31 C 376/2019 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je vlastníkem podílu ve výši [číslo] pozemků parc. [číslo] o výměře 465 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 499 m2 vše v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] a že zápis vlastnického práva žalovaného ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideálních [číslo] na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], [územní celek], zapsané v [anonymizována dvě slova] na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], provedený v Katastru nemovitostí dne [datum rozhodnutí] vkladem [číslo jednací], se vymazává. Žalobce tvrdil, že [jméno] [celé jméno žalobce], narozen dne [datum], otec žalobce, uplatnil u pozemkového úřadu ([číslo jednací]) restituční nárok týkající se zemědělských nemovitostí v k. ú. [obec], [obec], [část obce] a [část obce]. V průběhu restitučního řízení otec žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] zemřel a jeho nároky přešly ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jiného zemědělského majetku (dále jen zákon o půdě), na jeho dědice na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6, č. j. 26 D 1637/2001-74, mezi nimiž byl i žalobce. Na základě výzvy k vydání nemovitosti, podané otcem žalobce, bylo vydáno Státním pozemkovým úřadem, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizováno] [územní celek] (dále jen SPÚ) dne [datum] rozhodnutí, které právní moci nabylo dne [datum], z jehož bodu 4 vyplývá, že žalobce je vlastníkem ideálního podílu [číslo] pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec]. V mezidobí ke dni [datum], se žalovaný stal na základě veřejné dobrovolné dražby dle ust. § 31 zákona č. 26/2001 Sb. vlastníkem podílu ve výši [číslo] předmětných pozemků parc. [číslo] o výměře 460 m² a parc. [číslo] o výměře 506 m² v k. ú. [obec], [územní celek] s tím, že dražba byla provedena dne [datum]. Původním vlastníkem nemovitostí byla [země], která svěřila právo hospodaření s majetkem státu [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo], státnímu podniku v likvidaci, do likvidace státní podnik vstoupil dne [datum]. V souvislosti s účinností zákona o půdě mu byla žalobcem rovněž adresována výzva na vydání nemovitostí (dne [datum]). [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], v [anonymizováno] [rok], tj. 4 roky před rozhodnutím správního orgánu v řízení o vydání nemovitosti dle zákona o půdě, uzavřel s dražební [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o veřejné dobrovolné dražbě předmětných pozemků, na základě níž se konalo dražební jednání a vydražitelem se stal žalovaný, čímž došlo k porušení zákonného ustanovení § 5 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb. Žalobce proto s odkazem na ustanovení § 5 odst. 2 zákona o půdě tvrdil, že zákaz převodu věcí, jejich součástí a příslušenství do vlastnictví jiných subjektů trvá až do doby, než byly vydány oprávněné osobě nebo pokud nebylo návrhu na jejich vydání vyhověno (odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 14159/2011). Tvrdil, že smlouvu uzavřenou mezi povinnou osobou – likvidátorem státního podniku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo] a dražebníkem [právnická osoba] o provedení veřejné dobrovolné dražby podle zákona č. 26/2000 Sb., je třeba považovat za neplatný právní úkon, jímž bylo s nemovitostí nakládáno v rozporu s povinnostmi, které povinné osobě ukládá ustanovení § 5 odst. 3 věta první zákona o půdě. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil svojí žalobu o požadavek na výmaz vlastnického práva žalovaného k předmětným pozemkům. K tomuto žalobnímu požadavku, s odkazem na ust. § 986 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tvrdil, že v Katastru nemovitostí je stále veden jako vlastník podílu ve výši [číslo] pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] na základě dražby ze dne [datum], provedené podle ust. § 31 zákona č. 26/2000 Sb., která je absolutně neplatná, svědčí žalobci mimo jiné i právo domáhat se výmazu vlastnického práva. