10 C 412/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobou podanou k soudu dne 11.11.2022 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalované poskytla dne 12.8.2021 a 31.8.2021 zápůjčku v celkové výši 100 000 Kč. Dne 24.6.2022 zaslala žalobkyně žalované výpověď smlouvy o zápůjčce a požadovala vrácení celé částky ve lhůtě 6 týdnů od doručení výpovědi, ke kterému došlo 29.4.2022. Žalovaná však částku 100 000 Kč ani přes upomínku žalobkyně neuhradila. Žalovaná byla podle § 114b odst. 1 o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. 10 C 412/2022-13 ze dne 19.12.2022 vyzvána, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení k podané žalobě písemně vyjádřila a v případě, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává, aby vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označila jiné důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byla podle § 114b odst. 5 o.s.ř. poučena, že nevyhoví-li bez vážného důvodu této výzvě, bude mít soud za to, že nárok žalobou uplatněný zcela uznává (§ 153a odst. 3 o.s.ř.), a bude vynesen rozsudek pro uznání. Žalované bylo usnesení s výzvou dle ust. § 114b odst. 4 o.s.ř. doručeno dne 2.1.2023. Protože ve stanovené třicetidenní lhůtě na tuto výzvu nereagovala, má soud za to, že žalobkyní tvrzený nárok zcela uznala. Proto soud postupoval podle § 153a odst. 3 o.s.ř. a vynesl rozsudek pro uznání. Podle tohoto ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5). Přitom podle § 153a odst. 4 o.s.ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Rozsudek tedy byl níže uvedeného dne vyhlášen. Při odůvodnění tohoto rozsudku pak postupoval soud dle ust. § 157 odst. 3 o.s.ř. Po právní stránce soud projednávanou věc posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení, spočívající v předepsaném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 5 100 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celkové náklady žalobkyně ve výši 24 602 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud žalobkyni nepřiznal náklady řízení za účast na jednání soudu dne 7.2.2023, neboť účastníci nebyli k jednání voláni, jednalo se toliko o vyhlášení rozsudku, nejedná se tak o účelně vynaložený náklad.