31 C 424/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu [datum] domáhala ochrany rušené držby s tvrzením, že oba účastníci řízení jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to každý ideální ½ nemovitostí: - pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], [anonymizována dvě slova] a pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], [anonymizována dvě slova], v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí, vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Předmětné nemovitosti nabyli účastníci za trvání manželství, dohodou o vypořádání zaniklého společného jmění manželů a o úpravě práv a povinností k společnému bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství ze dne [datum] nabyl každý z účastníků řízení jejich ideální polovinu. V dohodě se účastníci řízení mj. v [anonymizováno] detailně dohodli na společných pravidlech užívání nemovitostí. Žalobkyně je v nemovitosti trvale hlášena, má v ní trvalé bydliště a své osobní věci, do nemovitosti až do [datum] měla přístup, docházela do ní a v souladu se svými právy spoluvlastníka ji užívala. Dne [datum] si žalovaná chtěla odnést z nemovitosti osobní věci, ale zjistila, že nelze odemknout branku ani dveře domu, proto písemně dne [datum] a e-mailem vyzvala žalovaného k zpřístupnění nemovitosti a vydání klíčů od ní. Na uvedenou korespondenci nebylo ze strany žalovaného nijak reagováno. Vzhledem k tomu, že situace se [datum] opakovala, žalobkyně v uvedené věci kontaktovala PČR s tím, že se dostavil žalovaný, který potvrdil, že vyměnil zámky u nemovitosti s tvrzením, že ztratil klíče a nové klíče nechá žalobkyni vyrobit. Žalovaný žalobkyni následně žádné klíče nepředal s tím, že e-mailem ze dne [datum] žalobkyni sdělil následující: <i>„ V nemovitosti žádné věci již nemáš a při svém posledním vniknutí do domu jsi fyzicky se svou kamarádkou napadla moji přítelkyní, prokopla vstupní dveře do domu, vyhrožovala mojí přítelkyni a vše musela řešit PČR. Shodná situace byla před rokem kdy jsi fyzicky napadla naší dceru a opět vše řešila PČR. Dále tě upozorňuji, že z nemovitosti bylo zcizeno větší množství mých věcí. Z uvedených důvodů nemovitost mohu zpřístupnit kdykoliv za mé přítomnosti.“</i> Z výše uvedeného je patrné, že žalovaný zjevně nehodlá žalobkyni nemovitosti zpřístupnit jak uvedl do protokolu PČR dne [datum] s tím, že uvedené bylo zcela zjevně pouze výmluvou. Podmiňování zpřístupnění nemovitosti přítomností žalovaného ruší pokojnou držbu nemovitosti žalobkyní a je v rozporu s uzavřenou dohodou a jejími právy spoluvlastníka nemovitosti. Vzhledem k výše uvedenému je patrné, že žalovaný svémocně ruší držbu nemovitosti žalobkyně. 2. Žalovaný se ve lhůtě 3 dnů, která mu byla dána s ohledem na 15 denní lhůtu pro rozhodnutí o žalobě (ustanovení § 177 odst. 1 občanského soudního řádu), k podané žalobě nevyjádřil. 3. Dohodou o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě práv a povinností k společnému bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství ze dne [datum], uzavřenou mezi účastníky řízení, bylo prokázáno, že účastníci řízení byly manželé, jejich manželství bylo uzavřeno [datum], v [anonymizováno] dohody si účastníci řízení upravili práva a povinnosti ke společnému bydlení a dohodli se na společném užívání předmětných nemovitostí s tím, že žalobkyně má výlučně užívat ložnici rodičů s příslušnou koupelnou a žalovaný výlučně má užívat pokoj pro hosty s příslušnou koupelnou a pracovnu v přízemí a garáž, ostatní prostory domu a zahrady mají dle dohody užívat společně. 4. Úředním záznamem [obec] [anonymizováno] ze dne [datum], čj. [anonymizováno] [číslo], bylo prokázáno, že žalovaný vyměnil u nemovitosti zámky, protože ztratil klíče a že žalobkyni nové klíče nechá vyrobit. 5. Výzvou ke zpřístupnění nemovitostí – předžalobní výzva ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání klíčů od nemovitosti tak, aby nemovitost mohla i nadále užívat dle uzavřené dohody. 6. Podle ustanovení § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o.s.ř.“), se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. 7. Podle ustanovení § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. 8. Podle ustanovení § 178 o.s.ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 9. Podle ustanovení § 180 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci samé rozhoduje usnesením. 10. Podle ustanovení § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 11. Podle ustanovení § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 12. Po posouzení předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalobkyně je jednak na základě uzavřené dohody o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě práv a povinností k společnému bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství ze dne [datum], a dále z titulu spoluvlastnictví nemovitostí z id. ½, detentorem předmětných nemovitých věcí. Pro soud bylo důležité zjištění učiněné z dohody uzavřené mezi účastníky řízení a prokázání spoluvlastnického vztahu obou účastníků řízení, i z korespondence mezi účastníky, že žalobkyně je bezpochyby spoluvlastnicí předmětných nemovitostí s právem věc nerušeně v rozsahu dohody užívat. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení před Policií České republiky pak vyplynulo, že žalobkyně jako držitelka a spoluvlastnice nemovitých věcí je ve výkonu drženého práva žalovaným omezována od [datum]. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k tomuto právnímu závěru: Prozatímní ochrana držby je založena na kombinaci existence narušeného faktického stavu (držby) a vůle držitele k jeho zachování procesní cestou (podáním žaloby) v konkrétní propadné lhůtě (K. Svoboda: Žaloby na ochranu rušené držby, Bulletin advokacie 5/ 2013, str. 45). Ochrana držby je poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby (§ 998 občanského zákoníku). Ochrany požívá nejen držba řádná (§ 991 občanského zákoníku), poctivá (§ 992 občanského zákoníku) a pravá (§ 993 občanského zákoníku), ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá (Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 – 1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 114). Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze případy úspěšného uplatnění námitky nepravé držby žalovaným, což se v projednávané věci nestalo. Žalovaný neuplatnil a neprokázal ani další relevantní námitky o tom, že by žalobkyně mezitím držbu nemovitých věcí pozbyla, anebo že má žalovaný právo k zásahu do cizí držby, ať již vyplývající ze soukromého nebo veřejného práva. Relevantní námitkou však není poukaz na vlastnické právo žalovaného. Taková petitorní námitka neopravňuje žalovaného k rušení držby nemovitých věcí žalobkyní způsobem, který zákon nepředvídá (srov. např. možnosti žalovaného podat návrh podle § 769 občanského zákoníku). 14. Soud proto po zjištění, že žalobkyně podala žalobu v propadné lhůtě šesti týdnů ode dne, kdy se dozvěděla o svém právu i o osobě, která její držbu ohrožuje nebo ruší, žalobě usnesením (§ 180 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě 15 dnů bez nařízení jednání (§ 177 odst. 1 o.s.ř.) vyhověl, protože měl prokázáno, že došlo k svémocnému rušení poslední pokojné držby nemovitých věcí žalobkyní ze strany žalovaného. Toto rozhodnutí o žalobě posesorní proti rušení držby nevytváří překážku věci rozhodnuté pro případnou pozdější negatorní žalobu. 15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni jako účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) ve výši 2 x 2 500 Kč dle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, paušální náhrada ve výši 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, daň z přidané hodnoty ve výši 1 176 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, tj. celkem 11 776 Kč Lhůta splatnosti byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.