26 C 147/2022-72 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 131,85 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřeli dne [datum] Smlouvu k službě [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Smlouva“) Nedílnou součástí byly též Všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky (dále jen„ Podmínky“). Žalobkyně poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Zákazník má dále možnost využít za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. Žalovaný využil uvedených služeb žalobkyně v celkové ceně 2 061,90 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném, v souladu s Podmínkami žalobkyně, požaduje zaplacení poplatků za prodlení ve výši 2 251,95 Kč, neboť žalovaný svůj dluh ani 30 dnů po splatnosti neuhradil. Tato částka byla stanovena v souladu s Podmínkami žalobkyně, a to v částce 650 Kč + 10 % z celkové kupní ceny za jednotlivá souhrnná měsíční vyúčtování, zaokrouhleno na celé koruny. 2. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den [datum], žalovaný byl k tomuto jednání řádně obeslán a zároveň byl poučen o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že souhlasí s rozhodnutím soudu bez své účasti. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 4. Z listinných důkazů založených ve spisu vyplývá následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu k službě [anonymizována dvě slova], jejíž nedílnou součástí byly též Všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky. Žalovaný využil služeb žalobkyně v celkové výši 2 061,90 Kč, které mu žalobkyně vyúčtovávala. Žalovaný tuto částku žalobkyni řádně neuhradil. Dále žalobkyně po žalovaném, v souladu s Podmínkami žalobkyně, požaduje zaplacení poplatku za prodlení ve výši 2 251,95 Kč, neboť žalovaný svůj dluh ani 30 dnů po splatnosti neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu, avšak ani na základě této výzvy žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. 5. Dle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Smlouvou o úvěru dle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Vzhledem ke shora uvedenému má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., mající prvky smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Tím, že žalovaný čerpal od žalobkyně finanční prostředky na nákup zboží a platbu faktur, mu vznikla povinnost tyto prostředky žalobkyni sjednaným způsobem vrátit, což však neučinil. Tím, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku dosud nesplnil, ačkoliv byl o její úhradu upomenut, shledal soud žalobu důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. b/ uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.) 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá před středníkem, když neshledal důvod pro její prodloužení.