27 C 232/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 624 328 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení po žalované, s odůvodněním, že na základě pravomocného usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], vydaného pod č. j. 26D 847/2017-138 v řízení o dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], jenž nabylo právní moci dne [datum], se stala vlastníkem na základě odúmrti, id. ¼ pozemku, parc. [číslo] kat. úz. [část obce], o výměře 389 m2, jehož součástí je bytový dům [adresa] a id. ¼ pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 281 m2, s tím, že žalovaný je vlastníkem zbývajících ¾ předmětných nemovitostí. Žalovaná částka představuje podíl žalobkyně na výnosech z nájmů předmětných nemovitostí a je tvořena: částkou 98 259,75 Kč jež odpovídá ¼ z celkové výše výnosů z nájmů za období od [datum] do [datum], tj. z částky 393 039 Kč; dále částkou 175 699,25 Kč, jež odpovídá ¼ z částky 702 797 Kč, která představuje výnosy za období od [datum] do [datum]; částkou 174 873,75 Kč, jež představuje ¼ částky 699 495 Kč výnosů za rok 2020 a částkou 189 175 Kč, jež představuje ¼ částky 756 700 Kč výnosů za období roku 2021. Přes výzvu žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobou uplatněný uznává jen zčásti, když namítá promlčení části nároku a to za období od podání žaloby tři roky zpětně, tj. nároky na podíl na výnosech za období před [datum]. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav: 4. Žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ¼ na pozemku parc. [číslo] o výměře 389 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je bytový dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] o výměře 281 m2, zahrada, vše v kat. úz. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví] u [anonymizováno 6 slov] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Z tohoto výpisu má soud za prokázané, že spoluvlastníkem s výší spoluvlastnických podílů na předmětných nemovitostech id. ¾ je žalovaná. 5. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 26. 6. 2019, vydaného pod č. j. 26D 847/2017 má soud za prokázané, že žalobkyně se stala vlastníkem předmětných nemovitostí na základě tohoto usnesení, které nabylo právní moci dne 26. 6. 2019, a to po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém dne [datum], bez zanechání závěti a to z titulu tzv. odúmrtě dle § 462 o. z. 6. Skutková tvrzení žalobkyně ohledně výše výnosů z pronájmu předmětných nemovitostí byla při ústním jednání žalovanou učiněna nespornými, nadto jsou prokazována sdělením žalované ze dne [datum], vyúčtováním od [právnická osoba], ze dne [datum]. 7. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky (přípisy ze dnů: [datum], [datum], [datum], reakce žalované ze dne [datum]). 8. Soud po té posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Podle ustanovení § 1670 o. z., nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno. 10. Zůstavitel zemřel dne [datum] a k tomuto datu vzniklo dědické právo žalobkyně a k tomuto datu se žalobkyně stala vlastníkem předmětných nemovitostí. 11. Žalovaná namítla promlčení nároku za dobu před datem [datum]. 12. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. 13. Podle § 610 odst. 1 o. z., k promlčení přihlédne soud, jen namítne-li dlužník, že právo je promlčeno. 14. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky. 15. Podle § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odstavce druhého, právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo se kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 16. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. 17. Jak vyplynulo z provedeného dokazování o výnosech z nájmu předmětných pozemků se žalobkyně dozvěděla v rámci vzájemné komunikace mezi žalobkyní, jež probíhala v roce 2021 a 2022, žaloba byla podána dne [datum], s ohledem na délku promlčecí doby, je tak nerozhodné konkrétní datum roku 2021, kdy tak počala běžet promlčecí lhůta a pro závěr o tom, že nárok žalobkyně není, uvedená skutková zjištění jsou dostačující. 18. Důvodnost vzneseného nároku pak vyplývá z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., podle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Žalobkyně má nárok na část výnosů z nájmů z titulu svého spoluvlastnického práva, neboť dle ustanovení § 1118 o. z., spoluvlastníku náleží i podíl z plodů a užitků ze společné věci. Výše jednotlivých výnosů byla učiněna nespornou, nadto prokázána, shodně nebyla sporná výše podílů žalobkyně na výnosech z nájmů za jednotlivá období. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. 20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, za situace, kdy žalobkyně náhradu nákladů řízení nepožadovala.