14 C 244/2020-72 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Podáním doručeným soudu dne 5.11.2020 ve znění jeho doplnění ze dne 22.4.2021 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 20. 6. 2019 pracovní smlouvu na pracovní pozici Business Development Manager. Dne 21.5. 2020 byl žalobce (přes skutečnost, že se u žalobce vyskytla zvýšená teplota a kašel) přes interní pokyn zaměstnavatele („ kdo může, zůstává na home- office“) vyzván k dostavení se do sídla žalovaného, kde mu při schůzce dne 21.5. 2020 byly odebrány pracovní pomůcky a ústně sděleno, že s ním zaměstnavatel nadále nepočítá, ať se k výkonu práce nadále nedostavuje. Žalobce dne 26. 5. 2020 odeslal žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce sdělení a výpověď z pracovního poměru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že byly žalobci odebrány prostředky pro výkon práce, zejména přístupy do systému, [příjmení] karta, a osobní vozidlo, má za to, že zde byly dány překážky na straně zaměstnavatele a náleží tedy náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku dle § 208 zákona č. 286/2006 Sb., zákoníku práce. Následně došlo k rozvázání pracovního poměru k 1. 6. 2020 dohodou ze dne 1. 6. 2020 a v červnu byla na účet žalobce vyplacena čistá mzda za měsíc květen pouze ve výši 25 035 Kč. Jako základní mzda je ve výplatním lístku uvedena částka 35 714 Kč. Dle pracovní smlouvy a její přílohy [číslo] náleží však žalobci základní mzda ve výši 50 000 Kč. Ve výplatním lístku je dále uvedeno: odpracované dny - 13, hodiny - 104, hodiny volna - 48. Právě poslední uvedené je zapříčiněno zřejmě žalovaným tvrzenou neomluvenou absencí. V daném případě se však nejedná o neomluvenou absenci, nýbrž o stav překážek na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce, neboť byly žalobci odebrány prostředky pro výkon jeho práce, zejména přístupy do systémů, [příjmení] karta, klíče od vchodu apod. Navíc byl proti žalobci ze strany zaměstnavatele či jeho vedoucích zaměstnanců rozesílán e-mail, že žalobce již nadále nemá oprávnění či pověření jednat jménem žalovaného. V případě překážek v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, který se rovněž stanoví dle příslušných ustanovení zákoníku práce. Z výplatního lístku za měsíc květen vyplývá, že hodinový průměrný výdělek pro druhé čtvrtletí roku 2020 činí 465, 142 Kč. Vzhledem k tomu, že dne 21. 5. 2020 bylo žalobci sděleno, že už se s ním nepočítá, aby do práce již nechodil, a dále vzhledem k tomu, že mu byly odebrány svěřené pomůcky pro výkon práce, jsou zde dány důvodu překážek dle § 208 ZP, a to konkrétně od 22. 5. 2020 do 31. 5. 2020, tedy v rozsahu 6 pracovních dnů. Tyto jsou ve výplatním lístku vedeny jako 48 hodin volna, které žalovaný označuje jako neomluvenou absenci. Žalobci tak nebyla vyplacena hrubá mzda ve výši 22.327 Kč odpovídající těmto 48 hodinám vynásobeným průměrnou mzdou ve výši 465, 142 Kč. Žalobce zaslal dne 7. 8. 2020 doporučeně právnímu zástupci žalovaného předžalobní výzvu k doplacení nevyplacené mzdy ve výši 22.327 Kč, na kterou právní zástupce žalovaného reagoval tak, že se nejednalo o překážky v práci na straně zaměstnavatele a nárok žalobce zamítl. Tvrzení žalovaného o tom, že [celé jméno žalobce] jako svého zaměstnance vyzýval k výkonu práce, se ve světle všech výše uvedených skutečností jeví jako ryze účelová a šikanózní (tzv. mobbing), když fakticky žalobce práci vykonávat nemohl i z důvodu, že od 22.5.2020 neměl oprávnění jednat se zákazníky. Ostatně ani žalobce neměl podle pracovní smlouvy povinnost dostavit se do sídla žalovaného, neboť místem výkonu byla dle pracovní smlouvy [obec]. Navíc v době pandemie byl požadavek žalovaného v rozporu s interními pokyny zaměstnavatele, který stanovil, že zaměstnanci, jejichž pracovní pozice to umožňuje, mají vykonávat práci v režimu home-office. 2. Podáním doručeným soudu dne 22.12.2020 žalovaný žalobu neuznal a navrhl její zamítnutí s odůvodněním, že nesporuje, že mezi účastníky byla dne 20.6.2019 uzavřena pracovní smlouva se sjednaným datem nástupu k výkonu práce 20.6.2019 a sjednaným druhem práce Business Development Manager. Dále se však žalovaný s žalobním tvrzením žalobce neztotožňuje a skutkové okolnosti případu popisuje odlišně. Dne 21.5.2020 se na podnět jednatele žalovaného, Ing. [jméno] [jméno], realizovala osobní schůzka žalobce, Ing. [jméno] [jméno] a zaměstnankyně na pozici Finance & Control Manager, paní [jméno] [příjmení]. Žalovaný zásadně odmítá tvrzení žalobce, že by na tomto jednání bylo