28 C 216/2023-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 18 848 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na dálku, přičemž žalovaný projevil svou vůli uzavřít uvedenou smlouvu vyplněním formuláře včetně identifikačních údajů o své osobě spolu se zadáním čísla občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl verifikační platbu k prokázání totožnosti. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedena na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku ve výši 18 948 Kč, a skládala se z nezaplacené jistiny ve výši 16 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 848 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč a náklady mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 552 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván upomínkami, avšak marně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k pojednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný vyplnil identifikační údaje o své osobě na internetovém portálu a následně odeslal verifikační platbu k ověření své totožnosti, čímž požádal o úvěr (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný poté uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 16 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do [datum]. Strany si dále ujednaly poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní smlouvu, kterou na ni pohledávku za žalovaným postoupil (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] s podacím archem). 5. Dle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Dle ust. § 1820 a násl. o. z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o. z.). 8. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., a to distančním způsobem dle ust. § 1820 a násl. o. z., přičemž při uzavírání smlouvy o úvěru byla identita žalovaného ověřena tím, že vyplnil identifikační údaje o své osobě, zadal číslo svého občanského průkazu a následně odeslal verifikační platbu na účet žalobkyně k prokázání svého tvrzení. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum]. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo rovněž právo požadovat jednorázovou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splatné nezaplacené částky, tj. ve výši 2 848 Kč, a dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 170,41 Kč. Žalovaná částka tak sestává z nevrácené jistiny úvěru ve výši 16 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 848 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 170,41 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 100 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, v souladu s ust. § 1879 o. z. Jelikož žalovaný žalobkyni na tuto částku dosud nezaplatil ničeho, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o.z. (výrok I.) 10. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 12. Ve zbývajícím rozsahu (tj. co do uplatněných nákladů na mimosoudní vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 552 Kč) soud žalobu výrokem II. zamítl, když uzavřel, že žalobkyně nedoložila ke svému tvrzení žádné důkazy, respektive doložila pouze výpis mimosoudních úkonů, přičemž žalovaný nebyl předem na tyto náklady upozorněn, ani jejich výše nevyplývala ze žádného listinného důkazu, který žalobkyně ke svému návrhu doložila. Nad rámec uvedeného je však třeba uvést, že náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky je možné požadovat pouze ve vztahu mezi podnikateli v souladu s ust. § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb., nikoli ve vztahu se spotřebitelem. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu neúspěšná v části týkající se částky 552 Kč, přičemž se jedná o poměrně nepatrnou část nároku, proto byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 14. Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 252 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok III).