Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 15 208 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, má nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace. Žalobkyně zjistila, že žalovaný byl jako provozovatel zapsán v registru silničních vozidel ve vztahu ke třem vozidlům (reg. zn. , SPZ, , reg. zn. , SPZ, , reg. zn. , SPZ, ), která byla v rozhodných obdobích provozována bez pojištění odpovědnosti, a přes výzvy k úhradě svůj dluh neuhradil.2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť účastníci řízení dali svým postojem najevo, že s tímto postupem souhlasí.3. Soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti soudu v dané věci a rozhodným právem, neboť žalovaný je občanem , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány před soudy tohoto členského státu. Vzhledem k bydlišti žalovaného v České republice je proto dána mezinárodní příslušnost českých soudů. Uplatněný nárok nevznikl z pojistné ani jiné smlouvy, nýbrž přímo ze zákona v důsledku porušení zákonné povinnosti provozovatele tuzemského vozidla zajistit pojištění odpovědnosti. Pro tento zákonný poměr nestanoví zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, zvláštní kolizní normu. Podle § 24 odst. 2 z. m. p. s. se proto použije právo, které je s daným poměrem v nejužším vztahu. Tím je v projednávané věci české právo, neboť povinnost, jejíž porušení zakládá žalovaný nárok, je stanovena českým zákonem, vztahuje se na provozovatele tuzemského vozidla a u registrovaného vozidla trvá po dobu jeho registrace. Samotné právo na příspěvek vzniká , právnická osoba, rovněž přímo podle českého zákona. , právnická osoba, úprava se tak použije bez ohledu na , Anonymizováno, občanství žalovaného.4. Z předložených listinných důkazů (informace z registru silničních vozidel, výzvy k úhradě příspěvku, upomínky, předžalobní upomínky a doklady o jejich odeslání) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl v rozhodných obdobích provozovatelem vozidel registračních značek , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Vozidlo registrační značky , SPZ, (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 , Anonymizováno, cm³ do , Anonymizováno, , Anonymizováno, cm³) nebylo pojištěno v období od , datum, do , datum, , tj. 107 dní. Vozidlo registrační značky , SPZ, (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do , Anonymizováno, , Anonymizováno, cm³) nebylo pojištěno v období od , datum, do , datum, , tj. 91 dní. Vozidlo registrační značky , SPZ, (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad , Anonymizováno, , Anonymizováno, cm³) nebylo pojištěno v období od , datum, do , datum, , tj. 36 dní. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvků za každý den porušení této povinnosti a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, zaplacení dlužných částek upomínala a žalovaného rovněž vyzvala k úhradě dlužných částek předžalobními upomínkami. Žalovaný ani přes opakované výzvy dluh neuhradil. Žalovaným nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by příspěvky, byť jen částečně, uhradil.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je provozovatel tuzemského vozidla povinen zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti, u registrovaného vozidla po celou dobu jeho registrace. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je jako jeho provozovatel veden podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 45 odst. 2 citovaného zákona zaplatí provozovatel tuzemského vozidla , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se podle § 45 odst. 3 téhož zákona vypočte jako součin počtu dnů, po které byla povinnost porušována, a příslušné denní sazby podle druhu vozidla.6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako provozovatel všech tří vozidel porušil povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo registrační značky , SPZ, nebylo pojištěno po dobu 107 dnů, přičemž při denní sazbě 65 Kč činí příspěvek 6 955 Kč a spolu s paušální náhradou nákladů 300 Kč celkem 7 255 Kč. Vozidlo registrační značky , SPZ, nebylo pojištěno po dobu 91 dnů; příspěvek činí 4 005 Kč a spolu s paušální náhradou nákladů 300 Kč celkem 4 305 Kč. Vozidlo registrační značky , SPZ, nebylo pojištěno po dobu 36 dnů; při denní sazbě 93 Kč činí příspěvek 3 348 Kč a spolu s paušální náhradou nákladů 300 Kč celkem 3 648 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení celkové částky 15 208 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně pravidelně podává žaloby se stejným skutkovým a právním základem, soud proto posoudil žalobu dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b advokátního tarifu z tarifní hodnoty 15 208 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů právní zástupkyně. Celková náhrada nákladů řízení činí 2 615 Kč.8. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvod pro její prodloužení.