9 C 307/2015-147 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 28 800 Kč, které mělo vzniknout na straně žalovaných užíváním části pozemků specifikovaných ve výroku rozsudku bez právního důvodu v období od [datum] do [datum]. Vzájemný návrh žalovaných na určení vlastnictví sporných částí pozemků navrhnul zamítnout. Žalovanými předložené povolení přípravných prací ze dne [datum] se týkalo pouze pozemku parc. [číslo] nikoli žádného z pozemků, kterých se týká žaloba. Rovněž rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání se sporných pozemků netýká. Žalobce byl celou dobu zapsán jako jediný vlastník sporných pozemků v katastru nemovitostí a nikdy neměl důvod o tom pochybovat. Žalobce rovněž nesouhlasil s tvrzením, že žalovaní předmětné pozemky vydrželi, neboť nikdy nemohli být v dobré víře, že pozemky jsou v jejich vlastnictví, neboť nikdy nebyli zapsáni jako jejich vlastníci v katastru nemovitostí. 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí, neboť vlastnické právo ke sporným částem pozemků vydrželi. Od roku 1973, kdy jim byly pozemky přiděleny do osobního užívání, je užívali stále ve stejných hranicích, po celou dobu byli v dobré víře, že užívají a pečují o pozemek, který jim byl nejprve přidělen do užívání a později převeden do vlastnictví. Uplynula tak lhůta deseti let pro řádné vydržení, i pokud by se nepočítala doba osobního užívání dle předchozí právní úpravy. S ohledem na změnu právní úpravy se nejpozději od [datum] stali oprávněnými vlastníky předmětných pozemků. V daném případě uplynula i lhůta 20 let pro mimořádné vydržení podle § 1095 n. o. z. Úprava hranic pozemku nebyla nikým, ani žalobcem, až do roku 2015 sporována, pozemek celou dobu užívali v domnění, že jej užívají jako vlastní. Sám žalobce se o tvrzeném užívání bez právního důvodu dozvěděl až po podrobném průzkumu dané oblasti v březnu 2015, o čemž se vyjadřoval v předchozím soudním řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6 se sousedy [anonymizováno] pod sp. zn. 6 C 309/2015. Až do března 2015 i žalobce považoval hranice mezi pozemky vymezené plotem postaveným na hranici pozemků, za správné. Žalovaní pozemky oplotili v roce 1980, nejpozději v roce 1981, v hranicích, ke kterým jim náleželo užívací právo dle tehdy platné právní úpravy. V předmětném domě na adrese [ulice a číslo] žili žalovaní od jeho zkolaudování dne [datum]. Z uvedeného důvodu vznesli žalovaní vzájemný návrh, aby bylo určeno, že ve svém společném jmění manželů vlastní sporné části pozemků vymezené geometrickým plánem, který nechali zpracovat. Žalovaní se také téměř osm let pokoušeli s žalobcem domluvit na smírném vyřízení věci. V průběhu roku 2018 vypadalo, že ke smírnému vyřízení dojde, a předjednaný smír měl projednat [anonymizováno 8 slov]. Na základě podmínek smírného vyřízení stanovili pracovníci žalobce postup kroků, když po jejich splnění bylo smírné vyřízení předloženo [příjmení] pro správu majetku. Žalovaní na základě toho dne [datum] odeslali na účet žalobce, kterým byl sdělen Ing. [příjmení], částku 3 082 Kč, která měla v rámci smírného vyřízení představovat úplatu za připlocení. Tato částka byla žalovanými poskytnuta právě a pouze v rámci smírného vyřízení věci. Ke smírnému vyřešení věci však nedošlo a žalobce žalovaným nevrátil ani částku, kterou pro účely smírného vyřešení sporu uhradili a tím se bezdůvodně obohatil. 3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 4. [anonymizováno 5 slov] v [obec a číslo] vydal [datum] rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání žalovaným, a to díl i pozemku č. kat. [číslo] o výměře 720 m² a díl j pozemku [číslo] o výměře 136 m², celkem 856 m² pozemku v k. ú. [část obce], vyznačené v geometrickém plánu č. j. H A/1 [číslo] ze dne [číslo] pro výstavbu rodinného domu s garáží do osobního užívání. Právní moci rozhodnutí vzniká jmenovaným občanům právo, aby s nimi [anonymizována tři slova] uzavřel dohodu o zřízení práva osobního užívání k uvedeným pozemkům. Rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné [datum] (citované rozhodnutí ze dne [datum] [anonymizováno] v [obec a číslo], č. j. FIN/3OU340/73). 5. [anonymizováno 5 slov] v [obec a číslo] vydal dne [datum] na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] povolení k přípravným pracem na pozemku č. kat. [číslo] v k. ú. [část obce] za podmínek, že přípravné práce budou spočívat ve zřízení provizorního oplocení v úpravě příjezdu ke staveništi, v dovozu materiálu na staveniště, ve vybudování staveništního zařízení a v předběžných terénních úpravách. Opěrná stěna navazující na hranici pozemků [anonymizováno] [příjmení] se povoluje zřídit v rámci přípravných prací na základě jeho písemného souhlasu ze dne [datum] (rozhodnutí [anonymizováno] v [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] ze dne 5. 