26 C 331/2016-544 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění učiněného na ústním jednání konaném u soudu dne [datum], po žalovaných domáhala zaplacení částky 1 660 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od [datum] do zaplacení s tím, že první listopadový víkend roku 2013 se se svým synem, zesnulým [jméno] [celé jméno žalovaného], dohodla na tom, že mu formou půjčky poskytne částku ve výši 1 600 000 Kč na zakoupení bytu na adrese [adresa], a zároveň za něho zaplatí provizi za zprostředkování z převodu této nemovitosti ve výši 60 000 Kč, přičemž [obec] [celé jméno žalovaného] se zavázal půjčenou částku vrátit na její výzvu, nejpozději však do [datum]. K uvedené dohodě došlo na adrese [adresa žalobkyně], a to za přítomnosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně následně podala dne [datum] příkaz k převodu částky 1 600 000 Kč na účet [jméno] [příjmení]. K tomuto převodu došlo dne [datum] a dne [datum] byla z účtu žalobkyně zaplacena zmíněná provize ve výši 60 000 Kč, která byla zaslána na účet zprostředkovatele [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec]. Za svého života zesnulý [obec] [celé jméno žalovaného] žalobkyni nezaplatil nic a dne [datum] zemřel. Dědictví po něm bylo projednáváno [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod spisovou značkou [spisová značka], [spisová značka], přičemž dědici ze zákona po zůstaviteli zesnulém bez pořízení závěti jsou žalovaní, tj. jeho pozůstalá manželka a jeho pozůstalý nezletilý syn. Žalobkyně svou pohledávku přihlásila do dědického řízení, avšak žalovaná [číslo] přihlášenou pohledávku jako dluh zůstavitele neuznala. Jelikož splatnost zápůjčky již uplynula, žalované nebylo nic zaplaceno a právní nástupkyně dlužníka v dědickém řízení dluh zůstavitele neuznala. Žalobkyně dále uvedla, že v roce 2005 darovala svému synovi byt na adrese [adresa], se smluvně zřízeným věcným břemenem bydlení. V lednu 2006 darovala svému synovi další byt na adrese [adresa], jež zdědila po svém otci. Tento byt její syn obratem prodal v září téhož roku. Za utržené prostředky z prodeje tohoto bytu ve výši 2 200 000 Kč pořídil její syn v prosinci 2006 byt na adrese [adresa žalobkyně]. Na kupní cenu za tento byt ve výši 3 500 000 Kč poskytla žalobkyně svému synovi zbývajících 1 300 000 Kč. V červnu 2010 prodal syn byt na adrese [adresa], za kupní cenu 4 000 000 Kč, jež po odečtení daně z převodu nemovitostí vrátil žalobkyni na její účet, tedy částku ve výši 3 880 000 Kč. Jednalo se tak fakticky o vrácení finančních prostředků za utržený byt, který předtím žalobkyně svému synovi darovala. Na tomto vrácení se žalobkyně a její zesnulý syn dohodli před prodejem výše uvedeného bytu. V mezidobí po prodeji bytu v ul. [anonymizováno] koupila žalobkyně za finanční prostředky, které obdržela od svého syna, domek v [obec] pro víkendovou rekreaci a tento vlastnila až přibližně do podzimu 2013, kdy jej prodala. Finanční prostředky v hotovosti ve výši 1 660 000 Kč pak na základě předmětné smlouvy o půjčce půjčila svému synovi na koupi bytu na adrese [adresa]. Výše uvedeným jsou vysvětleny důvody a pohnutky, jež vedly jejího syna k tomu, že jí poskytl finanční částku ve výši 3 880 000 Kč – syn jí vrátil na základě ústní dohody finanční prostředky z prodeje bytu, jež mu předtím darovala, aby za ně koupila jinou nemovitost. Nejednalo se tedy o půjčku, jak tvrdí žalovaná [číslo] stejně jako žalobkyně svému synovi nevracela v listopadu 2013 půjčku, ale půjčovala mu prostředky na pořízení nemovitosti. Dále žalobkyně upřesnila, že smlouvu o půjčce uzavřela se synem během prvního listopadového víkendu mezi [datum] až [datum], přičemž přesným datem si není jista. 2. Žalovaná [číslo] se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně ani zčásti neuznává. Uvedla, že o žalobou uplatněném nároku žalobkyně se dozvěděla poprvé v dědickém řízení po svém manželovi, který byl synem žalobkyně. Její manžel se před svou smrtí nikdy nezmínil o existenci takového dluhu, žádný písemný doklad o něm neexistuje a je přesvědčená, že takový dluh neexistuje. Nadto manželovi k takovému jednání jako manželka nedala ani souhlas. Kromě toho to byl právě její manžel, kdo žalobkyni finančně podporoval, proto je nepravděpodobné, že by si od žalobkyně půjčoval nějaké peníze. Naopak je jí známo, že žalobkyně dlužila svému synovi částku 3 880 000 Kč, přičemž tento dluh vznikl tak, že její manžel byl vlastníkem bytu [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], který