7 C 430/2014-653 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne [datum] byl tvrzený nárok žalobce na určení, že darovací smlouva ze dne [datum], uzavřená mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále jen„ dlužník“) a jeho manželkou [příjmení] [jméno] [příjmení], coby převodci, a žalovaným a jeho manželkou [celé jméno žalované], v původním řízení 1. žalovanou (dále jen„ původní žalovaná“), co by nabyvateli, je vůči žalobci právně neúčinná. Předmětem darovací smlouvy byly nemovitosti specifikované ve výroku tohoto rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobce tvrdil, že má vůči dlužníku splatné pohledávky, které byly uznány formou notářského zápisu s doložkou vykonatelnosti [spisová značka], NZ [číslo] sepsaného notářem JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] dne [datum], a to pohledávku ve výši 19 950 000 Kč, dále pohledávku ve výši 6 381 814 Kč ze smluvního úroku 7 % ročně za období [datum] - [datum] z jistiny 19 950 000 Kč a úroku z prodlení z částky 26 331 814 Kč v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Na základě tohoto vykonatelného titulu bylo zahájeno exekuční řízení k uspokojení pohledávky vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. [spisová značka] Původní smlouva o půjčce ze dne [datum], kterou půjčil žalobce žalovanému 700 000 EUR, která byla změněna výše uvedeným notářským zápisem NZ [číslo], byla splatná již dne [datum]. V době vzniku shora uvedených pohledávek byl dlužník vlastníkem předmětných nemovitostí, podle údajů z katastru nemovitostí žalobce zjistil, že dlužník se žalovanými uzavřel dne [datum] darovací smlouvu o převodu předmětných nemovitostí, právní účinky vkladu nastaly k [datum], předmětné nemovitosti dlužník převedl na svou dceru a jejího manžela, tj. osoby blízké. Je tedy zcela nepochybné, že se dlužník snažil zbavovat svého majetku za účelem ztížení vymahatelnosti závazků vůči jeho osobě, a to zcela vědomě. Původní žalovaná je právník, dlužník po dobu trvání svých závazků ani zčásti na své závazky neplnil, velké množství svého majetku převedl na žalované a třetí osoby. V důsledku uzavření odporovatelných právních úkonů se majetek dlužníka zmenšil tak, že nepostačuje ani na částečnou úhradu pohledávek žalobce. V průběhu řízení žalobce doplnil, že sama okolnost, že rodiče manželky žalovaného darovali předmětný podíl na nemovitosti žalovanému znamená, že se jednalo o osoby vzájemně si velice blízké. V opačném případě je zcela nepochopitelné, že nedarovali předmětnou nemovitost celou své dceři, původní žalované. Předmětná darovací smlouva tohoto obsahu se vymyká projevu běžného standardního jednání obvyklého při uzavírání převodních smluv mezi osobami, které se - dle tvrzení žalovaného – téměř neznají. Provedené výslechy žalovaných a jejich přátel nejsou věrohodné. Žalobce zdůraznil, že v řízení vyšlo najevo, že se žalovaný zúčastňoval rodinných sešlostí, oslav, bydlel o patro níž, než rodiče původní žalované, rodiče jeho manželky je navštěvovali a starali se o jejich dceru. Z pohledu třetí osoby však nelze ani při sebelepší vůli toto jakkoli zákonně prokazovat. Jen zdravý rozum velí, že tomu ani nemohlo být jinak. Žalovaný bez ohledu na svoje tvrzení ohledně vztahů s dlužníkem, byl na finanční situaci [anonymizována dvě slova] zainteresován. S ohledem na to nelze vůbec racionálně předpokládat, že by mu finanční situace dlužníka nebyla známa, což zcela naplňuje podmínku § 116 o. s. ř. Předmětné darování ze strany tchána a tchyně lze podřadit zcela jasně pod evidentní zastřený právní úkon. Otázkou zůstává, proč vůbec žalovaný od takového člověka, jako je jeho tchán, jenž ho neměl rád, o což se snažili oba žalovaní soud přesvědčit, převzal tak hodnotný dar. Tvrzení žalovaných, že důvodem bylo narození jejich dcery a tudíž byl dar směřován do jejich podílového spoluvlastnictví vyvrací jejich tvrzení o chladnosti vztahů, ale naopak to prokazuje blízkost vztahů mezi obdarovaným žalovaným a dárci. V případě zamítnutí žaloby požádal žalobce o aplikaci § 150 o. s. ř. ve vztahu k nákladům řízení. 