4 C 203/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 20. 6. 2022, domáhala určení neplatnosti výpovědi pro nadbytečnost dané žalovanou, datované ke dni 27. 1. 2022, která byla žalobkyni doručena dne 25. 4. 2022. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tak, že dne 1. 7. 2021 uzavřela se žalovanou pracovní smlouvu, na jejímž základě mezi účastnicemi vznikl pracovní poměr. Dne 27. 1. 2022 byla žalovaná informována o skutečnosti, že je žalobkyně těhotná a neměla by proto vykonávat práci v nočních směnách. Žalovaná přislíbila vyřízení celé záležitosti a do vyřízení jí nezařadil na soupis směn. Ode dne 1. 3. 2022 se žalobkyně ocitla v pracovní neschopnosti. Dne 25. 4. 2022 pak žalobkyně obdržela prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb výpověď pro nadbytečnost, v níž je za den rozvázání pracovního poměru považován datum 31. 1. 2022 a rovněž citováno ustanovení, dle něhož pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční doby, která započne běžet 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnanci. Žalobkyně má tedy za to, že pracovní poměr měl dle takto stanovené doby skončit dne 30. 6. 2022. Žalovaná však již před uplynutím této doby odhlásila žalobkyni u příslušné zdravotní pojišťovny a u České správy sociálního zabezpečení. Žalobkyně považuje doručenou výpověď za neplatnou, neboť jí tato byla doručena v době, kdy byla již těhotná, a to s odkazem na § 53 odst. 1 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ z. p.“), přičemž této neplatnosti se žalobkyně domáhá v zákonné lhůtě dle § 72 z. p. ve spojení s § 51 odst. 1 a 2 z. p. Žalobkyně zaslala žalované nesouhlas s výpovědí, ten však zůstal bez odezvy. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním tak, že nárok žalobkyně neuznává. Má za to, že žalobkyní nebylo prokázáno, že v době doručení výpovědi byla žalobkyně těhotná. Uvedla, že výpověď z pracovního poměru byla ze strany žalované učiněna písemně již dne 27. 1. 2022 s tím, že výpovědní doba počala běžet dne 1. 2. 2022 a skončila uplynutím výpovědní doby. Takto učiněné výpověď byla žalobkyni pro její nepřítomnost na pracovišti doručována prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, a to na adresu, kterou žalobkyně uvedla v pracovní smlouvě a dalších pracovněprávních dokumentech. Dne 31. 1. 2022 proběhl pokus o doručení žalobkyni, která si však poštovní zásilku nepřevzala a tato tak byla vrácena žalované. Do sféry vlivu žalobkyně se však výpověď dostala právě dne 31. 1. 2022 a tento den je tak nutno v souladu s ustálenou soudní praxí chápat jako den řádně doručené výpovědi. Následné doručení zásilky dne 25. 4. 2022 plnilo pouze notifikační funkci, proto již před tímto datem odhlásila žalovaná žalobkyni z příslušných evidencí. S ohledem na výše uvedené má žalovaná za to, že žaloba byla podána opožděně, tedy po uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty ve smyslu ust. § 72 z.p. Žalovaná rovněž odmítla tvrzení žalobkyně o tom, že by žalobkyně vyrozuměla žalovanou o svém těhotenství. 3. Soud zjistil tyto skutečnosti: 4. Z Pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2021 soud zjistil, že dne 1. 7. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě vznikl mezi žalobkyní coby zaměstnankyní a žalovanou coby zaměstnavatelkou pracovní poměr. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. 5. Z Výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne 27. 1. 2022 soud zjistil, že dne 27. 1. 2022 vypověděla žalovaná pracovní poměr založený s žalobkyní pracovní smlouvou ze dne 1. 7. 2020, a to z důvodu nadbytečnosti. 6. Z Podacího lístku ze dne 27. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobkyni dne 27. 1. 2022 doporučenou zásilku. 7. Z Originálu obálky poštovní zásilky podané poskytovateli poštovních služeb dne 27. 1. 2022 soud zjistil, že pokus o doručení doporučené listovní zásilky žalobkyni dne 31. 1. 2022 byl neúspěšný, když jako důvod nedoručení zásilky bylo uvedeno odstěhování se adresáta zásilky. Doručení písemnosti nebylo doloženo písemným záznamem o doručení. 8. Z Obálky listovní zásilky ze dne 22. 4. 2022 adresované žalobkyni soud zjistil, že žalovaná doručovala žalobkyni listovní zásilku doporučeně do vlastních rukou jen adresátovi. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobkyně si tuto listovní zásilku převzala dne 25.4.2022. 9. Z Kopie těhotenské průkazky žalobkyně a ze Zprávy o provedeném ultrazvukovém vyšetření ze dne 2. 5. 2022 soud zjistil, že žalobkyni byl stanoven termín porodu ke dni 7. 9. 2022. 10. Z Nesouhlasu s výpovědí z pracovního poměru dané zaměstnavatelem ze dne 20. 5. 2022 soud zjistil, že tímto dopisem vyjádřila žalobkyně nesouhlas s výpovědí, která jí byla doručena v době jejího těhotenství a je nejednoznačná, když nejasně specifikuje datum rozhodné pro běh výpovědní doby. 11. Z Výpisu z datové schránky [jméno] [příjmení] soud zjistil, že Nesouhlas s výpovědí byl žalované dodán do datové schránky dne 20. 5. 2022. 12. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona o.s.ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: 13. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 1. 7. 2021 pracovní smlouvu, na jejímž základě vznikl mezi žalobkyní jako zaměstnankyní a žalovanou jako zaměstnavatelkou pracovní poměr. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Po uzavření pracovního poměru žalovaná otěhotněla, přičemž termín porodu měla stanoven na dne 7.9.2022. Žalovaná doručovala žalobkyni výpověď z pracovního poměru doporučenou listovní zásilkou dne 31.1.2022, přičemž doručení písemnosti nebylo doloženo písemným záznamem o doručení. Doručení výpovědi nebylo úspěšné a zásilka byla téhož dne (31.1.2022) vrácena žalované jako odesílatelce, přičemž listovní doručovatel na obálce uvedl jako důvod nedoručení„ odstěhoval se“. Dne 25. 4. 2022 pak byla žalobkyni doručena jiná listovní zásilka ze strany žalobkyně, a to doporučeně do vlastních rukou adresáta. Mezi účastníky bylo nesporným, že obsahem této zásilka byla výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni pro nadbytečnost a rovněž bylo nesporným, že žalobkyně výpověď převzala dne 25.4.2022. 14. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 15. Podle § 48 z. p. může být pracovní poměr rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. 16. Podle § 50 z. p. musí být výpověď z pracovního poměru písemná, jinak se k ní nepřihlíží. 17. Podle § 51 z. p., byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná (odst. 1). Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63 (odst. 2). 18. Podle ust. § 334 odst. 4 z. p. je-li písemnost doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, vybere zaměstnavatel takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost doručit poštovní zásilku obsahující písemnost za podmínek stanovených tímto zákonem. 19. Podle § 336 z. p., písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil. Písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance (odst. 1). Doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení (odst. 2). Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si písemnost do 15 dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti (odst. 3). Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec písemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 15 dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty; tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí. Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti