31 C 311/2021 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou se žalobce domáhal určení vlastnického práva a neexistence zástavního práva k bytové jednotce [číslo] vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., způsob využití: byt, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], nacházející se (vymezené) v budově [adresa] (budova je zapsána na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], část [územní celek], způsob využití: bytový dům) postavené na pozemku parc. [číslo] (uvedený pozemek je zapsán na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], druh pozemku: zastavená plocha a nádvoří), přičemž vlastnictvím jednotky [číslo] je neoddělitelně spjato spoluvlastnické právo ke společným částem výše uvedeného domu [adresa] a k výše uvedenému pozemku parc. [číslo] to ve výši [číslo] vzhledem k celku. Žalobce tvrdil, že dne [datum] byla mezi žalobcem, jakožto zástavním dlužníkem na straně jedné a žalovaným, jakožto zástavním věřitelem na straně druhé, uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem, na základě které došlo ke zřízení zástavního práva k předmětné bytové jednotce, a to za účelem zajištění údajných dluhů žalobce vůči žalovanému do výše 990 000 Kč s přísl. z titulu smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne [datum] mezi žalobcem, jakožto vydlužitelem na straně jedné, a žalovaným, jakožto zapůjčitelem na straně druhé. Na základě zástavní smlouvy byl dne [datum] podán u [stát. instituce], [stát. instituce], návrh na vklad, ve kterém bylo mj. uvedeno, že se navrhuje vklad zástavního práva k zajištění existující pohledávky žalovaného ve výši 390 000 Kč a budoucích pohledávek až do celkové výše 990 000 Kč Smlouvu o zápůjčce nemá žalobce k dispozici, přičemž sám žalobce neví, zda takovou smlouvu uzavřel (podepsal), či nikoli, avšak tato je součástí trestního spisu, vedeného Policií České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno 9 slov] - [anonymizována dvě slova], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. K zápisu vlastnického práva žalovaného k předmětné jednotce do katastru nemovitostí došlo na základě kupní smlouvy se zřízením služebnosti bytu a užívání, která byla dne [datum] uzavřena mezi žalobcem, jakožto prodávajícím na straně jedné, a žalovaným, jakožto kupujícím na straně druhé. Dne [datum] paní [jméno] [příjmení], která dlouhodobě, po smrti maminky žalobce, vykonává nad žalobcem "dohled" podala zdejšímu soudu podnět k posouzení omezení svéprávnosti žalobce, v kterém uvedla, že žalobce je osobou lehce zneužitelnou a zmanipulovatelnou, nedokáže čelit nátlaku známých či neznámých osob, které z něho vymámily různé finanční obnosy. Stýká se s nedůvěryhodnými osobami, došlo u něj k závažné újmě a sociálnímu vyloučení, podepisuje pro něho poškozující smlouvy, půjčuje peníze bez potvrzení lidem, u nichž zná jen křestní jméno, je snadným cílem pro různé podvodníky a nekalé obchodní praktiky, přišel i o byt v os. vlastnictví a byl vystěhován [jméno] na ulici (trestní oznámení na policii ČR bylo podáno). Při podpisu dokumentů nebyl schopen porozumět jejich obsahu a posoudit dopad svého jednání, ani to, že přijde o bydlení, což se také stalo. Žalobce pracuje jako pomocná síla na vrátnici na dohodu o provedení práce. Pobírá plat cca 13 000 Kč měsíčně (dle směn), z toho hradí ubytovnu ([obec], [ulice a číslo]) a zdravotní pojištění u [anonymizováno]. Je schopen vyřizovat si běžné záležitosti, ale není schopen porozumět důsledkům uzavření jakékoli smlouvy, není schopen právně jednat ani hájit si řádně své zájmy. Žalobce tvrdil, že vůbec nechápal a nechápe smysl a účel kupní smlouvy uzavřené se žalovaným, ani zástavní smlouvy, po celou dobu žil v domnění, že podpis těchto smluv je nezbytný k tomu, aby mu jakási paní [jméno], které zapůjčil částku 200 000 Kč, tuto zápůjčku vrátila. Tvrzení žalovaného, že žalobce měl mít údajně dluhy, a proto požádal žalovaného o zápůjčku, je v příkrém rozporu s majetkovými poměry žalobce, který v rozhodné době disponoval finančními prostředky přesahujícími částku 2 000 000 Kč, žádné dluhy neměl a nebylo z jeho strany žádného důvodu si pro něj od zcela neznámé osoby půjčovat 300 000 Kč. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným zástavní smlouva; dne [datum], tedy o pouhých 13 kalendářních dnů později, má údajně žalobce přebírat od žalovaného první zálohu na kupní cenu předmětné bytové jednotky, a to částku 30 000 Kč, žalobce se tak údajně měl o pouhých 13 kalendářních dnů, co měl obdržet zápůjčku ve výši 300 000 Kč, rozhodnout, že předmětnou jednotku prodá žalovanému za 900 000 Kč. Dne [datum] byla uzavřena mezi účastníky řízení kupní smlouva – kupujícím je žalovaný, kterou žalobce prodává žalovanému předmětnou jednotku za částku 900 000 Kč, která měla být žalovaným uhrazena takto: částka 600 000 Kč měla být uhrazena zápočtem oproti pohledávce žalovaného z titulu smlouvy o zápůjčce (ačkoli zápůjčka dle smlouvy o zápůjčce byla ve výši 300 000 Kč, o pouhých 20 kalendářních dnů později je realizován zápočet na částku 600 000 Kč, tj. na částku dvojnásobnou oproti údajné poskytnuté zápůjčce), zbývající část kupní ceny měla být uhrazena žalovaným v hotovosti, a to dne [datum] částka 30 000 Kč a dne [datum] částka 270 000 Kč. Výše kupní ceny předmětné jednotky (900 000 Kč) je v kupní smlouvě odůvodněna tím, že žalobci je zřizováno věcné břemeno - služebnost bytu, spočívající v právu žalobce předmětnou jednotku doživotně bezplatně užívat, přesto již dne [datum], tj. o pouhé 2 měsíce později (z doživotního užívání se stávají jen 2 měsíce), se má žalobce rozhodnout toto věcně břemeno zrušit, a to za částku 300 000 Kč, která měla být uhrazena žalobci tak, že na jeho účet u [právnická osoba] byla nejprve dne [datum] vložena částka 150 000 Kč a dne [datum] potom částka 150 000 Kč. Je více než zřejmé, že ono věcné břemeno mělo pouze zakrýt, že kupní cena uvedená v kupní smlouvě, částka 900 000 Kč, je naprosto neodpovídající obvyklé ceně předmětné jednotky a že již v době podpisu kupní smlouvy se vědělo, že věcné břemeno bude zanedlouho zrušeno. Dne [datum] byla uzavřena dohoda o zrušení věcného břemene práva bytu. Dne [datum] byla mezi žalobcem na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena dodatečná dohoda, ve které je jednak uvedeno, že žalobce měl dne [datum] převzít částku 90 000 Kč (ve skutečnosti nic nepřevzal), a jednak je zde uvedeno, že žalovaný vychází vstříc žalobci a ještě mu "přidává" částku 200 000 Kč. Žalobce tak má za to, že se rozhodně nejedná o běžný "obchodní případ" a naopak se jedná o promyšlený plán, jak připravit žalobce o předmětnou jednotku (plán přitom mohl být úspěšný jen kvůli " duševnímu stavu" žalobce). Všechny listiny, které v této věci byly uzavřeny sloužily pouze k realizaci tohoto plánu a navození dojmu, že jde o "standardní obchodní případ". To ostatně potvrdil, pravděpodobně nevědomky, v trestním řízení i sám žalovaný, když uvedl, že pro svou dceru sháněl byt. Dle žalobce uzavřená kupní smlouva se žalovaným naplňuje všechny znaky lichevní smlouvy, zejména v kupní smlouvě žalovaný jako kupující sjednal kupní cenu bytové jednotky ve výši 900 000 Kč), která nedosahuje ani zdaleka 1/2 hodnoty předmětné jednotky, když její obvyklou cenu s přihlédnutím k realitnímu trhu žalobce odhadoval částkou okolo 4 000 000 Kč, když jeho odhad tržní ceny vychází i z kupní smlouvy, kterou žalobce byt koupil na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od původního vlastníka [jméno] [příjmení], do svého výlučného vlastnictví, a to za kupní cenu ve výši 3 500 000 Kč, přitom přihlédl k nárůstu cen nemovitostí v roce [rok]. Pokud by žalovaný uhradil žalobci za předmětnou jednotku jím tvrzenou částku 1 490 000 Kč, což žalobce zásadně sporuje, jedná se o částku cca 2,5 nižší, než byla obvyklá cena předmětné jednotky. V kupní smlouvě byla sice sjednána služebnost bytu ve prospěch žalobce, ovšem k tomu došlo čistě za účelem toho, aby následně mohlo být tvrzeno, že výše kupní ceny je odůvodněna právě touto služebností, protože jinak si ani nejde vysvětlit, že žalovaný potřeboval byt pro dceru. Na straně žalobce je zcela nepochybně dána rozumová slabost (trpí přímo duševní poruchou, která ho činila nezpůsobilou k uzavření kupní smlouvy), právě v důsledku této "rozumové slabosti" uzavřel žalobce kupní smlouvu, jelikož skutečnost, že žalobce je "rozumově slabší", je patrné na první pohled, byla tato skutečnost zřejmá i žalovanému, který ji přitom zneužil ve svůj prospěch. Pokud jde o údajný dluh žalobce vůči žalovanému z titulu smlouvy o zápůjčce, žalobce tvrdil, že nikdy žádnou zápůjčku od žalovaného nepřevzal, neměl k tomu ani žádný důvod, aby si od pro něj naprosto neznámého člověka půjčoval finanční prostředky. Pokud jde o údajné hotovostní platby, pak ani tyto žalobce od žalovaného nepřevzal. Existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva žalobce k předmětné jednotce žalobce spatřuje ve skutečnosti, že soudní rozhodnutí určující vlastnické právo žalobce k předmětné jednotce bude podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a tímto způsobem tak bude dosaženo sho