11 C 281/2016-531 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobu dne 31. 8. 2016, ve znění závěrečného návrhu ze dne 8. 4. 2021, domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“), zaniklého pravomocným rozvodem manželství účastníků dne 30. 3. 2016 a sestávajícího z aktiv specifikovaných ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Dle žalobních tvrzení účastníci nabyli tato aktiva za trvání manželství, uzavřeného dne 3. 1. 2004, přičemž po pravomocném rozvodu manželství nedošlo mezi účastníky k dohodě o vypořádání SJM. Navrhla, aby aktiva specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku byla přikázána do jejího vlastnictví a aktiva specifikovaná ve výroku II. tohoto rozsudku do vlastnictví žalovaného, přičemž v průběhu soudního řízení změnila své nesporné prohlášení o přikázání vozu zn. Audi Q7 do jejího výlučného vlastnictví a požadovala, aby připadlo do výlučného vlastnictví žalovaného, neboť se nachází v jeho faktickém držení. Dále navrhla, aby byly vypořádány investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného, a to splátky hypotéčního úvěru ve výši 1 064 006 Kč na financování kupní ceny rodinného domu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], který se nachází ve výlučném vlastnictví žalovaného (dále též„ dům žalovaného“ nebo také„ Nemovitost“), a částka 540 000 Kč, která byla ze SJM vynaložena na rekonstrukci a opravu domu žalovaného v roce 2004 a 2016. Dále navrhla, aby do masy vypořádávaného SJM byly zahrnuty finanční prostředky, které žalovaný odklonil za trvání manželství účastníků ze SJM, včetně částky 10,2 mil. Kč, kterou v roce 2015 zapůjčil svým rodičům na nákup nového bytu. Žádala, aby za základ masy SJM k vypořádání byly vzaty zůstatky finančních prostředků v částce 33 991 383 Kč nacházející se na účtech žalovaného ke dni 1. 12. 2004, kdy došlo ke zrušení společné domácnosti účastníků (neboť ke dni rozvodu manželství byly významně poníženy a představovaly částku necelých 19 mil. Kč) a dále odklony žalovaného provedené i před zrušením společné domácnosti ve výši minimálně 23 786 810 Kč, a to bez odpočtů žalovaným nárokovaných částek v podobě tvrzených výlučných prostředků žalovaného. Současně žádala, aby bylo přihlédnuto k výši veškerých výdělků žalovaného nabytých za trvání manželství účastníků, a do masy vypořádávaného SJM byla explicitně zahrnuta i částka 8 065 377 Kč představující jeho výdělek za období 12/ 2014 až 3/ 2016, dále hodnota akcií v držení žalovaného ve výši určené znalcem 5 362 795 Kč, jakož i zbylá aktiva, popsaná ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. K procesní obraně žalovaného potvrdila, že zůstatek hypotečního úvěru na dům žalovaného (tj. nad částku 1 064 006 Kč zaplacenou ze SJM) byl uhrazen z výlučných finančních prostředků žalovaného. Část kupní ceny Nemovitosti ve výši 5 080 000 Kč však žalovaný minimálně v rozsahu částky 3 693 749 Kč uhradil půjčkou od svých rodičů, poskytnutou mu v průběhu měsíců červenec až prosinec 2003, kterou jim vrátil za trvání manželství účastníků ze svých výlučných finančních prostředků, a tedy tuto částku 3 693 749 Kč je nutno odečíst od výlučných finančních prostředků žalovaného, jimiž disponoval ke dni uzavření manželství účastníků. V tomto směru žalobkyně sporovala, že by žalovaný prací v zahraničí získal před uzavřením manželství výlučné finanční prostředky v částce 5 080 000 Kč, v další částce 9 425 644 Kč a další částku 1 000 000 Kč v hotovosti. Dále namítala, že v březnu 2004 žalovaný převedl svým rodičům částku 1,36 mil. Kč, zřejmě na koupi bytu na ul. [ulice] v [obec a číslo] do jejich vlastnictví, a že o tuto částku je rovněž nutno ponížit sumu výlučných finančních prostředků žalovaného. Žalobkyně sumarizovala své příjmy dosažené před uzavřením manželství a rovněž i poté s tím, že za dobu trvání manželství získala ze závislé činnosti částku 9 651 308 Kč a z příjmu z pronájmů jí vlastněných bytů částku 2 344 400 Kč, přičemž po odvodech a zdanění inkasovala jako čistý příjem celkem částku 8 569 368 Kč, která byla zkonzumována v rámci SJM, tedy vynaložená na potřeby rodinné domácnosti účastníků, nezletilých dětí i její vlastní potřeby. Potvrdila, že výdaje spojené s vlastnictvím jejích bytů ve formě příspěvku do fondu oprav činily za celou dobu trvání manželství 1 118 375 Kč, dále vynaložila částku cca 370 000 Kč na výměnu opotřebovaných plynových kotlů v těchto bytech, a rovněž potvrdila, že za trvání manželství účastníků splácela ze společných finančních prostředků účastníků půjčku od rodičů, poskytnutou jí ve výši cca 1,35 mil. Kč na pořízení členských práv a povinností v BD [ulice]. Ohledně jí inkasovaného nájemného posléze tvrdila, že bylo použito na splacení půjčky jejím rodičům, vzniklé před uzavřením manželství účastníků, kdy k výši vrácení půjčky uváděla protichůdné informace. V závěrečných podáních pak žádala, aby do masy vypořádávaného SJM byly zahrnuty i příjmy z pronájmu bytu ve vlastnictví žalovaného. 