31 C 10/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 032 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo] směr [obec] [ulice], čímž mu vznikla povinnost zaplatit cenu za přepravu ve výši 32 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku ve výši 1 000 Kč [právnická osoba] tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 032 Kč [právnická osoba] postoupila dne [datum] tuto pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný dlužnou částku přes výzvu žalobkyně nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný dne [datum] použil ke své osobní přepravě vlak [číslo] mezi stanicemi směr [obec] [ulice], provozovaný společností [právnická osoba], přičemž se k výzvě průvodčího uvedené společnosti neprokázal platným jízdním dokladem, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit uvedené společnosti jízdné ve výši 32 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, tj. celkem částku 1 032 Kč (prokázáno oznámením o závadách ze dne [datum], potvrzením o nedodržení SPPO, přílohou 1 – Samoobslužným způsobem odbavení cestujících, tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni o čemž byl žalovaný informován v rámci předžalobní výzvy. Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala. (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím archem) 7. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že použitím vlaku provozovaného společností [právnická osoba] dne [datum] žalovaný uzavřel s uvedenou společností konkludentně smlouvu o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) ve spojení s § 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu. Uzavřením smlouvy o přepravě vznikl mezi společností [právnická osoba] a žalovaným závazkový právní vztah, jehož obsahem byla povinnost uvedené společnosti přepravit žalovaného do místa určení a povinnost žalovaného zaplatit za přepravu jízdné. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, a tudíž mu vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] ve smyslu § 37 odst. 5 písm. b) a c) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve spojení s tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, jízdné ve výši 59 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč, celkem tedy částku 1 032 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky došlo k postoupení předmětné pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu se zákonnými úroky z prodlení. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Postoupení pohledávky se řídí § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 8. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 032 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.