61 C 50/2019-185 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhá určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalované ze dne [datum] je neplatné. Žalobu odůvodnila tím, že pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici vedoucí oddělení marketingové komunikace. Dne [datum] žalobkyně převzala výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů podle § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“), kterou žalobkyně bez námitek přijala. V průběhu výpovědní doby obdržela žalobkyně dne [datum] od žalovaného okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobkyně žalovanému dopisem ze dne [datum] oznámila, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a že trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaný na tento dopis odpověděl dne [datum] s tím, že okamžité zrušení považuje za platné. Žalobkyně má za to, že nebyly naplněny předpoklady pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalované, neboť z její strany nedošlo k žádnému porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci. Žalobkyně ve své práci navazovala na dřívější praxi žalovaného a na spolupráci s již ověřenými marketingovými agenturami, se kterými žalovaný spolupracoval již před nástupem žalobkyně. Žalobkyně však sjednávala objednávky i u jiných subjektů, což svědčí o tom, že se nejednalo o pouhé„ otrocké“ navazování spolupráce s již ověřenými subjekty, ale že v každém konkrétním případě hledala optimální řešení. Žalobkyně ani nebyla povinna činit výběrová řízení, toto nevyplývalo z žádného předpisu žalované a tato povinnost ani nelze dovozovat ze zákona. Vybrat dodavatele bylo v kompetenci žalobkyně, která toto činila za zvážení všech relevantních okolností. Srovnání cen, za které žalobkyně objednala plnění, s cenami srovnatelných produktů, je dle žalobkyně zavádějící, když není patrné, co všechno je v konečné ceně zahrnuté, v jakých lhůtách a v jaké kvalitě by bylo plnění poskytnuto, na což všechno žalobkyně musela brát ohledy. K dalším tvrzeným pochybením žalobkyně co se týče neschváleného nového vizuálu, dle kterého byly objednány firemní předměty a příprava akce JobChallenge, žalobkyně uvedla, že vše konzultovala s HR ředitelkou [jméno] [příjmení], která vystupovala jako nadřízená žalobkyně, a která tyto události dále probírala se svými nadřízenými, a tedy nešlo o nějaká samostatná rozhodnutí žalobkyně. Co se týče používání programu [příjmení], žalobkyně v tomto nikdy nebyla proškolena, celý koncept schvalování objednávek se od srpna 2018, kdy vzniklo marketingové oddělení, změnil, a žalobkyně několikrát na problémy se schvalováním objednávek upozorňovala. Nikdo to však jako ryzí formalitu neřešil a žalobkyně s ohledem na neustálou osobní a emailovou komunikace ohledně své práce toto nepovažovala za zásadní. 2. Žalovaný považoval žalobu za zcela nedůvodnou. K okolnostem okamžitého zrušení pracovního poměru s žalobkyní žalovaná uvedl, že po předání výpovědi z pracovního poměru žalobkyni dne [datum] byla žalobkyně a její kolegyně a podřízená [jméno] [příjmení], které byla rovněž v souvislosti se zrušením marketingového oddělení předána výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zák. práce, konfrontovány s podezřením na nehospodárné objednávání zboží a služeb ze strany tohoto oddělení. Po neuspokojivých vysvětleních výše uvedených zaměstnankyň provedl žalovaný detailní kontrolu hospodaření a činnosti zrušovaného oddělení, ve kterém byly zjištěny závažné nedostatky v činnosti a hospodárnosti tohoto oddělení, na kterých se podílela i žalobkyně. Z tohoto důvodu předala žalovaná žalobkyni dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru, ve kterém skutkově vymezila zjištěné nedostatky v práci žalobkyně, ve kterých shledávala porušení pracovních povinností žalobkyně zvlášť hrubým způsobem. Žalobkyně zejména dlouhodobě neplnila své povinnosti vyplývající z popisu její pracovní náplně, nepřípustně delegovala výkon určitých činností na svou podřízenou a tuto nedostatečně kontrolovala. Takto se například žalobkyně vyhýbala své povinnosti řídit vztah s dodavatelskými agenturami a přímo s nimi jednat, kdy tuto činnost za ni vykonávala právě [jméno] [příjmení], která následně i připravovala objednávky na dodávky služeb a některé z nich dokonce schvalovala. Žalobkyně však o podmínkách některých objednávek vůbec nevěděla, neboť činnost své podřízené nekontrolovala, a některé objednávky schvalovala bez kontroly. Objednávky žalobkyně rovněž schvalovala bez