žalobci sděleno, že se s ním nepočítá a že se nemá dostavovat k výkonu práce. Předmětem jednání bylo projednání pracovních výsledků žalobce a stav plnění jeho povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru. S ohledem na výsledky tohoto hodnocení žalovaný rozhodl o okamžitém ukončení takových činností žalobce, při nichž dochází k přímému kontaktu a komunikaci se stávajícími či potenciálními zákazníky, neboť žalovaný měl pochybnosti o dodržování povinnosti žalobce nevyužívat informace, o nichž se žalobce dozvěděl v rámci jednání se zákazníky či potenciálními zákazníky, tj. měl pochybnosti, zda žalobce nejedná konkurenčně vůči žalovanému. Výše uvedená obava z možného zneužití získaných informací se následně (tj. po ukončení pracovního poměru žalobce) potvrdila. Ing. [jméno] [jméno] zjistil, že žalobce je společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], jejíž předmět činnosti se shoduje s činností žalovaného. Žalobce se na profilu LinkedIn prezentuje jako CEO (Chief Executive Officer - jednatel) této společnosti a jako garant poskytování služeb, které se kryjí se službami poskytovanými žalovaným (jedná se zejména o poskytování technické podpory, konzultantství v oblasti zdravotnictví, telekomunikací, marketingovéstrategie, IT konzultací, kyberbezpečnosti atd.). [právnická osoba] byla založena 9.3.2020, přičemž žalobce byl zvolen do funkce jednatele dne 15.4.2020, souhlas valné hromady s převodem 60 % obchodního podílu na žalobce byl udělen 15.4.2020. Zápis změn do obchodního rejstříku byl proveden 13.5.2020. Přesto, že bylo povinností žalobce vyžádat si v souladu s ustanovením § 304 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, souhlas žalovaného (zaměstnavatele) k výkonu výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti žalovaného, žalobce tuto povinnost nesplnil a žalovanou o této skutečnosti neinformoval. Z důvodu ochrany informací a zájmů žalovaného, byl na osobním jednání dne 21.5.2020 žalobce vyzván k vydání notebooku, který mu byl svěřen k výkonu práce, [příjmení] karty užívané pro komunikaci se zákazníky a klíčů od vchodu v 6. patře. Současně došlo i k vrácení služebního automobilu, a to i přesto, že byl žalobce upozorněn, že vozidlo může v souladu s uzavřenou dohodou užívat i nadále, což žalobce výslovně odmítl. Žalovaný odmítá, že by odebráním výše uvedených pracovních pomůcek došlo k znemožnění výkonu práce na sjednané pracovní pozici. Při jednání byl žalobci předán nově nakonfigurovaný notebook, jehož programové vybavení plně umožňovalo výkon práce na pozici Business Development Manager. Konfigurace byla provedena zaměstnancem žalované, panem [jméno] [příjmení]. Notebook žalobci předala paní [jméno] [příjmení]. Žalobce byl současně Ing. [jméno] [jméno] vyzván, aby se v souladu s ujednáním v pracovní smlouvě dostavoval k výkonu práce na pracoviště, a to ve sjednané pracovní době 9,00 – 17,30 hodin. I přes toto upozornění, žalobce fyzicky nepřevzal přidělený notebook (ponechal jej ležet na stole) a v 16:00 hodin (tj. před koncem sjednané pracovní doby) odešel z místa jednání a pracoviště. Notebook byl následně přemístěn na přidělené pracovní místo žalobce, kde byl ponechán až do ukončení pracovního poměru žalobce. Po odevzdání klíčů měl žalobce zajištěn přístup na pracoviště prostřednictvím elektronické identifikační karty, která byla ze strany žalobce předána žalovanému na základě dohody právního zástupce žalobce a žalovaného až v době po skončení pracovního poměru žalobce (tj. po 1.6.2020). 9 Dne 22.5.2020 žalovaný zjistil, že se žalobce ve stanovené pracovní době nedostavil k výkonu práce na pracoviště (kancelář na adrese sídla žalované). Z tohoto důvodu byl žalobce ze strany jednatele žalovaného, Ing. [jméno] [jméno], kontaktován na soukromé číslo. Současně byla žalobci odeslána SMS zpráva a zpráva na WhatsApp (na němž žalobce běžně komunikoval). Obsahem zpráv byla výzva k nástupu k výkonu práce, zdůvodnění absence a dodržování pracovních povinností. Na telefonáty ani na zaslané zprávy žalobce nereagoval. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavoval k výkonu práce, byl mu žalovanou dne 26.5.2020 odeslán Vytýkací dopis, jehož obsahem bylo upozornění na neplnění povinností dle § 38 odst. 1 písm. b) a § 301 zákoníku práce s tím, že dne 21.5.2020, 22.5.2020 a 25.5.2020 se žalobce nedostavuje k výkonu práce na pracoviště, aniž by doložil doklad prokazující důvod této absence. Toto jednání bylo ze strany žalovaného hodnoceno jako méně závažné porušení povinností vyplývajícíc