28 C 188/2025-79 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zd. soudu dne 17. 6. 2025 domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tvrzením, že v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů dodávala žalované výrobky studené kuchyně v rámci rámcové kupní smlouvy, uzavřené na základě poptávky žalované a nabídky žalobkyně ze dne 21. 1. 2025. Dle ústní dohody statutárních zástupců došlo k dohodě ohledně způsobu, místa a času doručování a následného způsobu platby za každých deset dodávek výrobků. Mezi stranami byly uzavírány dílčí kupní smlouvy dle individuální objednávky, do provozovny v obci , adresa, . Objednané výrobky byly řádně dodány a následně dle dohody vystavena faktura č. , hodnota, , znějící na částku 46 311,29 Kč, splatná dne 6. 3. 2025, faktura č. , hodnota, , znějící na částku 25 113,50 Kč, splatná dne 3. 4. 2025, faktura č. , hodnota, , znějící na částku 16 215 Kč, splatná dne 14. 4. 2025, faktura č. , hodnota, , znějící na částku 14 674 Kč, splatná dne 24. 4. 2025 a faktura č. , hodnota, , znějící na částku 8 183 Kč, splatná dne 4. 5. 2025. Vystavené faktury žalovaná neuhradila, přestože byla o úhradu opakovaně upomínána. Žalovaná v rámci emailové i telefonické komunikace úhradu dlužných faktur opakovaně přislíbila, zaslala žalobkyni i smlouvu o spotřebitelském úvěru s informací, že situaci řeší, posléze však komunikace z její strany ustala a nyní je zcela nekontaktní. Žalovaná dlužnou částku ani částečně neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě.2. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši celkem 110 516,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky za každou z vystavených faktur.3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Ve vyjádření ze dne 15. 8. 2025 uvedla, že nároky žalobkyně ani částečně neuznává, namítala, že nikdy svým jménem neobjednávala dodání lahůdek, není se žalobkyní ve smluvním vztahu, nebyla mezi nimi uzavřena žádná smlouva, ani ústní ani písemná a dodací listy nejsou podepsány statutárním orgánem. Nad rámec toho uvedla, že nemůže vyloučit, že si zboží objednávala zaměstnankyně žalované, která pak bez jejího vědomí zboží prodávala koncovým zákazníkům, a/nebo si zboží ponechávala pro vlastní potřebu. Z uvedeného důvodu rovněž namítala nedostatek pasívní legitimace.4. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.5. Na jednání nařízené na den 21.10.2025 na 14.30 hod. žalovaná zaslala soudu dne 21. 10. 2025 ve 12:15 hod. datovou schránkou žádost o odročení jednání, kde bylo uvedeno pouze to, že je ve stavu práce neschopných. Není uvedeno, kdo tuto žádost soudu zaslal, zpráva neobsahuje ani doklad o pracovní neschopnosti, není tedy možné učinit závěr, zda je žádost odůvodněná ani kým byla podána. Téhož dne ve 12:48 hod. byla na podatelnu soudu prostřednictvím emailu zaslána ještě žádost o odročení, kde je uveden jednatel žalované, kde se uvádí, že důvodem žádosti je pracovní neschopnost jednatele, ani zde však není připojen doklad o pracovní neschopnosti jednatele žalované a zaslaný email navíc nebyl opatřen elektronickým podpisem. Soud s ohledem uvedené nemohl vyhodnotit žádost o odročení nařízeného jednání žalované ani jako včasnou, neboť předvolání bylo převzato již dne 21. 8. 2025, ale především jako odůvodněnou, neboť nebylo osvědčeno, že účasti na nařízeném jednání bránily zdravotní důvody na straně jednatele žalované. Z uvedených důvodů soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované.6. Jak opakovaně judikoval Městský soud v Praze (srov. např. rozhodnutí 14 Co 426/2002, ale i 39 Co 420/2007), není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ustanovení § 118a o. s. ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ustanovení § 119a odst. 1 o. s. ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy.7. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.8. V řízení byl provedeným dokazování prokázán následující skutkový děj:9. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalované dne 21. 1. 2025 písemnou nabídku obsahující velkoobchodní ceník zboží dodávaného žalobkyní. Současně informovala o tom, že závozy zboží ve , adresa, jsou každý všední den kolem 5 hod. ranní. (prokazováno emailem, ceníkem) Následně po předchozí telefonické rámcové domluvě od února 2025 na základě jednotlivých objednávek žalované dodávala žalované potravinářské zboží do provozovny žalované , adresa, . Specifikace a množství dodaného zboží je uvedeno v dodacích listech. Faktury byly vystavovány na základě dodacích listů, kde je uvedeno datum dodání, druh zboží, množství a jednotková cena, za období únor-duben 2025 (prokazováno dodacími listy). Žalobkyně následně vystavovala dle jednotlivých dodávek žalované faktury, které zasílala žalované. (prokazováno fakturami) Žalovaná takto vystavené faktury uhradila pouze částečně, přičemž neuhrazeny zůstaly - faktura č. , hodnota, , na částku 46 311,29 Kč, faktura č. , hodnota, , na částku 25 113,50 Kč, faktura č. , hodnota, , na částku 16 215 Kč, faktura č. , hodnota, , na částku 14 674 Kč, a faktura č. , hodnota, , na částku 8 183 Kč. Žalovaná byla o úhradu vystavených faktur opakovaně upomínána, převážně emaily, ale přes opakované ujištění ani po předžalobní výzvě faktury do dnešního dne neuhradila. V době od března 2025 do května 2025 probíhala mezi žalobkyní a jednatelem žalované emailová korespondence týkající se dlužných plateb za dodané zboží, kdy žalobkyně zasílala přehledy faktur, které byly již po splatnosti, a žádala o jejich proplacení. Dne 10. 4. 2025 žalobkyně vyčíslila aktuální výši dluhu na částku 185 723,29 Kč. V dubnu 2025 žalovaná opakovaně ujišťovala žalobkyni o úhradě dlužných faktur, následně v emailu ze dne 14. 5. 2025 žalovaná opětovně přislíbila provést dlužné platby, a k prokázání toho, že žalovaná dlužné částky řeší, zaslal jednatel žalované žalobkyni kopii úvěrové smlouvy, kterou uzavřel. (prokazováno emailovou korespondencí)10. Soud dále vycházel ze skutkového tvrzení žalobkyně, že jednotlivé závozy – dodávky zboží byly prováděny dle objednávek žalované, a podle dohody účastníků se realizovaly v brzkých ranních hodinách ještě před otevřením provozovny žalované, na základě dohody účastníků učiněné na počátku spolupráce, kdy žalovaná předala žalobkyni klíče od provozovny, které má žalobkyně dosud ve svém držební.11. Soud dále vycházel dále z toho, že žalobkyně i žalovaná jsou podnikatelé, žalovaná podniká mimo jiné v oboru pekařství a cukrářství a dle živnostenského rejstříku provozovala v době od 4. 2. 2025 do 6. 10. 2025 provozovnu na adrese , adresa, . (prokazováno výpisem z OR, resp. RŽP).12. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, jelikož ani další důkazy nebyly navrhovány; provedené důkazy soud hodnotí jako věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro rozhodnutí ve věci.13. Veškeré takto provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.14. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“).15. Dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odst. 2 neplyne-li ze smlouvy nebo ze zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni