4 C 215/2021-202 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 6. 2021 domáhal na žalované nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene se žalobcem, kterou dojde ke zřízení věcného břemene k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], která stojí na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , obec Praha, [katastrální uzemí]. Dne 9. 8. 2010 uzavřel žalobce a jeho matka na jedné straně s žalovanou na druhé straně smlouvu o podmínkách výstavby a smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene, na základě které byla provedena přístavba k domu [adresa] umístěná na pozemku parc. [číslo] (tj. na pozemku vzniklém oddělením od pozemku parc. [číslo]) a tato přístavba měla být provedena podle projektové dokumentace projektanta [příjmení], a následně mělo být do 30 dnů ode dne kolaudace přístavby ve prospěch žalobce zřízeno bezúplatně věcné břemeno bezúplatného užívání bytu a garáže v 1. nadzemním podlaží přístavby. Byt a garáž v přístavbě, ohledně kterých mělo být zřízeno věcné břemeno, měly být se samostatným vstupem a vjezdem a byly podrobně specifikovány v projektové dokumentaci (čísla místností [anonymizováno] až [anonymizováno] a garáž - místnost [číslo]). Smlouvu připravoval předchozí zástupce žalované. Žalobce vycházel z toho, že převedl na žalovanou podíl na pozemku a v přístavbě pak bude jeho byt a garáž, žádnou smlouvu o tomto záměru neuzavřeli. Úřad městské části [obec a číslo], odbor stavební, vydal stavební povolení na přístavbu dne 19. 8. 2011, [číslo jednací]. Podle vyjádření Úřadu městské části [obec a číslo] vzniklo právo užívat přístavbu dne 4. 1. 2018, přičemž byt a garáž nebyly provedeny dle projektové dokumentace, v 1. nadzemním podlaží přístavby se nacházely místo obytných místností sklepy. Žalobce nebyl účastníkem kolaudačního řízení, žádné kolaudační rozhodnutí mu nebylo předloženo ani zasláno, důležitá je přitom subjektivní vědomost o skutečnostech zakládajících běh lhůt. Dne 16. 6. 2020 žalovaná ohlásila dokončení stavby, kdy místo sklepů vznikly obytné místnosti. Byt a garáž dosud nejsou provedeny zcela podle projektové dokumentace, neboť není vybudován samostatný vstup do bytu z pozemku [číslo]. Dopisem ze dne 18. 5. 2021 žalobce vyzval žalovanou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a ke zřízení vstupu do bytu z pozemku parc. [číslo]. Žalovaná nárok žalobce odmítla a namítla jeho promlčení. S tím však žalobce nesouhlasí, protože teprve sdělením Úřadu městské části [obec a číslo], odboru stavebního, ze dne 30. 6. 2020, [anonymizována tři slova], [číslo jednací], došlo k povolení užívat stavbu tak, jak byla povolena stavebním povolením. Teprve tímto okamžikem je možné považovat za splněnou podmínku vybudování bytu a garáže a teprve tímto okamžikem by mohla začít běžet promlčecí lhůta pro uplatnění práva na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a dosud neskončila. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznává. Požadavek žalobce o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene odporuje faktu, že žalobce u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 8 C 656/2020 uplatnil nárok na náhradu škody, která mu údajně vznikla a vznikne v příštích 10 letech tím, že mu nebylo zřízeno věcné břemeno dle smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 9. 8. 2010. Původní dohoda účastníků byla taková, že žalobce měl být spoluinvestorem stavby, následně došlo ke změně a investorem byla pouze žalovaná, protože žalobce nesehnal finanční prostředky. V době kolaudace dne 3. 1. 2018 byly v 1. nadzemním podlaží provizorně vybudované místnosti jako technické zázemí pro dům (sklepy), protože žalobce si vymínil, že finální činnosti na 1. nadzemním podlaží si provede sám a termín kolaudace se jeho vinou stále oddaloval. Proto byla provedena za jeho přítomnosti, byť nebyl účastníkem řízení, kolaudace stavby s uvedenou korekcí pro místnosti v 1. nadzemním podlaží. Nic nebránilo žalobci jako osobě oprávněné vyzvat vlastníka nemovitosti ke sjednání smlouvy o věcném břemeni užívání 1. nadzemního podlaží. Kolaudace proběhla dne 3. 1. 