26 C 177/2024-78 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 31. 3. 2024 domáhala nahrazení rozhodnutí Finančního arbitra č. j. FA/SR/SU/1282/2019-43 ze dne 21. 12. 2021 potvrzeného Rozhodnutím o námitkách č. j. FA/SR/SU/1282/2019-124 ze dne 31. 1. 2024. Finanční arbitr v citovaném nálezu konstatoval nesporné skutečnosti, že Navrhovatel a Instituce uzavřeli smlouvu o nájmu dopravního prostředku a smlouvu o koupi najaté věci, datovanou ke dni 3. 5. 2016, kterou si mimo jiné sjednali nájem vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , SPZ: , SPZ, s tím, že podle této smlouvy Instituce přenechala vozidlo do užívání navrhovateli na dobu 12 měsíců a navrhovatel se zavázal hradit instituci měsíční nájemné ve výši 37 000 Kč, resp. měsíční zálohu na nájemném ve výši 12 970 Kč za předpokladu, že dojde k úhradě všech nájmů a následně k úhradě celé kupní ceny. Současně si smluvní strany sjednaly odkup vozidla navrhovatelem za splnění sjednaných podmínek. Navrhovatel zahájil řízení u Finančního arbitra dne 12. 7. 2019 a domáhal se vydání nálezu, kterým uloží žalobkyni (Instituci) zaplatit do 15 dnů od právní moci nálezu částku 1 369 546 Kč. Finanční arbitr poté vydal nález, ve kterém určil neplatnost smlouvy o nájmu dopravního prostředku a smlouvy o koupi najaté věci, kterou uzavřeli dne 3. 5. 2016 navrhovatel , Jméno advokátky B, s institucí , Jméno žalobkyně, , žalobkyni dále uložil zaplatit žalovanému částku ve výši 1 370 911 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 1 340 177 Kč ode dne 4. 5. 2019 do 4. 8. 2019 a úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 1 369 546 Kč od 5. 8. 2019 do zaplacení a zároveň uložil žalobkyni sankci ve výši 10 % z částky, kterou je povinna zaplatit navrhovateli. Proti citovanému nálezu Finančního arbitra podala žalobkyně námitky, o nichž rozhodl Finanční arbitr dne 31. 1. 2024, č. j. FA/SR/SU/1282/2019-124, a to tak, že napadený nález změnil tak, že Instituce je navrhovateli povinna zaplatit částku 1 329 044 Kč. Žalobkyně uvedla, že byla Nález i Rozhodnutím o námitkách dotčena na svých právech, neboť ji bylo Nálezem ve znění Rozhodnutí o námitkách uložena povinnost zaplatit žalovanému peněžní částku spolu s příslušenstvím a dále jí byla uložena povinnost zaplatit sankci podle § 17a zákona o finančním arbitrovi, ačkoliv ohledně části předmětu řízení nebyla podle žalobkyně vůbec založena pravomoc Finančního arbitra rozhodovat a dále došlo ze strany Finančního arbitra k nesprávně interpretaci a aplikaci zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to zejména z hlediska posouzení mezi účastníky sjednané smlouvy o nájmu ze dne 3. 5. 2016 jako smlouvy o spotřebitelském úvěru a dále posouzení postupu žalobkyně při zkoumání tzv. úvěryschopnosti žalovaného. Finanční arbitr podle názoru žalobkyně dále v Rozhodnutí o námitkách nesprávně nepřihlédl k argumentaci žalobkyně v námitkách a navazujících podáních, respektive námitky žalobkyně nesprávně po právní stránce posoudil, a to zejména nesprávně nepřihlédl ke kompenzační námitce žalobkyně a dále námitce promlčení. Žalobkyně je přesvědčena, že žádné rozhodnutí orgánu veřejné moci by nemělo vést ke zjevné, a v daném případě dokonce extrémní, nespravedlnosti. Nález ve spojení s Rozhodnutím o námitkách ve svých důsledcích formuluje stav, kdy byla žalobkyně povinna vrátit žalovanému veškeré finanční prostředky, které jí v minulosti uhradil, včetně úroků z prodlení, ačkoliv žalovaný vozidlo v hodnotě 1,5 mil. Kč po dobu bezmála osmi let aktivně užívá a měl jej ve své dispozici, a to zcela bez náhrady. Takový stav představuje nejen z pohledu žalobkyně, ale i z hlediska obecně vnímaných kritérií spravedlnosti, extrémní nespravedlnost. Fakticky totiž konstituuje a ve prospěch žalovaného konstruuje bezdůvodné obohacení spočívající v tom, že žalovaný mohl užívat vozidlo po dobu osmi let, aniž by měl za toto užívání žalobkyni cokoliv hradit. Ačkoliv je ochrana spotřebitele v obecné rovině jistě správný přístup, tak zcela nepochybně nemá a nemůže vést k takovým extrémům a nespravedlnosti, jako je tomu v případě důsledků spojených s Nálezem a Rozhodnutím o námitkách.2. K podané žalobě se vyjádřil Finanční arbitr podáním ze dne 4. 6. 2024, došlým soudu dne 5. 6. 