31 C 188/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] a.s., [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jako poskytovatel programu„ [anonymizována čtyři slova]“ uzavřela dne 13. 3. 2018 se žalovaným smlouvu, na základě které umožnila žalovanému na základě jeho žádosti o členství v tomto programu užívat po dobu trvání jeho členství přístroj [anonymizována čtyři slova], určený na základě požadavků žalovaného. K uzavření smlouvy, tj. vzniku členství v programu, došlo vyplněním žádosti žalovaného o vstup do programu na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, kterou tato následně akceptovala. Platnost smlouvy nastává úhradou prvního členského poplatku a účinnost smlouvy nastává převzetím vybraného zařízení zákazníkem. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému přístroj [anonymizována čtyři slova]. Žalovaný se zavázal hradit za to právní předchůdkyni žalobkyně měsíční poplatky za členství v programu na základě vyúčtování, s tím, že první členský poplatek je žalovaný povinen uhradit před převzetím zařízení. Dle čl. 7 podmínek Programu je žalovaný povinen vrátit převzatý přístroj nejpozději v den skončení smlouvy. V případě, že k vrácení zařízení nedojde, je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úhradu hodnoty přístroje uvedenou na předávacím protokolu, zde částku ve výši 46 440,40 Kč. Žalovaný neuhradil poplatek za užívání přístroje za období od února 2019 do dubna 2019, kdy měsíční poplatek byl předepsán ve výši 1 290 Kč. Dále je žalovaná povinna uhradit hodnotu nevráceného zařízení, zde v částce 19 492 Kč. Požadovaná částka je ponížená poměrně vzhledem k opotřebení zařízení. Dále žalobkyně požaduje přiznat částku 300 Kč představující náklady spojené s vymáháním pohledávky. Celkem tedy pohledávka činí 23 662 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzýván. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu [číslo jednací] vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v návrhu, žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 5. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití § 132 o. s. ř. tento závěr o skutkovém stavu. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] a. s., [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které umožnila žalovanému účast v programu [anonymizována čtyři slova]. Poskytování těchto služeb spočívalo v předání zařízení žalovanému specifikovaného v příslušné žádosti za účelem dočasného užívání. Žalovaný se za to zavázal právní předchůdkyni žalobkyně hradit měsíční členský poplatek v rámci členství v programu a pro případ nevrácení předaného zařízení uhradit žalobkyni jeho cenu. (prokázáno podmínkami programu účinnými ke dni 22. 8. 2016) Právní předchůdkyně žalobkyně žalované předala zařízení [anonymizována čtyři slova] (prokázáno předávacím protokolem přístroje č. [anonymizováno]) Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] se splatností 23. 2. 2019, znějící na částku 1 290 Kč (měsíční fakturace za měsíc únor 2019), dále fakturu [číslo] se splatností 23. 3. 2019, znějící na částku 1 290 Kč (měsíční fakturace za měsíc březen 2019), dále fakturu [číslo] se splatností 23. 4. 2019 znějící na částku 1 290 Kč (měsíční fakturace za měsíc duben 2019). Jelikož žalovaná shora specifikovaná zařízení právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila, vystavila jí tato fakturu [číslo] se splatností 25. 4. 2019, znějící na částku 19 492 Kč (nevrácení přístrojů dle podmínek programu). (prokázáno dopisem ze dne 18. 8. 2020). Žalovaný tak dluží částku ve výši 23 362 Kč, a dále částku ve výši 300 Kč představující náklady spojené s vymáháním pohledávky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2020, o čemž byla žalovaná informována (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 8. 2020, potvrzením o zaplacení úplaty a seznamem postoupených pohledávek). Žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2020 a podacím archem) 7. Dle § 1746 odst. 2 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Po stránce právní soud posoudil plnění ze smlouvy o členství, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou ve smyslu § 1746 odst. 2 a násl. o. z., tedy jako smlouvu inominátní, s prvky smlouvy nájemní podle § 2201 o. z. Následně pak dle § 1879 a násl. o. z. právní předchůdkyně žalobkyně jakožto postupitel postoupila smlouvou pohledávky za žalovaným na žalobkyni jakožto postupníka. 9. O příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (dále jen„ nařízení“). O úhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč rozhodl soud podle § 3 nařízení, neboť se jedná o vzájemný závazek mezi podnikateli. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 399 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 947 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 662 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.