2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhli její zamítnutí s tím, že žalovaní nabyli předmětné nemovitosti darovací smlouvou do podílového spoluvlastnictví, definice osoby blízké zahrnuje pouze původní žalovanou, nikoli 2. žalovaného, který je zetěm dlužníka, a újmu, kterou by utrpěl dlužník, nepociťuje jako újmu vlastní ani dnes, ani v době převodu předmětné nemovitosti. Původní žalovaná věděla o existenci půjčky, ale domnívala se, že půjčka je řádně splacená, navíc na nemovitosti vázl hypoteční úvěr, který byl ze strany dlužníka uhrazen pouze co do částky 820 914 Kč, uvedenou hypotéku od [anonymizováno] [rok] hradili žalovaní, protože plánovali rodinu, darovací smlouva byla uzavřena v době, kdy v předmětné nemovitosti bydleli a očekávali narození dcery. S darováním předmětné nemovitosti souhlasil finanční ústav poskytující hypoteční úvěr, ale odmítl převzetí hypotečního úvěru žalovanými, protože první žalovaná je spoludlužníkem dalšího úvěru a z hlediska banky nezpůsobilá pro další úvěr. Majetek dlužníka tedy nemohl být zkrácen o celou hodnotu nemovitosti, naopak majetková situace dlužníka se zlepšila, protože byl zproštěn povinnosti hradit splátky úvěru 26 000 Kč měsíčně. Žalovaní tvrdili, že o existenci pohledávek dlužníka v době uzavírání darovací smlouvy nevěděli, měli za to, že je sporná existence dluhu, který žalobce vymáhá v rámci exekuce. V průběhu řízení žalovaný doplnil, že jeho vztah k tchánovi je třeba posuzovat k době převodu předmětné části bytu, tj. k [anonymizováno] [rok], nikoliv k jinému okamžiku. Žalobce blízkost vztahu ničím neprokázal, naopak bylo v řízení prokázáno, že žalovaný a [anonymizována dvě slova] nejsou osobami blízkými. Žalovaný se o pohledávce žalobce za [anonymizována dvě slova] dověděl až v souvislosti s tímto soudním řízením, tj. v řízení nebylo prokázáno, že by v době převodu části nemovitosti věděl či musel vědět o úmyslu [anonymizována dvě slova] zkrátit žalobce jako svého věřitele. Žalovaný žádal, aby mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. 3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 10. 2015, č. j. 7 C 430/2014 – 328, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalované povinností uhradit společně a nerozdílně žalobci náhradu nákladů řízení. 4. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2016, č. j. 14 Co 356/2016 – 405, byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen a soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 5. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 4. 2019, č. j. 24 Cdo 2734/2018 – 456, byl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2016, č. j. 14 Co 356/2016-405, pokud jím byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. října 2015, č. j. 7 C 430/2014-328, ohledně právní neúčinnosti darovací smlouvy ze dne [datum] ve vztahu mezi dárci [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], oběma společně bytem v [obec a číslo], [ulice a číslo], a obdarovaným žalovaným 2), zrušen a věc se v tomto rozsahu vrátila zpět Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Dovolání původní žalované bylo odmítnuto. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení. 6. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2019, č. j. 14 Co 356/2016 – 489, byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku I., pokud jím bylo určeno, že darovací smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] coby převodci a [celé jméno žalovaného] jako nabyvatelem o převodu vlastnického práva k podílu ½ na nemovitostech žalovaného [celé jméno žalovaného], a to - bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa], postavené na parcele č. parc. [číslo], zapsané u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, , kat. území [část obce], obec Praha, na LV [číslo] spoluvlastnickému podílu [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na parcele č. parc. [číslo], zapsané u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, , kat. území [část obce], obec Praha, na LV [číslo] spoluvlastnickému podílu [číslo] na stavební parcele č. parc. [číslo], zapsané u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, , kat. území [část obce], obec Praha, na [list vlastnictví], je vůči žalobci neúčinná, zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud rovněž rozhodl o nákladech řízení tak, že se ve výroku II. ve vztahu k žalovanému [celé jméno žalovaného] rozhodnutí soudu I. stupně zrušuje a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. 7. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Soud vyslechl navrhované svědky a účastníky řízení. Skutkový stav byl dostatečně zjištěn z provedených důkazů. Ani jedna z procesních stran další důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provede