byl v roce 2010 prodán za 4 000 000 Kč, přičemž částka 3 880 000 Kč byla vyplacena na účet žalobkyně. Neví, z jakého titulu byl ze strany žalobkyně proveden převod částky 1 660 000 Kč, může se pouze domnívat, že se jednalo o vrácení nějaké půjčky či o dar, případně to mohlo navazovat na to, že její manžel žalobkyni v roce 2010 poskytl částku 3 880 000 Kč. Žalobkyně postupuje vůči oběma žalovaným od úmrtí syna nestandardním až šikanózním způsobem (např. podala vůči žalované 1/ žalobu na určení, že žalovaná 1/ je vyloučena z dědického práva, která byla pravomocně odmítnuta) a podání této žaloby je pokračování jejího nepochopitelného jednání. Kromě toho účet, na nějž žalobkyně zaslala částku 1 600 000 Kč, není účtem jejího manžela. Žalovaná [číslo] rovněž v řízení dále uvedla, že nepovažuje za pravděpodobné, že by její manžel projednával finanční záležitosti před manželi [příjmení], jak uvedla žalobkyně. Nemůže pak být pravda, že k dohodě o půjčce došlo dne [datum], jak tvrdí žalobkyně. Žalovaná [číslo] má k dispozici notebook manžela, kde jsou zachována všechna data, která tam byla v den jeho úmrtí, včetně e-mailové korespondence. Z této korespondence žalovaná [číslo] zjistila, že dne [datum], včetně večera a noci na [datum], byl manžel pracovně mimo [anonymizováno] a rozhodně se nemohl se žalobkyní sejít a dohodnout půjčku. Rovněž vznesla i námitku promlčení. 3. Žalovaný [číslo] se k žalobě prostřednictvím svého opatrovníka vyjádřil tak, že nárok žalobkyně ani zčásti neuznává. Uvedl, že žaloba není v jeho zájmu jako nezletilého dítěte zemřelého [jméno] [příjmení], když úmrtím otce by mu vznikl podíl na dluhu ve výši 1 660 000 Kč, který však nezavinil. Nadto žalovaná částka byla poskytnuta ještě před jeho narozením a dědické řízení bylo pravomocně ukončeno, aniž by žalovaná částka byla v rámci dědického řízení projednána. Podle žalovaného [číslo] nějaký právní důvod k poskytnutí prostředků nepochybně od počátku existoval, neboť je vyloučeno, že by žalobkyně poskytla v nějakém omylu apod., nota bene poskytla-li je svému synovi. Žalovaní o tomto právním důvodu nemají logicky vůbec žádné informace, nicméně se logicky nabízí úvaha, že se pak muselo jednat buď o dar, nebo o vrácení části půjčky, kterou [obec] [celé jméno žalovaného] poskytl své matce v roce 2010 ve výši 3 880 000 Kč. Uvedenou částku [obec] [celé jméno žalovaného] téhož roku sice stržil za prodej bytu v domě v ulici [adresa], který mu žalobkyně darovala v roce 2006, jednalo-li se však z její strany o dar, pak po právu nebylo důvodu, aby jí něco vracel. Rovněž žalobkyně nepředložila v řízení žádné relevantní důkazy a výpověď manželů [příjmení] je nevěrohodná a účelová, kdy se tato výpověď neshoduje s čestnými prohlášeními a události onoho večera, kdy mělo dojít ke sjednání smlouvy mezi žalobkyní a [jméno] [celé jméno žalovaného] se nemohly stát tak, jak jsou žalobkyní a svědky vylíčeny. Před soudem nebyl prokázán žádný právní důvod poskytnutí žalované částky prokázán a žalovaní se nacházejí v nevýhodné pozici právních nástupců zemřelého [jméno] [příjmení]. Žalovaný [číslo] také souhlasil s žalovanou [číslo] ohledně otázky promlčení nároku. 4. Žalovaní vznesli námitku započtení předmětného nároku žalobkyně vůči pohledávce žalovaného [číslo] na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. 6. 2017, č. j. [číslo jednací] ve výši 3 880 000 Kč z titulu půjčky podle kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný [číslo] vyzval žalobkyni k úhradě této pohledávky dne [datum] krátkou cestou oproti pohledávce uplatňované žalobkyní v tomto řízení ve výši 1 660 000 Kč a poté jí dne [datum] zaslal výzvu k zaplacení. 5. Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 30. 1. 2019, č. j. 26 C 331/2016-259, v němž žalobu zamítl v části, ve které se žalobkyně vůči žalovaným domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 1 660 000 Kč běžícího od [datum] do [datum] a dále žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 660 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 660 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku a dále povinnost uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 191 480 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný [číslo] dne [datum] a žalovaná [číslo] dne [datum] odvolání. Blanketní odvolání ze dne [datum] doplnil žalovaný [číslo] doplněním odvolání ze dne [datum]. 6. Odvolací soud o podaném odvolání rozhodl usnesením ze dne 17. 6. 2020, č. j. 13 Co 14/2020-4