6. 1973, č. j. V [číslo] [číslo] [číslo]). 6. [anonymizováno 5 slov] v [obec a číslo] vydal dne [datum] kolaudační rozhodnutí, kterým vyhověl žádosti žalovaných a po ústním jednání a místním šetření povolil užívání stavby rodinného domku umístěného na parc. [číslo] a [číslo] kat. území [část obce]. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí, [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], k datu [datum], bylo zjištěno, že žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku [číslo] a [číslo], druh pozemku ostatní plocha. 8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], k datu [datum], bylo zjištěno, že žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek [číslo] o výměře 740 m² - ostatní plocha, zeleň. Nabývacím titulem k tomuto zápisu je dohoda o zřízení práva osobního užívání R II 81/ 1973. 9. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalovaní užívají sporné pozemky v [katastrální uzemí] nejméně od roku 1973, kdy jim byly přiděleny do osobního užívání. Pozemek byl vytyčený a zadní hranice, která je sporná, byla v prudkém svahu. Stále se tam vozila další zemina a zaplňovala se skládka, která tam byla původně umístěná, proto byla hranice těžko zafixovatelná. [obec] se těžko vyměřovala. Svah byl nevyužitelný, jednalo se o prudký svah na severní stranu. Po dokončení stavby domu, který byl kolaudován v roce 1978, došlo ke srovnání pozemku a k jeho oplocení. Žalovaný dělal úpravu vlastního svahu. [příjmení] byl staticky zabezpečen vysázel tam okolo 50 stromů, aby se to kořenovým systémem zpevnilo. Do domu se stěhovali na závěr roku 1978. Terénní úpravy se pak dělaly následně. Oplocení dělal sám žalovaný, druhou část dělali sousedé [příjmení]. Směr té hranice mezi pozemky byl docela dobře zřetelný, bylo to tam zafixované. Původně byl na pozemku asi nějaký zaměřovací kolík, protože vepředu byl pozemek relativně přesně zaměřený, ale vzadu tím, jak tam vznikala ta živelná skládka, tak jak se to posunovalo, tak byl kolík patrně pod zeminou nebo pod výkopem. V té době už tam určitě byla vybudována opěrná stěna na pozemku [anonymizováno]. Na to potom se sousedy [anonymizováno] navazovali se stavbou plotu. 10. Žalobce poprvé informoval žalované o tom, že jimi užívané části pozemku parc. [číslo] užívají bez právního důvodu dopisem ze dne [datum], kterým vyměřil i náhradu za bezdůvodné obohacení. Dopisy byly doručeny žalovaným [datum]. Dopis je odůvodněn tím, že [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] prověřuje na základě upozornění správcovské firmy užívání a možnost prodeje připlocených částí výše uvedených pozemků o celkové výměře cca 120 m². Žalobce vznesl požadavek na zaplacení náhrady za faktické užívání části pozemku parc. [číslo] o výměře 12 m² a části pozemku parc. [číslo] o výměře 108 m², vše v k. ú. [část obce], od března 2013 do února 2015 s tím, že pozemky jsou připloceny k nemovitostem ve vlastnictví žalovaných a jsou užívány bezesmluvně (dopis ze dne [datum], doručenka). 11. Ze spisu zdejšího soudu 9 C 313/2015, zejména z rozsudku ve věci 9 C 313/2015-158 ze dne 19. února 2018, který ve výroku ohledně určení vlastnictví části pozemku parc. [číslo] o výměře 55 m² a části pozemků [číslo] o výměře 13 m² a části pozemků parc. [číslo] o výměře 9 m² v katastrálním území Dejvice nabyl právní moci [datum], bylo zjištěno, že ve věci se jednalo o obdobný spor, kdy se žalobce domáhal zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání části pozemků žalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení] bez právního důvodu a o vzneseném proti návrhu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na určení vlastnictví sporných částí pozemků. V rámci řízení soud mimo jiné uskutečnil místní šetření dne [datum], kdy ověřil, že terén z obou stran sousedících pozemků je prudce svažitý a kopíruje původně reliéf pozemků žalovaného, na pozemek žalovaného navazují za opěrnou zdí pozemky žalobce pokryté lesíkem bez parkové či jiné zjevné úpravy. Soud vyslechl svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl při výstavbě domu žalovaného technickým dozorem stavebníka a z jeho výpovědi zjistil, že stavba byla realizována podle projektu [ulice] projektového ústavu. Na místě se musela postavit opěrná zeď pro zlepšení kvality parcely, rovná plocha byla pouze na horní úrovni parcely, což byla