výdaje ve výši 500 Kč. 5. Žalovaný své příjmy prokázal čestným prohlášením a ústřižkem pro příjemce od ČSSZ za období prosinec 2017. 6. Ze smlouvy [číslo] ze dne 11. 1. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet dle podmínek stanovených ve smlouvě a splátkovém kalendáři spolu s poplatkem ve výši 7 300 Kč. 7. Z upomínky ze dne 17. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dluhu. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 10. Z výpisu úkonů smírného vymáhání bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu - dopis k úhradě a dále provedla dvě cesty terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka. 11. Dle ust. § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 12. Dle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit dle podmínek sjednaných ve smlouvě, což však neučinil. Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. S ohledem na účinnou novelu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl soud povinen z úřední povinnosti zkoumat platnost předmětné úvěrové smlouvy z hlediska posouzení úvěruschopnosti, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a takovým způsobem, aby nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti, nebo naopak o neschopnosti spotřebitele takový úvěr splácet. V této souvislosti soud konstatuje, že při posuzování splnění této povinnosti, resp. jejího porušení je třeba brát v úvahu veškeré okolnosti takového případu, přičemž dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele (k tomu dále srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Odborná péče totiž předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, popř. výpisem z účtu za období předcházející schválení úvěru, a porovnání těchto údajů s veřejně dostupnými informacemi (např. statistické údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dle databáze ČSÚ). 15. Dle názoru soudu posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě pouhého porovnání příjmové a výdajové stránky, kdy příjmy byly osvědčeny čestným prohlášením a potvrzením o výplatě důchodu, avšak výdaje nebyly prokázány nijak, není dostatečné k tomu, aby byly naplněny předpoklady odborné péče poskytovatele úvěru, a proto soud dospěl k závěru, že smlouva je neplatná. Nárok žalobkyně tak byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku spočívající v jistině dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 17. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva je neplatná, zamítl nárok žalobkyně co do smluvní pokuty a části příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 435,99 Kč, přičemž tato částka představuje 19,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,68 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.