předchozího výběrového řízení a bez kontroly, zda ceny za služby odpovídají tržním cenám, čímž v řadě případů poškodila žalovanou, když objednala služby za ceny vyšší, než jaké mohla nabídnout konkurence. Dle žalované žalobkyně dále porušila své povinnosti tím, že některé objednávky schválila pouze s celkovou cenou, tj. bez uvedení počtu objednaných kusů, z čehož není zřejmá cena za jednotku. Takto žalobkyně koupila předražené zboží, například: tužky obyčejné s logem PFF banky a sloganem v ceně 21,37 Kč za kus, kdy srovnatelné tužky u konkurence stály 9,70 Kč za kus, vizitky za cenu 53,60 Kč za kus, když bylo možné je pořídit za cenu 35,17 Kč za kus apod. Žalobkyně a její podřízená objednávky schvalovaly v systému [příjmení] (jednotný automatizovaný systém objednávek), avšak v rozporu s vnitřním předpisem žalované týkajícího se právě tohoto systému. Dle vnitřního předpisu se objednávky od třetích subjektů schvalovaly třemi, respektive minimálně dvěma zaměstnanci žalované. Žalobkyně tento předpis opakovaně porušovala, když některé objednávky předkládala i schvalovala pouze podřízená žalobkyně paní [příjmení], za jejíž pracovní jednání však nesla zodpovědnost žalobkyně. Kontrolou hospodaření byly rovněž zjištěny nedostatky ve způsobu dodání objednaných plnění, neboť k některým objednávkám není k dispozici žádný dodací list či jiný doklad, ze kterého by bylo zřejmé, že zboží, za které žalovaná zaplatila, bylo opravdu dodáno. Žalobkyně dále bez výslovného schválení nadřízených schválila objednávky marketingového zboží určeného pro veletrh JobChallenge s neschváleným vizuálním prvkem. Žalobkyně tak dle žalované porušila několik různých povinností vyplývajících z právních předpisů, konkrétně povinnost pracovat řádně podle svých sil a schopností podle § 301 písm. a) zák. práce, povinnost dodržovat právní předpisy podle § 301 písm. c) zák. práce, povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými jí zaměstnavatelem, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele podle § 301 písm. d) zák. práce, povinnost řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců dle § 302 písm. a) zák. práce a povinnost zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele podle § 302 písm. g) zák. práce Tyto povinnosti žalobkyně z již uvedených důvodů porušila zvlášť hrubým způsobem. 3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 5. 8. 2020, č. j. 61C 50/2019-95, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně je neplatné. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze, č. j. 30 Co 372/2020-127 ze dne 28. 1. 2021, s odůvodněním, že prvoinstanční soud neprovedl důkazy navržené žalovaným, aniž to řádně odůvodnil. Soudu bylo proto uloženo, aby navržené důkazy procesně korektním způsobem provedl a učinil z nich potřebná skutková zjištění. Pokud některý z navržených důkazů neprovede, aby srozumitelným a přesvědčivým způsobem vyložil, proč tak učinil. 4. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 5. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně byla zaměstnána u žalovaného na pozici vedoucí oddělení marketingové komunikace na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], a že jí byla dne [datum] předána výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů (nadbytečnosti) dle § 52 písm. c) zák. práce. Žalovaný předal žalobkyni dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, které žalobkyně převzala, a na které dne [datum] odpověděla, že okamžité zrušení pracovního poměru nepovažuje za platné a že trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaný žalobkyni odpověděl dopisem ze dne [datum] s tím, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za platné. 6. Okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně ze dne [datum] je odůvodněno tím, že v souvislosti s rušením pozic vedoucí oddělení marketingové komunikace a grafik editor, tedy pracovní pozice žalobkyně a její podřízené paní [příjmení], provedl žalovaný audit hospodaření v oddělení marketingové komunikace a v rámci tohoto auditu zjistil následující skutečnosti. Podle příslušného popisu pracovní náplně patří mezi povinnosti žalobkyně řídit vztah s dodavatelskými agenturami, jednat s dodavatelskými agenturami a kontrolovat plnění úkolů ze strany podřízeného zaměstnance. Porušení povinností žalobkyně má spočívat: 1) v tom, že řízení vztahů s dodavatelskými agenturami včetně jejich výběru a jednání s dodavatelskými agenturami ponechala zcela na paní [příjmení], jediné podří