4 C 62/2022-123 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10.12.2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 270 577 Kč z titulu náhrady škody. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný se vůči žalobkyni dopustil trestného činu, když se úmyslně neoprávněně obohatil ukončením pojistných smluv žalobkyně u společnosti [právnická osoba] („ [anonymizováno]“) a převedením odkupného na bankovní účet své přítelkyně. Žalobkyni byla jednáním žalovaného způsobena majetková škoda v celkové výši 784 250 Kč. Žalovaný škodu způsobil tak, že dne 4.9.2014 bez vědomí žalobkyně vyplnil a odeslat žádosti o ukončení jejích pojistných smluv [číslo] vedených u [právnická osoba], přičemž na všech žádostech uvedl pro výplatu odkupného bankovní účet své přítelkyně, na které bylo [právnická osoba] vyplaceno odkupné v celkové výši 513 673 Kč. Žalobkyně se domáhala náhrady škody ve výši 784 250 Kč způsobené trestnou činností žalovaného v rámci trestního řízení, ke kterému se řádně připojila se svým nárokem jako poškozená, přičemž rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18.12.2018, č.j. 2 T 245/2016-1667 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11.6.2016, č.j. 44 To 197/2019, který nabyl právní moci dne 24.6.2019, byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 513 673 Kč a se zbylým nárokem byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Částka 270 577 Kč představuje odkupné, které si ponechala pojišťovna [anonymizováno]. Pokud by žalovaný podvodně neukončil pojistné smlouvy, zhodnocovaly by se prostředky, které na jejich základě žalobkyně uložila u pojišťovny a po skončení trvání pojistných smluv by je inkasovala žalobkyně, a to včetně zhodnocení. V době ukončení pojistných smluv byl stav běžného pojistného na pojistné smlouvě č. [částka], na pojistné smlouvě č. [částka], na pojistné smlouvě č. [částka] a na pojistné smlouvě č. [částka], celkem tedy 1 284 182 Kč. V důsledku jednání žalovaného tak žalobkyně přišla nejméně o 1 284 182 Kč, přičemž po ukončení smluv bylo přítelkyni žalovaného vyplaceno 513 673 Kč, kdy náhrady této škody se žalobkyně domohla v rámci exekuce na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku. V této věci pak žádá náhradu zbylé části nároku. 2. Žalovaný neuznal uplatněný nárok ani zčásti a navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným, že byl uznán vinným, mimo jiné, za trestný čin podvodu vůči žalované, za což nesl a dosud nese odpovědnost. Žalobkyně uplatňovala v rámci trestního řízení nejprve nárok na náhradu škody ve výši 1 284 812 Kč, a to při podání vysvětlení dne 4.2.2015, který později, dopisem ze dne 12.2.2017, snížila na částku 784 250 Kč. Trestními rozsudky bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 513 673 Kč, což splnil, byť až v rámci exekuce. S ohledem na to, že i soudy rozhodující v trestním řízení vycházely z toho, že žalobkyně chtěla v lednu roku 2015, tedy 4 měsíce po jednání žalovaného, požádat o výplatu části pojistky a že tedy částku 784 250 Kč, kterou si chtěla vybrat, musela žalobkyně nakonec sehnat jiným způsobem, má žalovaný za to, že rozdíl na odbytném mezi zářím 2014, kdy jednal žalovaný, a lednem 2015, kdy chtěla obdobným způsobem jednat žalobkyně, by nečinil částku 270 577 Kč, ale naopak částku blížící se nule. Z opatrnosti rovněž žalovaný namítá promlčení uplatněného nároku, a to následně i ve vztahu k příslušenství, o které žalobkyně rozšířila nárok při jednání soudu dne 1.9.2022. 3. Žalobkyně ve své replice uvedla, že předmětné pojistné smlouvy fungovaly spíše jako investiční produkt, neboť pojistná částka pro případ smrti byla na každé z nich ve výši 15 000 Kč, jejich cílem bylo zhodnocení finančních prostředků žalobkyně. Žalobkyně však měla možnost část vložených peněz v průběhu trvání pojistných smluv vybrat, aniž by byly pojistné smlouvy ukončeny. Tomu odpovídá tzv. běžný a mimořádný účet pojistného. Pojistné smlouvy byly uzavřeny na 20 let a jejich ukončení před 9. výročím byl v důsledku poplatkové politiky pojišťovny hrubě nevýhodné. Žalobkyně neměla v úmyslu smlouvy zrušit a nechat si vyplatit odkupné. V lednu 2015 pouze potřebovala peníze a uvažovala o výběru z mimořádných účtů svých smluv. Když se přišla do pojišťovny informovat, zda je takový výběr možný, bylo jí pojišťovnou sděleno, že její pojistné smlouvy byly zrušeny s výplatou odkupného, a to žalovaným. Žalobkyně tedy nikdy neměla v úmyslu ukončit pojistné smlouvy s výplatou odkupného do doby, kdy by platila nesmyslně vysoké poplatky a připravila by se tak o podstatnou část výnosů a potenciálně i vkladu. Takové předčasné zrušení pojistných smluv nedávalo ekonomický smysl. Pokud jde o výši škody, ke dni zrušení smluv ze strany žalovaného činila kapitálová hodnota pojištění 1 284 182 Kč, přičemž šlo o minimální hodnotu, kterou by si žalobkyně mohla po uplynutí 9 let od uzavření smluv bez sankce vybrat. Reálná hodnota investice by velmi pravděpodobně byla ještě mnohem vyšší v důsledku dalšího zhodnocování peněz. 