16 C 331/2024-116 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 10. 2024 domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 81 317,33 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, kterou žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne 2. 10. 2024 s paní , jméno FO, (dříve , jméno FO, ), r. č. , RČ, , bytem , adresa, , jakožto postupitelem (dále jen „Postupitel”). Postoupení pohledávky bylo žalované Postupitelem oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2024. Právní předchůdce žalované, společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „Právní předchůdce“), jakožto úvěrující, uzavřel s Postupitelem, jakožto úvěrovaným, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 2. 2010 (dále též „Úvěrová smlouva“), jejíž součástí byly i obchodní podmínky (dále též „Smluvní ujednání“), v nichž byla sjednána rozhodčí doložka (odst. 11. Smluvních ujednání). Na základě Úvěrové smlouvy Právní předchůdce poskytl Postupiteli částku ve výši 1 .000 Kč, když náklady na půjčení jistiny činily .250 Kč, tj. celková částka splatná Postupitelem měla být 16 250 Kč, splatná ve 13 měsících. Úroková sazba překračovala 93 % p. a., když úrok činil (dle výpočtu žalobkyně) 93,37 % p. a. a RPSN činilo 199,70 %. Úvěrová smlouva byla dále zajištěna řadou smluvních sankcí. Jelikož nebylo v možnostech Postupitele poskytnuté plnění splácet, došlo následně k prodlení, v důsledku čehož Právní předchůdce zahájil vůči Postupiteli rozhodčí řízení, které mělo skončit vydáním rozhodčího nálezu rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne 22. 7. 2011 (dále též „Rozhodčí nález“). Na základě Rozhodčího nálezu byla Postupiteli uložena povinnost zaplatit Právnímu předchůdci nejen částku, která mu byla v rámci úvěru reálně poskytnuta, ale rovněž excesivní úroky a řadu nepřiměřených smluvních pokut, jakož i náklady rozhodčích řízení. Právní předchůdce zahájil vůči Postupiteli na základě exekučního titulu – vydaného Rozhodčího nálezu – exekuční řízení, které bylo vedeno soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , a to pod sp. zn. , spisová značka, (dále též „Exekuční řízení“). Exekuční řízení bylo následně skončeno vymožením celé pohledávky oprávněné včetně příslušenství a nákladů exekuce. Současně došlo v Exekučním řízení ex lege k procesnímu nástupnictví, jelikož původní oprávněná (, právnická osoba, .) zanikla a na její místo vstoupila do řízení žalovaná jakožto právní nástupce. Postupitel však dodatečně poté, co bylo Exekuční řízení skončeno vymožením, seznal, že toto bylo vůči němu patrně vedeno neoprávněně, na základě nezpůsobilého exekučního titulu. Postupitel proto podal dne 2. 8. 2021 prostřednictvím exekučního soudu návrh na zastavení exekuce, přičemž exekuční řízení bylo vůči Postupiteli zastaveno na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 25. 10. 2021, a to z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí doložky, když rozhodce neměl pravomoc spor rozhodovat ani vydat. V průběhu Exekučního řízení však soudní exekutor vyplatil žalované jakožto oprávněné částku v celkové výši 96.222,55 Kč, kterou soudní exekutor vymohl na Postupiteli, a která byla krom původní jistiny úvěru tvořena především nemalými částkami připadající na zmiňované excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady předchozího (rozhodčího) řízení. Postupitel navíc ještě před zahájením Exekučního řízení uhradil na Úvěrovou smlouvu částku ve výši 4 050 Kč, jak také vyplývá z rozhodčího spisu, konkrétně z odůvodnění Rozhodčího nálezu. Postupitel tedy uhradil před zahájením Exekučního řízení a následně v jeho průběhu částku v celkové výši 100 272,55 Kč (dále jen „Vyplacené plnění”), ačkoliv reálně obdržel částku ve výši 10 000 Kč. Exekuční řízení bylo dle žalobkyně vedeno na základě nicotného exekučního titulu vydaného na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky a absolutně neplatné Úvěrové smlouvy - na tyto smluvní dokumenty je tak třeba nahlížet takovou optikou, jako by tyto smlouvy nikdy nebyly uzavřeny, či spíše, jako by nikdy neexistovaly. Žalovaná měla nepochybně vůči Postupiteli nárok na vrácení částky 10 000 Kč, která byla Postupiteli reálně vyplacena. Společně s vrácením této částky pak vznikl žalované i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč, a to za dobu ode dne následujícího po dni, kdy byla původní částka Postupiteli vyplacena, až do právní moci usnesení o zastavení Exekučního řízení. Na základě výše uvedeného je tak nepochybné, že žalované z Vyplaceného plnění náleží a žalovaná je tak oprávněna si ponechat částku 10 000 Kč představující jistinu poskytnutého úvěru a zároveň částku 8 955,22 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč (v rozmezí 7,05 % - 9,00 % p. a.) ode dne 2. 