10 C 203/2023-15 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se tuto částku včetně příslušenství ve výši [částka] zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 45 týdenních splátek po [částka], což však nečinil řádně a včas, na uvedené částky neuhradil ničeho. Poslední splátka byla splatná dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného vůči žalobkyni částku [částka] a příslušenství nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobce. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o.s.ř.“) vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný včetně souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 45 týdenních splátek po [částka] (prokázáno smlouvou o zápůjčce). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o doručení). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkou včetně dokladu o doručení). Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Tím, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, poskytla žalovanému úvěr v celkové výši [částka], vznikla žalovanému povinnost tyto finanční prostředky včetně sjednaných poplatků sjednaným způsobem vrátit, což však neučinil. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku [částka] a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po [částka] (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění), když jejich výše je dána ust. § 14b bod 2 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po [částka] (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celková výše nákladů řízení tedy činí [částka] a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).