27 C 166/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se domáhal vyloučení pohledávky povinného z exekuce, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že se společností [právnická osoba], uzavřel dne [datum] smlouvu o obstarání věci, jejímž předmětem byl závazek uvedené společnosti zajišťovat správu a údržbu bytových a nebytových objektů, pozemků tepelného hospodářství, ve vlastnictví žalobce, nacházejících se na adrese [adresa žalobkyně]. Na základě této dohody žalobce zřídil účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], za účelem placení odměny společnosti [právnická osoba], za shora specifikované práce a služby. Zároveň na uvedený účet žalobce přijímal plnění od svých nájemců (nájemné a platby za služby s nájmem spojené). Proti společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“), je vedena exekuce soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. 149 EX 4998/20, kdy exekučním příkazem k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného ([právnická osoba]) k účtu [bankovní účet], vedeného u [obec] spořitelny. Žalobce namítá, že se tak nedostane k finančním prostředků, které se na uvedeném účtu nachází a náleží mu (zejména za vybrané nájemné). 2. Žalovaný uvedl, že je nesporné, že dne [datum] by soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] vydán exekuční příkaz č. j. 149 EX 4998/48, jímž bylo rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], pro pohledávku oprávněného (žalovaného) vůči [právnická osoba], avšak navrhnul zamítnutí žaloby, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu (21 Cdo 1774/99, 20 Cdo 2501/2004, 29Cdo 48/2009) účet zřizuje peněžní ústav pro majitele zpravidla na základě smlouvy o běžném účtu, přičemž účet sám o sobě nemá majetkovou hodnotu a peněžní prostředky uložené na něm, jsou ve vlastnictví peněžního ústavu. Z uvedeného je tak zcela nerozhodné čí byly peněžní prostředky na účet uložené, neboť plní-li banka dle exekučního příkazu, plní vždy„ ze svého“ (a nikoliv za použití prostředků majitele účtu) a to na úhradu dluhu majitele účtu (nikoliv svého dluhu) s tím, že v rozsahu realizovaného plnění (limitovaného výší částky vymáhané exekučním příkazem), zaniká pohledávka majitele účtu. Žalovaný odkázal na právní odůvodnění exekutora v usnesení č. j. 149 EX 4998/-55, ze dne 14. 1. 2021, dle nějž návrh neobsahuje žádné skutečnosti, pro které by bylo možné exekuci odložit podle § 266 odst. 1 za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu, ani okolnosti, podle který by bylo možné očekávat, že bude exekuce zastavena (§ 266 odst. 2 o. s. ř., za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu). 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav: 4. Mezi stranami bylo nesporné, že probíhá exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – [anonymizováno], na základě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného [právnická osoba] z účtu u peněžního ústavu, č. j. 149 EX 4998/20-48 ze dne 29. 12. 2020, z účtu č. [bankovní účet] u peněžního ústavu [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo], [IČO], ve výši aktuálního zůstatku. Uvedená skutečnost též vyplývá ze samotného exekučního příkazu č. j. 149 EX 4998/2020-48, kdy uvedená exekuce je vedena k vymožení pohledávky oprávněného (žalovaného) ve výši 729 346,60 Kč. 5. Majitelem účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], je [právnická osoba], jak vyplývá z výpisu k tomuto účtu za období prosince 2020. 6. [příjmení] [příjmení] je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložce 22378 (výpis z obchodního rejstříku ze dne [datum]). 7. Žalovaný je zapsán v rejstříku veřejných výzkumných institucí, vedeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (výpis z Rejstříku veřejných výzkumných institucí). 8. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddíle Dr, vložce 1813 (výpis ze dne 23. 4. 2021). 