2018, žalobce vyzval žalovanou ke zřízení věcného břemene poprvé až v roce 2020, tedy po marném uplynutí 30denní lhůty k výzvě ke zřízení věcného břemene a po uplynutí více jak jednoho roku k podání žaloby na nahrazení souhlasu, tudíž jeho právo zaniklo dle § 50a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., popřípadě § 1788 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“). Žalovaná proto vznáší námitku promlčení nároku žalobce. Žalovaná rovněž považuje smluvní ujednání ohledně své povinnosti zřídit ve prospěch žalobce věcné břemeno za neurčité a jako takové absolutně neplatné. Neurčitost ujednání spatřuje žalovaná v tom, že není jasné, co mělo být věcným břemenem zatíženo a jaký měl být rozsah užívání. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav: Vlastníky pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , obec Praha, [katastrální uzemí], je žalobce v rozsahu id. ¾ a [jméno] [příjmení] v rozsahu id. ¼ (informace o pozemku). Vlastníky pozemků parc. [číslo] jejichž součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , obec Praha, [katastrální uzemí], je žalobce v rozsahu id. ½ a žalovaná v rozsahu id. ½. Vlastnicí stavby rodinného domu [adresa] je žalovaná (informace o pozemku). Id. ½ pozemku parc. [číslo] nabyla žalovaná na základě kupní smlouvy datované 11. 12. 2008 od žalobce a jeho matky [jméno] [příjmení], od každého v rozsahu id. ¼ (kupní smlouva včetně geometrického plánu). Id. ½ pozemku parc. [číslo] nabyla žalovaná na základě nedatované kupní smlouvy podané ke vkladu do katastru nemovitostí dne 11. 1. 2011 od žalobce a jeho matky [jméno] [příjmení], od každého v rozsahu id. ¼ (kupní smlouva včetně geometrického plánu). Dne 9. 8. 2010 uzavřeli žalobce s [jméno] [příjmení] jako spoluvlastníci na straně jedné a žalovaná jako spoluvlastník a investor na straně druhé smlouvu o podmínkách výstavby a smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene (byť je dále uvedeno, že uzavírají smlouvu kupní podle § 588 a násl. obč. zák., což je zřejmý omyl v označení smlouvy, poněvadž dále není nic ujednáno o kupní smlouvě). Smluvní strany si v čl. I. odst. 3 smlouvy dohodly, že žalovaná jako investor provede přístavbu ke svému domu [adresa] na st. p. [anonymizováno], k.ú. [část obce] a [územní celek], kdy tato přístavba bude umístěna na st. parcele, která vznikne oddělením od pozemku parc. [číslo] který je ve spoluvlastnictví žalobce a žalované každého v rozsahu ½. Rozsah přístavby a její vzhled byl dle čl. I. odst. 4 smlouvy patrný z projektové dokumentace [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V čl. III. odst. 1 smlouvy je zaznamenáno prohlášení žalobce, který tímto vyslovil neodvolatelný souhlas s provedením přístavby na parc. [číslo]. V čl. IV smlouvy si smluvní strany sjednaly smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene v těchto bodech: do 30 dnů ode dne„ kolaudace“ (povolení užívání nebo obdobného právního aktu užívání stavby) zřídí spoluvlastníkovi [celé jméno žalobce] (pozn. soudu: špatné skloňování jména takto uvedeno ve smlouvě) jako oprávněnému věcné břemeno užívání části nově zřízené přístavby, a to v rozsahu I. nadzemního podlaží nově zhotovené přístavby [adresa] s tím, že oprávněný může uvedenou část nemovitosti pronajímat, brát z nájmu užitky a i jinak využívat. Dle projektové dokumentace bude mít toto podlaží samostatný vstup orientovaný z pozemkové parcely [číslo]. To vše na dobu neurčitou a bezúplatně. K uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene vyzve stranu investora strana spoluvlastníka. Účastníci jsou povinni smlouvu vykládat dle čl. V odst. 2 smlouvy v souladu s dobrými mravy tak, aby účel smlouvy byl nadále zachován (smlouva o podmínkách výstavby a smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene). V nedatované souhrnné zprávě jsou jako investoři přístavby k rodinnému domu [číslo] v ul. [ulice] [ulice] uvedeni oba účastníci s tím, že novou bytovou jednotku v 1. PP nové přístavby bude užívat stavebník – žalobce, v nové přístavbě je v 1. PP navrženo 1 garážové stání pro 1 bytovou jednotku žalobce (souhrnná technická zpráva). Úřad městské části [obec a číslo], odbor stavební, jako stavební úřad vydal na základě žádosti žalované rozhodnutí o změně stavby na stavbu: přístavba a nástavba rodinného domu [obec a číslo], [adresa], ul. [ulice] [ulice] [číslo] a vydal stavební povolení na tuto stavbu. Účastníky řízení byli žalobce i žalovaná (rozhodnutí z 19. 8. 2011, sp. zn. [číslo] [číslo]). Stavební povolení nabylo právní moci 11. 10. 2011 (cedule stavebního povolení). Žalovaná následně podala dne 20. 12. 2017 k Úřadu městské části [obec a číslo], odboru stavebnímu, oznámení o užíván