28 C 443/2023-44 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 11. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši celkem 292 678,42 Kč s příslušenstvím, s tvrzením, že žalobkyně se žalovanou uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej 16,95 m3 truhlářského řeziva borovice, 2,79 m3 truhlářského řeziva dub a 2,65 m3 truhlářského řeziva dub, za celkovou kupní cenu 227 160,56 Kč vč. DPH. Zakoupené zboží bylo žalované předáno dne 22. 11. 2022 a kupní cena jí byla vyúčtována fakturou č. 200223710 se splatností 13. 12. 2022. Žalovaná fakturu uhradila pouze částečně, a to dne 19. 6. 2023 částkou 38 985 Kč. Žalobkyně se žalovanou dále uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej 6,38 m3 truhlářského řeziva borovice, 2,79 m3 za kupní cenu 38 611,10 Kč vč. DPH. Zakoupené zboží bylo žalované předáno dne 19. 12. 2022 a kupní cena jí byla vyúčtována fakturou č. 200223999 na částku 38 611,10 Kč se splatností 9. 1. 2023. Žalovaná na tuto fakturu neuhradila ničeho. Žalobkyně se žalovanou dále uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej 20 kusů EUR palet a rovněž 7,84 m3 truhlářského řeziva za kupní cenu 65 891,76 Kč. Zakoupené zboží bylo žalované předáno dne 4. 1. 2023 a kupní cena jí byla vyúčtována fakturou č. 200230041 se splatností 25. 1. 2023. Žalovaná ani na tuto fakturu neuhradila ničeho.2. Žalovaná podala proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu odpor, k němuž dne 4.1.2024 zaslala vyjádření, kde uvedla, že od žalobkyně v průběhu posledních 12 měsíců odebírala dřevo pro výrobu rakví. Učinila nesporným, že poslední tři faktury nebyly zaplaceny, a uvedla, že faktura č. 200223999 na částku 38 611 Kč jí nikdy nebyla doručena. Potvrdila, že se účastníci dohodli na formě splátek, s tím, že u každé faktury za odebrané dřevo dojde k navýšení a tím se postupně umoří celá dlužná částka. Při poslední objednávce bylo dle žalované dovezeno dřevo s vysokou vlhkostí a sukovitostí, následně byla žalované dodána náhrada za reklamované vlhké dřevo, avšak v menším objemu. Rozdíl v ceně byl ponechán žalobkyni coby částečná úhrada z celkové dlužné částky. Při druhé dodávce dřeva bylo žalované žalobkyní sděleno, že dřevo smrk v takové kvalitě už nemůže více poskytnout, čímž vzniklo žalované zdržení a vícenáklady s nutností narychlo hledat nového dodavatele. Žalované vznikly další vícenáklady na dopravu reklamovaného dřeva. Navrhla, aby byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni pouze částku 49 698 Kč.3. Podáním ze dne 29.2.2024 žalobkyně sdělila soudu, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena mimosoudní dohoda, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit dohodnutou částku v celkem pěti splátkách, poslední splátka byla splatná dne 15.6.2024. Z toho důvodu požádala soud o poskytnutí lhůty pro dobrovolné splnění dluhu. Žalovaná uzavření dohody se žalobkyní soudu písemně potvrdila.4. Podáním ze dne 6. 8. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, s odůvodněním, že žalovaná po podání žaloby uhradila žalobkyni částku ve výši 222 678 Kč, a to ve čtyřech splátkách, konkrétně dne 22. 2. 2024 uhradila částku 72 678 Kč, dne 15. 3. 2024 uhradila částku 50 000 Kč, dne 18. 4. 2024 uhradila částku 50 000 Kč a dne 17. 5. 2024 uhradila částku ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně proto nadále trvala na zaplacení částky 70 000,42 Kč s úrokem z prodlení a nákladů řízení.5. Soud s ohledem na shora uvedené v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil (výrok I.).6. Žalovaná se k nařízenému ústnímu jednání soudu dne 26.8.2024 bez omluvy nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas obeslána. Předvolání bylo doručeno do datové schránky jejího právního zástupce dne 8.8.2024, tedy včas. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř.7. Jak opakovaně judikoval Městský soud v Praze (srov. např. rozhodnutí 14 Co 426/2002, ale i 39 Co 420/2007), není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ustanovení § 118a o.s.ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ustanovení § 119a odst. 1 o.s.ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy.8. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.9. Provedenými listinnými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodané zboží (řezivo a EUR palety) částku 227 160,56 Kč fakturou se splatností 13. 12. 2022, na kterou žalovaná uhradila částku 38 985 Kč, dále částku 38 611,10 Kč fakturou se splatností 9. 1. 2023 a částku 65 891,76 Kč fakturou se splatností 25. 1. 2023, které žalovaná neuhradila ani zčásti. (prokázáno fakturami č. 200 223 999, 200 223 710, 200 230 041 a dodacími listy). Žalovaná tedy žalobkyni dlužila částku ve výši 292 678,42 Kč. Žalobkyně se žalovanou dne 19. 2. 2024 v souvislosti s probíhajícím soudním sporem uzavřela mimosoudní dohodu, kterou žalovaná uznala svůj shora uvedený dluh co do důvodu a výše a zavázala se dlužnou částku uhradit v pěti dohodnutých splátkách. (prokázáno dohodou o zaplacení pohledávek věřitele a ukončení zahájení sporu ze dne 19. 2. 2024). Žalovaná dle uzavřené dohody plnila, a zaplatila žalobkyni částku ve výši 222 678 Kč, ve čtyřech splátkách v dohodnuté výši (prokázáno přehledem transakcí za období od 1. 1. 2024 do 11. 7. 2024).10. Při posuzování merita věci soud postupoval podle § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).11. Podle § 2053 o. z. uzná-li svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v době uznání trvá.12. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala po žalované zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalované na základě kupní smlouvy dodávala dohodnuté zboží – řezivo, avšak žalovaná neuhradila kupní cenu v plné výši. V průběhu soudního řízení se žalovanou uzavřela mimosoudní dohodu, kterou žalovaná písemně uznala svůj dluh ve smyslu § 2053 o. z. vyplývající z uzavřené kupní smlouvy co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit formou splátek. Takto dohodnuté splátky žalovaná hradila, zaplatila žalobkyni celkem čtyři splátky v celkové výši 222 678 Kč, neuhradila však poslední dohodnutou splátku.13. Prohlášení o uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, jímž činí písemnou formou výslovné prohlášení směřující k potvrzení existence konkrétního dluhu, včetně jeho důvodu a výše. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že důvod uznávaného dluhu musí být z listiny o uznání dluhu jednoznačně seznatelný nebo z ní musí alespoň vyplývat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4492/2008, nebo ze dne 19. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 12/2013).14. Předložená dohoda o zaplacení pohledávek obsahuje jednoznačné potvrzení existence dlužné částky, a to jak ohledně její výše, tak kauzy, tedy důvodu jejího vzniku, a současně závazek žalované tuto částku dohodnutým způsobem uhradit. Lze tak bez dalšího uzavřít, že uznání dluhu žalované je bez jakýchkoli pochybností platné. Důsledkem takového uznání dluhu žalované je tak vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Důkazní břemeno ohledně prokázání toho, že dluh buď vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu, bylo tak na žalované. Žalovaná však uvedené ani netvrdila, a ani neprokázala, naopak lze vzít za prokázané, že žalovaná si byla vědoma existence dluhu a jeho výše, neboť tento dluh dohodnutým způsobem až na poslední splátku uhradila.15. S ohledem na vše shora uvedené tedy soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, v rozsahu po částečném zpětvzetí žaloby, včetně příslušenství dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky,