8 C 32/2018-176 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 96 696,67 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je výlučnou vlastnicí pozemku p. [číslo] o výměře 29 009 m² nacházejícího se v [katastrální uzemí]. Pozemek byl vydán právní předchůdkyni žalobkyně paní [jméno] [příjmení] podle ustanovení § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a to rozhodnutím Pozemkového úřadu Okresního úřadu v [obec] ze dne 14. 9. 1993, č. j. 1266/93, ve znění rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu v [obec] ze dne 5. 5. 1994, č. j. 659/94. Při vydání pozemků rozhodl příslušný pozemkový úřad též o zřízení věcného břemene k tíži pozemku, které bylo do katastru nemovitostí vloženo pod sp. zn. Z [číslo] ve prospěch VÚSS [obec], [IČO] [číslo], v následujícím rozsahu: Trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila. V souvislosti se zřízením věcného břemene jsou spojena práva a povinnosti stanovená Letovým řádem let -9-3 – údržba letišť, vydaný v roce 1979 Ministerstvem národní obrany – letectvo, včetně dodatku letového řádu Letiště [obec]. V souladu s rozhodnutím PÚ byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou mezi paní [jméno] [příjmení] a žalovaným, kterou si strany sjednaly podrobnosti ohledně užívání pozemku se zpětnou účinností ode dne [datum] a sjednaly finanční náhradu za užívání pozemku žalovaným. Úplata byla následně navyšována dodatky k nájemní smlouvě, a to až na částku 20 Kč za metr čtvereční za rok. V září 2017 obdržela žalobkyně dopis od žalovaného ze dne [datum] označený jako výpověď nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] s tím, že důvodem ukončení nájemní smlouvy je přesunutí činností prováděných nad rámec věcného břemene na cvičiště a pozemky v majetku [anonymizována tři slova]. Žalobkyně dále obdržela dopis od žalovaného datovaný [datum], kterým ji žalovaný vyzval k převzetí pozemku v souvislosti s ukončením nájemní smlouvy. Žalobkyně nesouhlasí s ukončením nájemního vztahu, pokud věcné břemeno stále zatěžuje pozemek, neboť nájemní vztah byl sjednán právě v souvislosti s existencí shora definovaného věcného břemene a stanovil výši úplaty za věcné břemeno. Žalobkyně s žalovaným jednala o možnosti pokračování nájemního vztahu a vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k pokračování v nájemním vztahu písemně. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě za existenci věcného břemene a za užívání pozemku žalovaným v období od [datum] do [datum] ve výši 96 696,67 Kč, žalovaný však tuto částku neuhradil. Věcné břemeno bylo zřízeno za takových podmínek, podle kterých může váznout na pozemku jedině, budou-li zároveň vztahy mezi žalobkyní a žalovaným podrobněji upraveny nájemní smlouvou a bude-li existence věcného břemene vlastníkovi pozemku současně finančně kompenzována. Dopis žalovaného označený jako výpověď nájemní smlouvy, který zároveň konstatuje záměr žalovaného nadále využívat pozemek v rozsahu věcného břemene, není platnou výpovědí předmětné nájemní smlouvy. Žalobkyně tedy požaduje náhradu za existenci věcného břemene užívání pozemku ve výši odpovídající tržnímu nájemnému, aktuálně 20 Kč za metr čtvereční ročně, bez ohledu na to, zda výpověď je neplatnou výpovědí či nikoli. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný neměl v nájemní smlouvě sjednané právo užívat pozemek v jakémkoli jiném rozsahu, než jaký odpovídá povinnosti žalobkyně založené věcným břemenem. Nájemní smlouva stanoví v článku V., že nájemce je povinen užívat pozemky s péčí řádného hospodáře a k účelu uvedenému v článku II. smlouvy, v článku II. smlouvy je uvedeno, že pronajímatel přenechává nájemci pozemky do nájmu a nájemce je přebírá, fyzické předání pozemku nebude provedeno, neboť nájemce pozemky fakticky drží a užívá jako letištní plochu. Věcné břemeno zakládá povinnost trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila. Je tedy zjevné, že právo žalovaného sjednané v nájemní smlouvě užívat pozemek jako letištní plochu zcela odpovídá povinnosti žalobkyně trpět letecký provoz založené věcným břemenem a nikterak ho nepřesahuje. Je tedy bezpředmětné zabývat se podrobněji úvahou, zda nácvik bojové činnosti menších jednotek po provedení vzdušného výsadku ještě spadá do rozsahu užívání pozemku jako letištní plocha a zda tento výcvik s uvedeným způsobem využití bezprostředně souvisí či nikoli. Věcné břemeno trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila, žalobkyni zcela znemožňuje pozemek jakkoliv využívat. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Sporný pozemek byl vydán žalobkyni v rámci restitučního řízení podle zákona o půdě a rozhodnutím Pozemkového úřadu současně správní orgán k dotčenému pozemku zřídil ve prospěch žalovaného věcné břemeno v rozsahu trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila. O úplatě za zřízení věcného břemene správní orgán nerozhodl, pouze v odůvodnění uvedl, že další vztahy budou vymezeny formou nájemních smluv. S ohledem na výše uvedené uzavřeli žalobkyně a žalovaný [datum] nájemní smlouvu, neboť žalovaný využíval pozemek ve vlastnictví žalobkyně i k činnostem nad rámec zřízeného věcného břemene. V této době až do roku 2017 prováděl žalovaný na pozemku ve vlastnictví žalobkyně pozemní výcvik vojsk spočívající v nácviku bojové činnosti menších jednotek po provedení vzdušného výsadku. V současné době je tento výcvik prováděn již na pozemcích ve vlastnictví žalovaného, protože žalovaný vypověděl uzavřenou nájemní smlouvu. Pozemkový úřad zřídil uvedené věcné břemeno na základě ustanovení § 9 odst. 5 zákona o půdě. S ohledem na specifičnost právní úpravy restitucí se tak děje bez náhrady. Evropský soud pro lidská práva opakovaně ve své rozhodovací činnosti zaujal názor, že Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod nezaručuje nikomu právo na nabytí konkrétního nového majetku. Stát má širokou míru uvážení, pokud jde o možnost z práva na restituci některé skupiny obyvatelstva vyloučit nebo nově vznikající právo omezit, a to i bez náhrady. Ustanovením zákona o půdě zákonodárce nestanovil povinnost za zřízení takového břemene poskytnout jakoukoli náhradu, tudíž není dán žádný právní důvod, na základě kterého by se žalobkyně mohla domáhat svého práva na náhradu. 3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 4. Žalobkyně je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 29 009 m² nacházejícího se v [katastrální uzemí], v obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (výpis z katastru nemovitostí). 5. Pozemek byl vydán právní předchůdkyni žalobkyně paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], rozhodnutím Pozemkového úřadu Okresního úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 1266/93 podle ustanovení § 9 odst. 4 z. č. 229/1991 Sb. o půdě. Při vydání pozemku rozhodl pozemkový úřad též o zřízení věcného břemene k tíži pozemku, které bylo vloženo do katastru nemovitostí ve prospěch [anonymizováno] [obec], [IČO] [číslo], v rozsahu trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila. V souvislosti se zřízením věcného břemene jsou spojena práva a povinnosti stanovená letový řádem Let -9-3 – údržba letišť, vydaný v roce 1979 Ministerstvem národní obrany – letectvo, včetně dodatku letového řádu Letiště [obec] (citované rozhodnutí Pozemkového úřadu). 6. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a paní [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno, že touto smlouvou paní [jméno] [příjmení] přenechala žalovanému jako nájemci sporný pozemek s účinností od [datum], kdy rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu v [obec] č. j. 1266/93 ze dne 14. 9. 1993 nabylo právní moci, na dobu neurčitou. Nájemné bylo stanoveno ve výši 3 Kč za 1 m² a rok s tím, že bude hrazeno čtvrtletně. V článku VII. je stanoveno, že údržbu letištní plochy tak, aby byla dodržena práva a povinnosti stanovená letovým řádem Let -9-3 – údržba letišť roku 1979, bude provádět [stát. instituce]. Tato nájemní smlouva byla dále dodatkována, z dodatku [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla tento pozemek dědictvím po paní [jméno] [příjmení] a tímto dodatkem došlo ke zvýšení nájemného na 7 Kč za metr čtvereční a rok. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] bylo nájemné zvýšeno na 10 Kč za metr čtvereční a za rok a dodatkem [číslo] ze dne [datum] bylo nájemné zvýšeno na 20 Kč za metr čtvereční za rok. 7. Z výpovědi nájemní smlouvy [číslo] datované [datum], bylo zjištěno, že žalovaný dal výpověď žalobkyni v souladu s článkem III. nájemní smlouvy uzavřené [datum] na pronájem 2019 pozemku pp. [číslo] v k. ú. [obec]. Výpovědní lhůta podle smlouvy činí jeden měsíc a počítá se od prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Dále žalovaný upozorňuje na existenci věcného břemene ve prospěch [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila, zapsaného na [list vlastnictví] v k. ú. [obec]. Důvodem ukončení nájemní smlouvy je přesunutí činností prováděných AČR nad rámec věcného