5 C 390/2021-69 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky odůvodněním, že žalobkyně na základě objednávek dle běžné obchodní praxe dodávala žalované jí objednané zboží určené na výstavbu rodinných domů v obci [obec]. Za tyto dodávky byly průběžně vystavovány faktury, jejichž celková neuhrazená výše dosáhla 5 205 699 Kč. Žalovaná však ani po mnoha urgencích tyto faktury za odebrané zboží neuhradila. Žalovaná své dluhy písemně uznala, a to dne [datum]. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednáno, že dluh bude uhrazen dle sjednaného splátkového kalendáře ve třech splátkách s tím, že první splátka měla být uhrazena do [datum] a v případě prodlení byť jedné splátky se celý dluh stává splatný najednou a sjednaný splátkový kalendář pozbývá platnosti. Ani přes toto uznání dluhu nebyl po mnoha urgencích uznaný dluh uhrazen, a žalobkyně eviduje ke dni podání žaloby pohledávku v celkové výši 3 795 435,00 Kč. Jedná se o dluh žalované na vzniklý na základě neuhrazení faktur, které byly řádně vystaveny a doručeny žalované. Žalovaná faktury nikdy nerozporovala. Z přístupu žalované k věci vyplynulo, že dlužnou částku dobrovolně uhradit nehodlá. S ohledem na neznámou bonitu žalované a náklady na soudní řízení žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu pouze část výše uvedeného dluhu, a to v částce 200 000 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby upomínána předžalobní upomínkou ze dne [datum]. V průběhu řízení doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že v projednávané věci se v žádném případě nejedná o litispendenci, žalovaná uznala svůj dluh za žalobkyní v celkové výši 5 205 699 Kč, který však nebyl zaplacen, v současné době dluží žalovaná celkovou částku 3 795 435 Kč. V tomto řízení se jedná o další část z celkového dluhu žalované, nejde proto o překážku litispendence. K námitce nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně uvedla, že k platnému postoupení předmětné pohledávky nikdy nedošlo, uzavření smlouvy bylo jedním z mnoha podvodných jednání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (bývalý jednatel žalobkyně, kterému bylo předběžným opatřením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] zakázáno jednat za žalobkyni – následně bylo toto rozhodnutí potvrzeno Vrchním soudem v Praze dne [datum]), který protiprávním jednáním vyváděl hodnoty z majetku žalobkyně do majetku [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba] (společnost účelově založená pro páchání trestné činnosti) a obchodní partnery žalobkyně klamal, kdy prostřednictvím nepravdivých tvrzení a podvodných kroků přesvědčoval tyto třetí subjekty o legálnosti jeho protiprávních kroků. V této věci již bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizováno] [příjmení] a jeho syna [jméno] [příjmení], kterého pro páchání trestné činnosti využíval (věc je vyšetřována Policií ČR, Krajské ředitelství Policie Plzeňského kraje, odbor hospodářské kriminality, pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]). Celková škoda způsobená žalobkyni těmito osobami se pohybuje v řádech milionů korun. O výše uvedeném byla žalovaná informována. Následně byl správcem závodu žalobkyně ustanoven [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to na základě exekučního příkazu [exekutorský úřad], ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který žalovanou informoval a požadoval uhrazení dluhu. Následně probíhala komunikace mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovanou, kdy z této komunikace je zřejmé, že žalovaná byla o uvedeném protiprávním jednání obviněných informována jak ze strany [anonymizováno] [příjmení], tak následně jednatelem žalobkyně. Žalované byla a je známa neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky. Současné tvrzení žalované o nedostatku aktivní legitimace je zcela účelové. V jiných obchodních případech přitom žalovaná jednala dále přímo se žalobkyní, nikoliv s [anonymizováno]. Jednalo se např. o vrácení unimobuněk. Žalobkyně nemá informace, že by žalovaná svůj dluh, byť jen částečně, uhradila [právnická osoba]. Sama žalovaná ostatně úhradu svého dluhu ani netvrdí. Žalobkyně je nadále jediným oprávněným věřitelem žalované. Dále žalobkyně doplnila, že v tomto řízení je žalována faktura č. [rok], respektive její část ve výši 200 000 Kč. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Ve svém vyjádření uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části, a ani co do základu. Vznesla námitku litispendence, neboť řízení o totožném nároku je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud by soud došel k závěru, že se nejedná o žalobu o totožném nároku, navrhla žalovaná spojení řízení z důvodu hospodárnosti. Dále vznesla žalovaná vůči žalobnímu nároku námitku nedostatku aktivní žalobní legitimace žalobce. Tu odůvodnila tak, že žalovaná spolupracovala s žalobkyní a odebírala od ní zboží (zejm. betonové tvárnice), které využívala na projektu„ [obec] – [anonymizována čtyři slova] [ulice] [anonymizováno]“. V [anonymizováno] [rok] bylo žalované doručeno oznámení o postoupení pohledávky s tím, že jejím novým věřitelem je [právnická osoba] - [právnická osoba] K postoupení pohledávek mělo dojít na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s tím, že za žalobkyni tuto smlouvu podepsal pan [jméno] [příjmení] na základě plné moci tvořící přílohu [číslo] této smlouvy, a za společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Z pohledu žalované tak byly splněny všechny předpoklady pro plnění novému věřiteli ve smyslu § 1882 občanského zákoníku, neboť postupník prokázal postoupení pohledávky smlouvou. Žalobkyně proto již není aktivně žalobně legitimována a její pohledávka není po právu. V průběhu řízení doplnila žalovaná svá tvrzení tak, že řízení je třeba zastavit z důvodu věci pravomocně rozhodnuté, jelikož žalobní tvrzení žalobkyně v tomto řízení, jakož i v řízeních, které jsou na základě EPR [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] již pravomocně rozhodnuté, jsou zcela shodné a mají stejný skutkový základ. Pokud v tomto řízení žalobkyně v doplnění (opravě) žalobního návrhu uvádí, že předmětem této žaloby je faktura č. [rok], respektive její část ve výši 200 000 Kč, pak žalovaná namítá, že tato skutečnost nijak neodlišuje tuto žalobu od shora uvedených elektronických platebních rozkazů, neboť sama žalobkyně zatížila řízení vadou, když není možné rozlišit, zda již tato faktura v žalovaném rozsahu nebyla uplatněna jedním ze shora uvedených EPR, které jsou již pravomocné a zakládají překážku věci pravomocně rozhodnuté. Pokud by snad žalobkyně chtěla tvrdit, že k těmto návrhům na vydání EPR byla přiložena jako listinná příloha jiná faktura, než je předmětem tohoto řízení, která specifikovala konkrétní nárok, kterého se žalobkyně vůči žalované domáhá, pak k tomu žalovaná namítá, že žalobkyně v těchto EPR nedostatečně vylíčila skutkové okolnosti, a nelze připustit vylíčení skutkových okolností odkazem na přílohu, přičemž je dále nutno zdůraznit, že žalobkyně ve vylíčení skutkových okolností ani na tuto fakturu neodkázala – pouze ji k žalobě přiložila jako listinný důkaz. Pokud by žalobkyně tvrdila, že žalovaná částka nepředstavuje dluh z konkrétní faktury, ale část pohledávky žalované dle tvrzeného uznání duhu, pak toto jde znovu k tíži žalobkyně, neboť nelze rozlišit, která z žalovaných částek tvoří žalovanou uznaný dluh (jak tvrdí žalobkyně) a v jaké výši, když není ani postaveno na jisto, zda to není například právě ta, o které již bylo rozhodnuto pravomocnými elektronickými platebními rozkazy. K námitce nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně žalovaná doplnila, že namítá-li žalobkyně, že plná moc udělená [jméno] [příjmení], jakož i samotná smlouva o postoupení pohledávky jsou neplatné, neboť [právnická osoba] – [právnická osoba] a její zástupci vůči žalobkyni jednali nekalosoutěžně, či že žalovaná byla ze strany těchto osob uvedena v omyl, tak žalovaná sděluje, že omyl nikdy nenamítala a jiné osobě (myšleno žalobkyni) toto namítat nepřísluší ve smyslu § 586 občanského zákoníku. Právem chráněna by v tomto případě měla být žalovaná, a to s ohledem na principy právní jistoty ochrany důvěry účastníků právních vztahů v právo (ustanovení § 574 občanského zákoníku). Případné nároky, které má nebo uplatňuje žalobkyně vůči [právnická osoba] – [právnická osoba], a které jsou mezi nimi nedořešeny (platnost plné moci udělené [jméno] [příjmení], platnost smlouvy o postoupení pohledávky a nároků z nich vyplývajících), si musí vzájemně vyřešit v jiném sporném řízení a z jiných právních titulů. Pohledávka tak nemá být vymáhána po žalované, ale z titulu náhrady škody vůči [právnická osoba] – [právnická osoba] a dalším osobám, vůči kterým je vedeno trestní řízení. Dále žalovaná namítla, že na platnost postoupení pohledávky nemá vliv, zda bylo oznámení o postoupení pohledávky zasláno žalované na hlavičkovém papíře žalobce, neboť žalované nejsou známy interní směrnice žalované ohledně vzhledu korespondence. Pro žalovanou je z hlediska platnosti dokumentu podstatné pouze to, zda obsahuje veškeré náležitosti po formální stránce vyžadované občanským zákoníkem; dále je pro žalovanou n