2. 2010 do 10. 12. 2021. Celkově je tak žalovaná oprávněna si z Vyplaceného plnění ponechat částku 18 955,22 Kč. Pokud se týká sjednané Úvěrové smlouvy, tato je v celém souhrnu absolutně neplatná pro příčení se dobrým mravům dle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Rozpor Úvěrové smlouvy s dobrými mravy nespočívá pak pouze v nastavení excesivního úroku, který v daném případě činil 93,37 % p. a.1 , ale i v nepřiměřených smluvních sankcí uvedených ve Smluvních ujednání (viz výše), které v daném případě neplnily funkci smluvní pokuty jakožto prostředku utvrzovacího. Úvěrová smlouva je rovněž sama o sobě absolutně neplatná z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti. S ohledem na výše uvedené žalobkyně uvádí, že žalobou uplatňovaný nárok na vydání bezdůvodného obohacení je představován rozdílem mezi tím, co žalovaná Vyplaceným plněním získala (100 272,55 Kč), a tím, co jí z Vyplaceného plnění po právu skutečně náleží (18 955,22 Kč) - tedy částkou 81 317,33 Kč.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že předmětná úvěrová smlouva je platným právním jednáním, když byť právní předchůdkyně žalované nebyla povinna s ohledem na datum uzavření dané smlouvy zkoumat úvěruschopnost, přesto tak činila. Rovněž sjednaný úrok ve výši 20 % p. a. lze dle žalované hodnotit jako přiměřený. Pro případ, že by soud pohlížel na sjednanou Smlouvu jako na neplatnou s nutností řešit otázku vydání bezdůvodného obohacení, vznesla žalované námitku promlčení celého žalobou uplatněného nároku.3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, [dále jen „o.s.ř.“] ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:4. Právní předchůdce žalované společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jako „Věřitel“ a právní předchůdkyně žalobkyně paní , jméno FO, (následně , jméno FO, ), narozená , datum, , jako „Dlužník“ uzavřeli dne 1. 2. 2010 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, ) (dále rovněž jako „Smlouva“), jejímž předmětem byl úvěr v částce 10 000 Kč. Úvěr byl poskytnut za úplatu a dále úrok ve výši 20 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut (dále jen poplatek za správu úvěru, jež zahrnuje jak úplatu, tak sjednaný úrok); výše měsíčního poplatku činila 481 Kč; dlužník potvrdil převzetí hotovosti svým podpisem na Smlouvě; dlužník se dále zavázal zaplatit věřiteli administrativní poplatek ve výši 3 % z jistiny, tj. částku 300 Kč, splatný při výplatě úvěru. Dlužník se tak zavázal zaplatit věřiteli jistinu ve výši 10 000 Kč a úrok a úplatu ve výši 6 250 Kč, tj. celkem 16 250 Kč, v 13 měsíčních splátkách po 1 250 Kč, vždy k 20. dni v měsíci. Za účelem uzavření smlouvy uvedla , jméno FO, , že pracuje jako vedoucí provozu v , právnická osoba, , její čistý měsíční příjem činí 15 000 Kč, čistý příjem domácnosti 20 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti 12 000 Kč; žije v bytě v nájmu. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 2. 2010. Nedílnou součásti dané Smlouvy o úvěru byly rovněž Obchodní podmínky, ze kterých je zřejmé, že RPSN činí v případě splatnosti úvěru na 13 měsíců 199,7 %; dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši měsíčního poplatku za správu úvěru pro případ, že dlužník nesplní svůj závazek řádného splácení úvěru, a to za každý započatý kalendářní měsíc prodlení až do zaplacení jistiny včetně poplatku za správu úvěru a zákonný úrok z prodlení; dále s tím, že je dlužník povinen uhradit paušální náhradu nákladů vynaložených věřitelem v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši 20 % z poskytnutého úvěru, nejméně však 2 000 Kč, jež po dohodě smluvních stran nepodléhá vyúčtování. V rámci čl. 11 Obchodních podmínek byla poté sjednána rozhodčí doložka, nicméně pouze s tím, že případný spor bude projednávat a rozhodovat rozhodce (rozhodci) vždy jmenovaný , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , vybraný ze seznamu rozhodců vedeném SPOLEČNOSTÍ, který je uveřejněný na internetových stránkách www., Anonymizováno, .c