2024. Ve svém vyjádření Finanční arbitr uvedl, že v rozhodnutí o námitkách připustil námitku žalobce, že poplatky za servis vozidla žalovaný neuhradil v souvislosti se smlouvou o nájmu, a v této části návrh žalovaného zamítl. Ve zbytku však setrval na svých názorech přijatých v nálezu, tedy že nezjistil, že by smlouva o nájmu nebyla smlouvou o spotřebitelském úvěru v režimu zákona o spotřebitelském úvěru 2010. Finanční arbitr podrobně vypořádal důvod neplatnosti smlouvy o nájmu, když v důsledku neposouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí je proto smlouva o nájmu absolutně neplatná a strany sporu jsou si povinny vydat bezdůvodné obohacení, které na základě neplatné smlouvy o nájmu získaly. K tomu dodal, že velmi pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, ve svých rozhodnutích odkázal na relevantní skutková zjištění, související právní úpravu i závěry obecných soudů, které učinily v obdobných případech.3. Soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas (§ 247 odst. 1 o. s. ř.; dvouměsíční lhůta je zachována, ode dne vydání Rozhodnutí o námitkách ze dne 31. 1. 2024) osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení před Finančním arbitrem, srov. ustanovení § 246 odst. 1 o. s. ř.) poté, co byly vyčerpány přípustné opravné prostředky (§ 246 odst. 2 o. s. ř), nařídil k projednání podané žaloby ústní jednání, projednal věc v mezích, ve kterých se žalobkyně domáhala projednání sporu před soudem (§ 250f odst. 1 o. s. ř), a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: nálezem Finančního arbitra č. j. FA/SR/SU/1282/2019-43 ze dne 21. 12. 2021 bylo rozhodnuto konkrétně tak, že bylo určeno, že smlouva o nájmu dopravního prostředku a smlouva o koupi najaté věci, kterou uzavřeli dne 3. 5. 2016 navrhovatel, , Jméno advokátky B, , nar. , Datum narození advokátky B, , bytem , Adresa advokátky B, , a instituce, , Jméno žalobkyně, s.r.o., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , je neplatná. Instituce, , Jméno žalobkyně, , byla dle předmětného rozhodnutí povinna navrhovateli, , jméno FO, , zaplatit částku 1 370 911 Kč (slovy: jeden milion tři sta sedmdesát tisíc devět set jedenáct korun českých), úrok z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 1 340 177 Kč ode dne 4. 5. 2019 do 4. 8. 2019, a úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 1 369 546 Kč od 5. 8. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci nálezu. Instituce, , Jméno žalobkyně, , byla povinna uhradit podle § 17a zákona o finančním arbitrovi sankci ve výši 10 % z částky, kterou měla zaplatit navrhovateli, , jméno FO, , na základě povinnosti uložené ve výroku II. tohoto nálezu, a to do patnácti dnů ode dne nabytí právní moci tohoto nálezu na účet Kanceláře finančního arbitra vedený u České národní banky, č. , č. účtu, , var. symbol , var. symbol, , konst. symbol , konst. symbol, . Dané rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že v řízení vyšlo najevo, resp. Instituce neprokázala ve smyslu § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru 2010 opak, že Instituce nesplnila povinnost podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 2010, protože neposoudila schopnost Navrhovatele splácet úvěr s odbornou péčí. Jelikož Instituce v rozporu se zákonem uzavřela s Navrhovatelem Smlouvu o nájmu a následně Navrhovateli poskytla na základě této smlouvy spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda Navrhovatel bude schopen úvěr splatit, je Smlouva o nájmu absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru 2010. Navrhovateli svědčí právní zájem na určení neplatnosti Smlouvy o nájmu, finanční arbitr tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto nálezu. Smluvní strany jsou si povinny vydat bezdůvodné obohacení, které na základě neplatné Smlouvy o nájmu získaly, když Navrhovatel vyzval Instituci k plnění bezdůvodného obohacení ze Smlouvy o nájmu včetně úroku z prodlení. Finanční arbitr proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Protože finanční arbitr v nálezu zcela vyhověl návrhu Navrhovatele, musí Instituci uložit ve výroku III. tohoto nálezu podle § 17a zákona o finančním arbitrovi sankci ve výši 136 954,60 Kč jako 10 % z částky, kterou je Instituce podle výroku II. tohoto nálezu povinná zaplatit Navrhovateli. Sankce je příjmem státního rozpočtu a Instituce je povinná ji zaplatit ve lhůtě a způsobem uvedeným ve výroku III. tohoto nálezu.5. Rozhodnutím o námitkách č. j. FA/SR/SU/1282/2019-124 ze dne 31. 1. 2024 Finanční arbitr částečně vyhověl, a nález finančního arbitra po změně tedy zněl tak, že se určuje, že smlouva o nájmu dopravního prostředku a smlouva o koupi najaté věci, kterou uzavřeli dne 3. 5. 2016 navrhovatel, , Jméno advokátky B, , nar. , Datum narození advokátky B, , bytem , Adresa advokátky B, , a instituce, , Jméno žalobkyně, , je neplatná.