4. Při jednání dne 1.9.2022 žalobkyně rozšířila žalobu o zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 4.2.2022 do zaplacení. Soud při jednání tuto změnu žaloby připustil. 5. Soud zjistil následující skutečnosti: 6. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že na konci roku 2014 a začátku ledna 2015 potřebovala žalobkyně prostředky na rekonstrukci domu v [obec], proto kontaktovala pana [příjmení] s tím, zda je možné ještě učinit mimořádný výběr z mimořádného účtu pojištění u [anonymizováno]. Poté se žalobkyně dostavila na pobočku [anonymizováno] v [anonymizováno], kde předložila občanský průkaz, pracovnice [anonymizováno] jí však sdělila, že smlouvy jsou již ukončeny a ukázala žalobkyni jednu smlouvu spolu s žádostí o ukončení, kdy její podpis měl být ověřen poštou na [obec a číslo]. Šlo o zjevné falzum. Pracovnice [anonymizováno] poté vytiskla žalobkyni kopie všech žádostí o zrušení pojistných smluv a s tím poté šla žalobkyně podat trestní oznámení na policii, kde uvedla, že vzniklá škoda je asi 1 200 000 Kč. Dále soud z tohoto výslechu zjistil, že tehdy v lednu 2015 měla vizi, že dům v [obec] opraví a nechtěla čekat, až peníze vydělá, a tak kontaktovala pana [příjmení], který jí řekl, ať se dotáže na stav mimořádných účtů, zda je ještě možné něco vybrat, neboť již v minulosti takto žalobkyně postupovala. Žalobkyně měla ještě byt v [obec], tedy další potenciální zdroj financí, navíc vydělávala a rekonstrukce mohla počkat. Žalobkyně uvedla, že rekonstrukce rozhodně nestála za to, aby zrušila smlouvy s odkupním poplatkem ve výši 60 %. Dále z tohoto výslechu soud zjistil, že čestné prohlášení ze dne 20.1.2015 psala žalobkyně přímo na pobočce v [anonymizováno]. 7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je příbuzným žalobkyně (jeho manželka je neteří žalobkyně) a žalovaný je jeho kamarád z dětství. Do roku 2012 byl finančním poradcem [anonymizováno], žalobkyně s ním však konzultovala finanční věci i v následných letech, neboť byl členem rodiny. V lednu 2015 jej žalobkyně kontaktovala s tím, že potřebuje nějaké peníze a dotazovala se jej, zda je možné vybrat nějaké peníze z pojistných smluv. Svědek již v té době finančního poradce [anonymizováno] nedělal, nevěděl tedy, zda je ještě možné výběr z pojistných smluv učinit, proto žalobkyni poslal na pobočku [anonymizováno], kde jí sdělí, jaký je zůstatek, kolik je ještě možné vybrat, což následně žalobkyně učinila. Následně žalobkyně svědka kontaktovala přímo z pobočky [anonymizováno] s tím, že smlouvy jsou zrušeny a sdělila mu další nesrovnalosti, například číslo občanského průkazu, změnu doručovací adresy a rovněž mu sdělila, kdo je podepsán na žádost o zrušení smluv. K charakteru produktu svědek uvedl, že [anonymizováno] garantoval zhodnocení a nemělo by se tak stát, že by žalobkyně přišla o naspořené prostředky. Produkt byl nastaven tak, že na něm bylo řádné pojistné a mimořádné pojistné, přičemž z mimořádného pojistného bylo možné činit výběry bez sankcí. O zrušení smluv nepadlo ze strany žalobkyně ani slovo, produkt byl záměrně nastaven tak, aby zahrnoval možnost výběru, a to z mimořádných účtů. Svědkovi je známo, že v průběhu trvání smluv prováděla žalobkyně výběry z mimořádných účtů. Dle svědka byl důvodem návštěvy žalobkyně na pobočce v [anonymizováno] dotaz, zda je ještě možné z mimořádných účtů vybrat nějaké prostředky. Svědek pojistné smlouvy znal, avšak nevěděl, zda se dotaz na stav mimořádných účtů činí písemně, žalobkyně již v minulosti při prvním výběru z mimořádných účtů na pobočce [anonymizováno] byla, byla to nejjednodušší možnost, kdy i při této první návštěvě jí byl sdělen stav mimořádných účtů. Proto jí svědek rovněž v lednu 2015 poslal na pobočku, aby se opětovně zeptala na stav mimořádných účtů a zda je ještě možné něco vybrat. 8. Z návrhu pojistníka na uzavření pojistné smlouvy [anonymizována tři slova] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne 4.4.2011 [číslo] dále shodné smlouvy ze dne 4.4.2011 [číslo] shodné smlouvy ze dne 14.6.2011 [číslo] soud zjistil, že pojistná částka činila 1