2. Žalovaný souhlasil s vypořádáním zaniklého SJM i se způsobem jeho vypořádání dle výroků I. a II. tohoto rozsudku. Vznesl však námitky proti rozsahu SJM v podobě žalobkyní požadovaného zařazení úspor na účtech žalovaného ve výši ke dni 1. 12. 2014 (a nikoliv ke dni zániku SJM), jí tvrzených značných odklonů finančních prostředků ze SJM žalovaným a absenci jeho výlučných finančních prostředků ke dni zániku SJM. Po změně stanoviska žalobkyně ohledně přikázání vozu zn. Audi Q7 vyslovil nesouhlas s tím, aby toto vozidlo připadlo do jeho výlučného vlastnictví s tím, že vůz až do pravomocného rozvodu manželství i několik měsíců poté užívala výlučně žalobkyně, a žalovaný jej má ve faktickém držení výlučně na základě předchozí dohody účastníků a jejich nesporného prohlášení, že toto vozidlo bude v rámci vypořádání SJM přikázáno do výlučného vlastnictví žalobkyně. Zdůraznil, že žalobkyni nikdy nebránil v jeho užívání a skutečnost, že jej odstavila poblíž jeho nemovitosti a poslala mu klíče od vozu, neznamená, že by měl o něj zájem. Naopak, vozidlo žalovaný neužívá a nemá o něj zájem. Žalovaný potvrdil, že v roce 2015 zapůjčil svým rodičům částku 10,2 mil. Kč ze SJM bez vědomí žalobkyně, a vyslovil souhlas se zařazením této částky do masy vypořádávaného SJM, stejně jako další částky 1 604 006 Kč představující investice ze SJM do jeho výlučného majetku. Kategoricky odmítl, že by mu jeho rodiče poskytli v roce 2003 částku v souhrnu 3 693 749 Kč na složení části kupní ceny na pořízení Nemovitosti s tím, že rodiče ani nedisponovali finančními prostředky v takovém rozsahu, jež by jim umožňoval poskytnout půjčku v uvedené výši. Popřel, že by v březnu 2004 poskytl svým rodičům na koupi jejich bytu částku 1,36 mil. Kč s tím, že byt zakupovali až v roce 2005 a z vlastních úspor. Nadto v březnu 2004 žalovaný ani nemohl uvedenou částku poskytnout rodičům ze SJM účastníků, neboť v té době trvalo manželství účastníků pouhé dva měsíce a objem SJM za těchto pár týdnů manželství nemohl dosáhnout zmiňované sumy. Pokud by jim takovou částku poukázal, jednalo by se o jeho výlučné finanční prostředky, neboť ke dni uzavření manželství disponoval vlastními úsporami v částce 9 312 600 Kč, jež se za trvání manželství snížily o částku 4 171 138 Kč, kterou žalovaný ze svých prostředků vynaložil na doplacení hypotéčního úvěru. Dle tvrzení žalovaného mu tak ke dni zániku SJM zbyla na účtu částka 5 141 462 v jeho výlučném vlastnictví. Žalovaný analyzoval své celkové čisté příjmy dosažené za trvání manželství účastníků ve výši 48 566 975 Kč, dále analyzoval výši masy SJM tvořenou z jeho strany s tím, že na bankovních účtech žalovaného se nachází i jeho výlučné finanční prostředky v uvedené částce 5 141 462 Kč, dále částka 1 000 000 Kč v hotovosti. Namítal, že rovněž i žalobkyně musela odklonit významnou část aktiv SJM (dle žalovaného ve finální výši cca 17 mil. Kč), a to s ohledem na nepatrnou výši zůstatku finančních prostředků na účtech vedených na její jméno ke dni zániku SJM v porovnání s jejími příjmy dosaženými za trvání manželství, a že takto odkloněné finanční prostředky používala pro vlastní potřebu či k investicím jejích rodičů. Žalovaný žádal o jejich navrácení do masy SJM určené k rozdělení. Rovněž žádal, aby do masy vypořádávaného SJM byly zařazeny výnosy z pronájmů bytů výlučně vlastněných žalobkyní, dále částky ze SJM na platby do fondu oprav těchto bytů ve výši 1 118 375 K, na nákup nových plynových kotlů do těchto bytů ve výši 370 000 Kč a 1,35 mil. Kč na splacení půjčky rodičům žalobkyně. V této souvislosti akcentoval, že takto použité prostředky ze SJM nebyly použity či zkonzumovány v rámci SJM na potřeby domácnosti či jejich členů, ale naopak byly ze SJM žalobkyní vyvedeny, a proto musí být v plné výši navráceny do masy SJM určené k rozdělení. Dále zdůraznil, že platby do fondu oprav a pořízení nových kotlů mají charakter investic do technického zhodnocení bytů či pořízení majetku (vybavení bytů), nikoliv nákladů na zajištění čistého zisku z nájemného, a tudíž představují předmět SJM určený k rozdělení. Navrhl, aby z vyčíslené hodnoty SJM byla odečtena suma jeho výlučných finančních pr