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout v celém rozsahu. Namítal, že jeho spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na předmětných pozemcích v k. ú. [obec] získal příklepem ve veřejné dobrovolné dražbě konané dne [datum]. Za takto nabytý spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech zaplatil cenu dosaženou vydražením a jeho spoluvlastnické právo bylo vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni [datum] (sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]). Na svoji obranu žalovaný uvedl, že dražební vyhláška neobsahovala žádné údaje omezující nabyvatele předmětu prodeje v jeho vlastnickém právu ani informaci o možnosti nedořešeného restitučního nároku. Byl tedy při nabývání spoluvlastnického podílu k nemovitostem v dobré víře, že [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] je oprávněným vlastníkem tohoto podílu a svědčí mu tak i právo nemovitosti zcizovat. Žalovaný nebyl žádným způsobem informován o probíhajícím řízení u SPÚ, nebyl jeho účastníkem a nemohl tak v tomto řízení hájit jeho práva. Zdůraznil, že občanský zákoník / zák. č. 89/2012 Sb. / chrání dobrou víru toho, kdo nabyl věcné právo v dobré víře za úplatu od osoby k tomu oprávněné podle stavu v katastru nemovitostí, z něhož musela vycházet také dražební vyhláška (ust. § 984 odst. 1 o. z.). Rozhodnutím, kterým by soud žalobě vyhověl a žalobci přiznal podíl na předmětných nemovitostech, by byl žalovaný neúměrně zkrácen na svých právech, když podíl na nemovitostech v dobré víře držel a celé tři roky se o něj řádně staral. Vyhověním žalobě by tak nastala situace, kdyby žalovaný de facto přišel jak o podíl na nemovitostech, tak by nebylo zřejmé, zda se vůbec kdy domůže vrácení ceny dosažené vydražením, kterou za předmětný podíl na nemovitostech zaplatil a dále náhradě nákladů, které v souvislosti s podílem na nemovitostech již vynaložil. 3. Vedlejší účastník na straně žalované ve shodě se žalovaným navrhl rovněž zamítnutí žaloby. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (sp. zn. 21 Cdo 4124/2013, sp. zn. 21 Cdo 5103/2017) a tvrdil, že vydražitel může nabýt vlastnické právo k nemovitosti dražené ve veřejné dobrovolné dražbě na návrh likvidátora státního podniku, na kterou se vztahuje zákaz zcizení této nemovitosti podle ust. § 5 odst. 3 zákona o půdě tehdy, jestliže při dokládání oprávnění likvidátora státního podniku navrhnout dražbu nemovitosti, byla zachována běžná (obvyklá) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat (očekávat) při uzavírání smlouvy o provedení dražby. V dané věci všechny subjekty zúčastněné na dražbě nemovitostí jednaly v dobré víře ve stav zapsaný v katastru nemovitostí. [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [anonymizována tři slova] o uplatněném restitučním nároku nemohl mít povědomí, neboť nebyl účastníkem řízení před SPÚ. V této souvislosti zdůraznil, že v době konání dražby nemovitostí tomu bylo již téměř dvacet let, kdy uplynuly lhůty pro uplatnění restitučního nároku podle ust. § 13 zákona o půdě, [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] přitom nebyl k vydání nemovitostí oprávněnou osobou v této lhůtě vyzván, nemohl tudíž ani předpokládat, že by k restituci nemovitostí mohlo dojít. Zdůraznil, že i správní orgán SPÚ v jeho rozhodnutí z roku [rok] uvedl, že až po více než dvaceti letech od zahájení řízení před SPÚ bylo shledáno, že některé pozemky, na které byl uplatněn nárok, nebyly dořešeny. Takovéto konstatování je však výrazným zásahem do právní jistoty a legitimního očekávání všech subjektů zúčastněných na dražbě a postup SPÚ je proto překvapivý. K tvrzení žalobce, že [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] jako osobě oprávněné adresoval výzvu k vydání nemovitostí podle ust. § 13 zákona o půdě, vedlejší účastník uvedl, že toto tvrzení žalobce v řízení neprokázal a ani ve výčtu důkazů označených v žalobě není uveden doklad o doručení této výzvy [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova]. Dle vědomí současného likvidátora [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedlejší účastník takovouto výzvu neobdržel. Z uvedeného vyplývá, že o restitučním nároku objektivně nemohl mít povědomí ani [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova], ale ani dražebník. Obvyklá opatrnost při dokládání právního vztahu osob, které se ve smyslu ust. § 17 odst. 4 o veřejných dražbách považují za vlastníka, k předmětu dražby, byla zachována, dražba nemovitostí byla platná a žalovaný nemovitosti nabyl do svého vlastnictví. Dále namítal, že v řízení nebylo prokázáno, že by [stát. instituce] předal vedlejšímu účastníku jakoukoli informaci o řešení restitučního nároku se žalobcem, když [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] je subjektem odlišným od [anonymizováno] [obec] a byl po celou dobu zapsán v katastru nemovitostí jako subjekt s práve