26 C 400/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalobce jakožto zapůjčitel zapůjčil v průběhu let 2018 až 2020 žalovanému jako vydlužiteli částku ve výši [částka]. K uvedené zápůjčce byla mezi žalobcem a žalovaným dne [datum] uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, která nahradila smlouvu o půjčce, kdy částka v ní uvedená byla ponížena o částku vrácenou od vzniku smlouvy o půjčce do vzniku smlouvy o zápůjčce. Žalovaný ve smlouvě potvrdil převzetí zapůjčené částky ve výši [částka] a zavázal se tyto peněžní prostředky vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný však dlužnou částku žalobci nevrátil a to ani přes skutečnost, že byl k její úhradě vyzván výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum]. Žalobce proto požadoval zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. 2. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], žalovaný i žalobce byli k tomuto jednání řádně obesláni a zároveň byli poučeni o následcích nedostavení se k jednání. Žalobce se na jednání soudu dostavil, žalovaný se k soudu bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 4. Soud z provedených důkazů učinil tato skutková zjištění: Dne [datum] uzavřeli žalobce a žalovaný smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému zápůjčku v celkové výši [částka], jejíž převzetí žalovaný potvrdil svým podpisem, a žalovaný se zavázal tuto dlužnou částku vrátit nejpozději do [datum] (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne [datum]). Z konverzace žalobce a žalovaného přes komunikační platformu [anonymizováno] soud zjistil, že ohledně zápůjčky mezi účastníky probíhala komunikace a dále že žalovaný řešil splátky a uváděl, že mimořádné splátky budou předávány spíše hotově (prokázáno konverzací na platformě [anonymizováno]). Žalovaný žalobci do dne podání žaloby dlužnou částku nevrátil, přestože byl o úhradu upomenut předžalobní výzvou (prokázáno výzvou k úhradě ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne, dokladem o transakci a výpisem ze sledování zásilky). Žalovaný ani netvrdil a ani neprokazoval, že by žalobci žalovanou částku uhradil. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžní částku v celkové výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto dlužnou částku vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný žalobci poskytnutou částku ve sjednaném termínu nevrátil a na svůj dluh dosud ničeho neuhradil, a to přesto, že byl o úhradu dluhu upomenut. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému částku ve výši [částka], žalovaný potvrdil převzetí této částky a zavázal se nejpozději do [datum] tuto částku žalobci vrátit. Žalovaný však žalobci zapůjčenou částku ve sjednané době, resp. doposud nevrátil, čímž se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1968 o. z. Žalobci tak vzniklo právo domáhat se po žalovaném zaplacení dlužné částky s příslušenstvím ve formě zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z. 9. Jelikož se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, tedy uložil žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. O příslušenství dlužné částky splatné dne [datum] soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z důvodu písařské chyby žalobce v žalobě soud zároveň zamítl žalobu co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], jak je uvedeno ve výroku II, neboť původně žalobce chybně vycházel z data podpisu smlouvy, nikoliv z data splatnosti; žalovaný se však do prodlení dostal až dne [datum]. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku ve výši [částka] a v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve třech náhradách hotových výdajů ve výši [částka] dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky a účast na jednání dne [datum]). Celkové náklady žalobce činí [částka]. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 před středníkem o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.