10 C 296/2023-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], dříve [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), uzavřel dne [datum] se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Úvěruschopnost žalované byla ověřena. Tyto finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit do [datum], což neučinila. Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Dluh žalované činí [částka] a nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobkyně. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] uzavřel dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit do [datum], úvěruschopnost žalované byla ověřena (prokázáno standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, smlouvou o úvěru, dodatkem, platební informací, podmínkami). Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky včetně seznamu, oznámením o postoupení pohledávky). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána (prokázáno upomínkou, odkladem o odeslání, transakční historií). Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Tím, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr v celkové výši [částka], vznikla žalované povinnost tyto finanční prostředky sjednaným způsobem vrátit, což však učinila pouze zčásti. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. Soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení, spočívající v předepsaném soudním poplatku ve výši [částka] a dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po [částka] (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po [částka] (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celkové náklady žalobkyně ve výši [částka] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).