9. Nejvyšší soud ve své judikatuře (20 Cdo 2501/2004, 21 Cdo 1774/99) při rozboru postavení majitele účtu a peněžního ústavu při nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z tohoto účtu, uzavřel, že„ …účet zřizuje peněžní ústav pro jeho majitele zpravidla na základě smlouvy o běžném účtu, s tím že i když (tehdy platný Obchodní zákoník) používá v ustanoveních § 708 a násl. termín„ majitel účtu“ (dnes ustanovení § 2663 a 2664 o. z.) i když účet sám o sobě nemá majetkovou hodnotu a peněžní prostředky na něm uložené jsou v majetku peněžního ústavu. Za majitele účtu je třeba z pohledu ustanovení obchodního zákoníku o běžném a vkladovém účtu považovat osobu, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Na základě smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu je peněžní ústav povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají. Oprávnění (nároky) majitele účtu spočívající – obecně vzato – v tom, aby jemu nebo jím určeným osobám byly na jeho žádost nebo písemný příkaz, popřípadě při splnění sjednaných podmínek, vyplaceny peněžní prostředky z účtu nebo zůstatek účtu, představuje„ pohledávku z účtu u peněžního ústavu“, kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí podle § 303 až 311 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu se týká pohledávky, kterou má majitel účtu na základě smlouvy o účtu vůči peněžnímu ústavu, vyplývá z výše uvedeného mj. to, že je zcela nerozhodné, čí byly peněžní prostředky, které byly na účet uloženy. Předmětem výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu není – jak uvedeno výše – věc (a ani jiný majetek), ale nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z účtu (pohledávka z účtu). 10. V rozsudku ze dne 14. března 2002, sp. zn. 20 Cdo 681/2001, uveřejněném pod číslem 75/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pak Nejvyšší soud, vycházeje z rozhodnutí zmíněného v předchozím odstavci, doplnil, že„ peněžní ústav je povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají; skutečnost, kdo byl majitelem peněžních prostředků uložených na účtu, tu opět není významná. Nařízením výkonu rozhodnutí soud vstupuje do závazkového vztahu mezi majitelem účtu a peněžním ústavem, přikázáním pohledávky z účtu majitel účtu pozbývá svoji pohledávku z účtu až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím a peněžní ústav ji vyplatí oprávněnému jako osobě, která přikázáním pohledávky majitele účtu získala právo uspokojit se z peněžních prostředků uložených na jeho účtu. Z výše uvedeného vyplývá mimo jiné to, že je nerozhodné, komu náležely peněžní prostředky uložené na účet (vyjma účelově určených prostředků podle § 310 o. s. ř.), podstatná z tohoto hlediska je jedině skutečnost, kdo je majitelem účtu, neboť jedině on má pohledávku z účtu u peněžního ústavu, kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí podle ustanovení § 303 až 311 o. s. ř.“ 11. S odkazem na závěry formulované v obou posledně zmíněných rozsudcích se ztotožnil i velký senát obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozsudku ze dne 10.listopadu 2004, sp.zn. 35 Odo 801/2002. Zdůraznil, že„ peněžní prostředky na účtu“ vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě smlouvy o vkladovém účtu z tohoto pohledu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Z toho vyplývá, že částka poukázaná z účtu majitele účtu není v majetku tohoto majitele účtu, nýbrž v majetku banky, vůči níž má třetí osoba pohledávku z účtu. Takto nemohou být při exekuci prováděné přikázáním pohledávky z účtu povinného vedeného u peněžního ústavu převedeny, byť omylem, finanční prostředky z majetku třetí osoby. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, totiž představuje pouze pohledávku z účtu u peněžního ústavu. Jinak řečeno, nejde o„ věc“, nýbrž o„ nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z tohoto účtu“ (pohledávku z účtu) při splnění sjednaných podmínek. 12. Podle ustanovení § 303 odst. 1 o. s.ř., výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze nařídit ohledně pohledávky povinného z účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak. 13. Podle ustanovení § 304 odst. 3 o. s. ř., povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat a to do výše vymáhané pohledávky. 14. Podle ustanovení § 267 o. s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle části třetí tohoto zákona. 15. Podle ustanovení §