Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 206

§ 206 zákoník práce – Oznámení a prokázání překážky v práci

Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 206 ZP stanovuje obecná pravidla pro postup zaměstnance při překážkách v práci na jeho straně, zejména povinnost informovat zaměstnavatele a prokázat existenci překážky, a dále upravuje úhradu náhrady mzdy nebo platu v případě uvolnění zaměstnance z důvodu obecného zájmu. (§ 206 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)

Klíčová fakta

  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Odkazuje na: § 351
  • Judikatura: na § 206 odkazuje 46 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.

(2) Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.

(3) Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady.

(4) Podle odstavce 3 se hradí náhrada mzdy nebo platu, kterou uvolňující zaměstnavatel poskytl podle tohoto zákona (§ 351 až 362); neuhrazuje se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud zaměstnanec ví předem o překážce v práci (např. plánovaná návštěva lékaře), musí včas požádat zaměstnavatele o pracovní volno.
  • Pokud překážka nastane neočekávaně (např. náhlá nemoc), musí zaměstnanec co nejdříve informovat zaměstnavatele o překážce a o tom, jak dlouho předpokládá, že potrvá.
  • Zaměstnanec má povinnost prokázat zaměstnavateli existenci překážky v práci (např. potvrzením od lékaře).
  • Pokud je zaměstnanec uvolněn z práce kvůli obecnému zájmu (např. výkon veřejné funkce), subjekt, pro který byl činný, hradí zaměstnavateli náhradu mzdy nebo platu, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil.

Na co si dát pozor

  • Nedodržení povinnosti včas informovat zaměstnavatele nebo neprokázání překážky může mít pro zaměstnance negativní důsledky.
  • Úhrada náhrady mzdy nebo platu v případě uvolnění z důvodu obecného zájmu je omezena na rozsah stanovený zákoníkem práce.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 206

46
NS
Nejvyšší soud
10. 12. 2024
NS
Nejvyšší soud
23. 7. 2024
NS
Nejvyšší soud
23. 9. 2021
ÚS
Ústavní soud
24. 11. 2020
NSS
Nejvyšší správní soud
22. 4. 2024
NSS
Městský soud v Praze
10. 4. 2024
NSS
Krajský soud v Brně
4. 3. 2020

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 206 zákona 262/2006 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 206

… že žalobce (poté, co k 31. 12. 2017 skončily žalobci výhody z dohody o výkonu mobilní práce, tzv. home office) se v lednu 2018, ve dnech, které jsou vyjmenovány, skutečně na pracoviště nedostavil, svou nepřítomnost vysvětloval překážkami v práci ve smyslu § 191 zákoníku práce, které však v rozporu s ustanovením § 206 zákoníku práce zaměstnavateli neprokázal.

21 Cdo 2979/2023 · Nejvyšší soud · 10. 12. 2024

Neopodstatněná je i námitka dovolatelky, že odvolací soud „nijak nevyhodnotil porušení povinnosti žalobců v tom, že nechali žáky žalované bez dozoru“ (žalobci v rozporu s ustanovením § 206 zák. práce neuvědomili žalovanou o překážce v práci).

21 Cdo 1562/2023 · Nejvyšší soud · 23. 7. 2024

Pokud tak nepostupoval, nesplnil obecnou povinnost plynoucí z ustanovení § 206 odst. 4 zákoníku práce, podle kterého zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.

3 Tdo 900/2021 · Nejvyšší soud · 23. 9. 2021

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 4a Další průběh řízení a upuštění od ústního jed (Nález Ústavního soudu ze dne 22. března )