5 C 96/2022-97 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 29. 3. 2022, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 500 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne 20. 8. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce peněž (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 1 500 000 Kč, a to ve lhůtě do 15. 9. 2018, žalovaný se pak zavázal vrátit zápůjčku žalobkyni nejpozději do 1. 4. 2019. I když byla zápůjčka žalobkyní poskytnuta, nebyla ve smluvené lhůtě žalovaným vrácena, čímž se žalovaný dostal do prodlení. Pro případ takového prodlení si strany ve Smlouvě ujednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % p. a., který žalobkyně požaduje ode dne následujícího splatnosti předmětné částky, tj. od 2. 4. 2019. Žalovaný pak žalobkyni neuhradil ničeho ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění.2. Obvodní soud pro Prahu 7 vyslovil usnesením ze dne 20. 9. 2022, č. j. , spisová značka, , jeho místní nepříslušnost a postoupil věc soudu zdejšímu. Zmíněné usnesení nabylo právní moci dne 19. 10. 2022.3. Žalovaný se k podaná žalobě vyjádřil v tom směru, že nikterak nezpochybňuje uzavření Smlouvy a vyplacení předmětné částky, nicméně namítá, že dluh byl v plné výši uhrazen.4. Mezi účastníky je ve smyslu ust. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nesporné, že došlo k uzavření Smlouvy a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 500 000 Kč.5. S ohledem na nespornost tvrzení žalobkyně ohledně jí vyřčených žalobních tvrzení vyzval soud žalovaného při jednání dne 10. 8. 2023, aby doplnil jím vyřčená skutková tvrzení ohledně splnění dluhu a aby k těmto tvrzením označil důkazy. Přes poučení soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a dodatečně poskytnutou lhůtu však žalovaný ke dni vydání tohoto rozsudku tvrzení nedoplnil a důkazy neoznačil a k dalšímu jednání ve věci se nedostavil.6. Ze Smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 20. 8. 2018 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 1 500 000 Kč ve lhůtě do 15. 9. 2018, žalovaný se pak zavázal vrátit zápůjčku žalobkyni nejpozději do 1. 4. 2019. Účastníci si pro případ prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky smluvili úrok z prodlení ve výši 0,5 % p. a.7. Z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 21. 3. 2022 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 1 500 000 Kč, dlužné na základě Smlouvy.8. Z E-mailové komunikace účastníků z období od 25. 3. 2022 do 28. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný reagoval na výzvu žalobkyně s tím, že žil v domnění, že je částka zaplacena a že bude žalobkyni po konzultaci s notářem informovat.9. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná částka 1 500 000 Kč byla žalobkyní žalovanému vyplacena.10. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti a průkaznosti žalobkyní předložených listin, když ostatně ani žalovaný neuvedl nic, co by mělo věrohodnost tvrzení žalobkyně zpochybnit. O zjištěném skutkovém stavu nebylo mezi účastníky sporu.11. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo dne 20. 8. 2018 k uzavření Smlouvy a následně k poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku žalobkyni nejpozději do 1. 4. 2019. Účastníci si pro případ prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky smluvili úrok z prodlení ve výši 0,5 % p. a. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 1 500 000 Kč, dlužné na základě Smlouvy, přičemž žalovaný reagoval na výzvu žalobkyně s tím, že žil v domnění, že je částka zaplacena a že bude žalobkyni po konzultaci s notářem informovat.12. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle ust. § 2393 odst. 1 o. z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.14. Podle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud aplikoval na prokázaný skutkový stav výše uvedená zákonná a smluvní ustanovení a dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky prokazatelně vzniknul závazek ze smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž ve smyslu ust. § 2393 odst. 1 o. z. byla smluvena splatnost zápůjčky ke dni 1. 4. 2019, přičemž k tomuto datu žalovaný předmět zápůjčky nevrátil. Tím se dostal do prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z., přičemž žalobkyni proto krom nároku na vrácení zápůjčky vzniknul rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve smluvené výši 0,5 % p. a. z předmětu zápůjčky. Žalovaný přes poučení soudu a poskytnutou lhůtu neprokázal, že by jemu vzniklý dluh uhradil, proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 172 530,65 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 75 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 500 000 Kč sestávající z částky 14 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 14 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 14 300 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 14 300 Kč za účast na jednání soudu dne 10. 8. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 14 300 Kč za účast na jednání soudu dne 5. 9. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobkyni byla rovněž přiznána cestovní náhrada jejího zástupce v souhrnné výši 7 603,84 Kč, a to jednak v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 8. 2023 čítající náhradu nákladů cesty ve výši 3 801,92 Kč za 400 ujetých km vozidlem r. z. , Anonymizováno, v částce 3 001,92 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a dále náhradu za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., dále pak v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 9. 2023 čítající náhradu nákladů cesty ve výši 3 801,92 Kč za 400 ujetých km r. z. , Anonymizováno, v částce 3 001,92 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a dále náhradu za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. Konečně soud přiznal žalobkyni daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 80 603,84 Kč, tj. ve výši 16 926,81 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího zástupce.