11 C 180/2022-107 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 2. 6. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 185 140 Kč s příslušenstvím z titulu regresní náhrady 50 % nákladů vynaložených na léčbu jejího pojištěnce, , jméno FO, , narozeného 18. 4. 1960 (dále také jen „Poškozený“), které žalobkyně uhradila v celkové výši 370 280 Kč. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že Poškozený je jejím pojištěncem dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „ZVZP“), přičemž utrpěl zranění v podobě zlomeniny pravého ramene a pravé nohy, pročež byl převezen do , Anonymizováno, , adresa, , kde byl operován a následně léčen. Tato zranění utrpěl v důsledku dopravní nehody, k níž došlo dne 23. 12. 2019 v cca. 17:00 hod. v , adresa, (dále také jen „, právnická osoba, “), a to střetem Poškozeného coby chodce s vozidlem , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, (dále také jen „Škodící vozidlo“), které v tu dobu řídil , jméno FO, , narozený 14. 7. 1945 (dále také jen „Řidič“). Ke střetu Poškozeného se Škodícím vozidlem došlo, když Poškozený překračoval pomalou chůzí o berlích čtyřproudou silnici ve zmíněné ulici na signalizací řízeném přechodu pro chodce, a to v době zelené signalizace pro chodce, která však trvala pouze 5 sekund, pročež Poškozený v přecházení pokračoval rovněž po skončení zelené signalizace. Při přecházení posledního jízdního pruhu Poškozeným ve směru jeho chůze jej srazilo Škodící vozidlo, kterému již v tu dobu sice bylo zeleně signalizováno volno v jízdě, Řidič však měl dle žalobkyně předvídat možný výskyt Poškozeného na přechodu a uzpůsobit tomu jízdu Škodícího vozidla, což neučinil. Přestože , právnická osoba, vyšetřovala Policie ČR, která případ usnesením ze dne 16. 7. 2020 odložila s odkazem na znalecký posudek , jméno FO, a s odůvodněním, že Řidič neporušil dopravní předpisy, když v důsledku pravděpodobně zakrytého výhledu souběžně jedoucím vozidlem nemohl Poškozeného spatřit, má žalobkyně zato, že tento závěr Policie ČR je mylný, a že Řidič porušil ust. § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSP“), když měl před přechodem snížit rychlost či zastavit Škodící vozidlo. U Řidiče je rovněž dána minimálně i občanskoprávní odpovědnost za způsobenou škodu. Řidič nedbal zvýšené opatrnosti, nezpomalil, event. zcela nezastavil, když totéž jednání mohl zpozorovat u souběžně jedoucího vozidla v jeho směru (dále také jen „Další vozidlo“), pročež došlo k Řidičem zaviněnému střetu s Poškozeným a ke vzniku újmy na zdraví Poškozeného. Přitom poškozený tento střet nezpůsobil výlučně náhlým vstupem do vozovky, nýbrž pouze dokončoval přecházení po změně světelné signalizace. Utrpěná újma na zdraví poškozeného si vyžádala léčbu, na jejíchž nákladech uhradila žalobkyně částku ve výši 370 280 Kč. Žalobkyně podanou žalobu uplatnila nárok toliko co do 50 % z této částky, když zohlednila dle ní maximální možnou míru spoluzavinění Poškozeným. Jelikož bylo Škodící vozidlo pojištěno u žalované coby pojišťovny, vznikl žalobkyni nárok přímo vůči žalované, které žalobkyně dne 15. 3. 2022 zaslala předžalobní výzvu k plnění, na kterou žalovaná reagovala zamítavě a do dne podání žaloby na žalovanou částku neuhradila ničeho. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení, a to od 1. 8. 2020 do zaplacení, který posléze vzala zpět za dobu od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020, a následně se domáhala jeho přiznání od 1. 11. 2020 do zaplacení. Ve vztahu k požadovanému úroku z prodlení doplnila svou argumentaci tak, že žalovaná se dostala do prodlení s vyplacením pojistného, když jednala v rozporu s ust. § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „PojOdpZ“), neboť neprovedla šetření , právnická osoba, coby škodné události bez zbytečného odkladu a šetření neuzavřela ve lhůtě nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy Policie zmíněným usnesením případ odložila, tedy nejpozději do 16. 10. 2020, přičemž od tohoto data jí podle ust. § 9 odst. 2 PojOdpZ počala běžet patnáctidenní lhůta pro výplatu pojistného, která marně uplynula, a od 1. 11. 2020 je tak žalovaná v prodlení.2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Namítala, že se vznikem nároku žalobkyně vůči žalované je nutně spojena trvající odpovědnost Řidiče coby jejího pojištěnce z odpovědnosti provozu motorového vozidla za porušení právní povinnosti, která však dle ní u Řidiče nevznikla. S odkazem na usnesení Policie ČR o odložení věci ze dne 16. 7. 2020 žalovaná akcentovala, že Řidiči nelze přičíst jakékoliv porušení pravidel silničního provozu, a to včetně žalobkyní namítaného porušení ust. § 5 odst. 1 písm. h) ZSP, když Řidič spolu se souběžně jedoucím Dalším vozidlem ve vedlejším jízdním pruhu v rychlosti 40-45 km/h začal brzdit a nakonec zastavil, a když přitom projížděl přes přechod na zelenou dopravní signalizaci pro jeho směr jízdy. Pro případ vzniku odpovědnosti Řidiče za porušení pravidel silničního provozu žalovaná poukázala na závěry znalce , jméno FO, , dle něhož se Řidič a Poškozený mohli zpozorovat na vzdálenost zhruba 20 metrů, což odpovídá času přibližně 2 sekund před střetem, což již Řidiči neumožnilo bezpečně zastavit. S ohledem na minimální reakční čas tak má žalovaná zato, že byly naplněny podmínky pro případné zproštění Řidiče od povinnosti k náhradě újmy dle § 2927 odst. 2 o. z., neboť Řidič nemohl vzniku újmy zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze požadovat. Žalovaná dále upozornila na to, že ač si byl Poškozený vědom ztížení svého pohybu v důsledku používání francouzských berlí, přesto byl oděn do tmavého oblečení bez reflexních prvků, a byl pod vlivem alkoholu, což mohlo mít za následek snížení jeho reakční schopnosti, a mohl se tak spolupodílet na vzniku újmy ve smyslu § 2918 o. z. Ze znaleckého posudku , jméno FO, vyplynulo, že Poškozený mohl zpozorovat Škodící vozidlo dříve než Řidič Poškozeného. Pokud by Poškozený upustil od přecházení a nevstoupil do jízdního koridoru Škodícího vozidla (což dle žalované mohl učinit, neboť Další vozidlo v levém jízdním pruhu zastavilo), mohl tak zabránit střetu a odvrátit újmu. Jestliže tak Poškozený neučinil, je dle přesvědčení žalované na místě spatřovat minimálně porušení prevenční povinnosti Poškozeného dle § 2900 o. z. Jelikož žalobkyně uplatnila nárok na náhradu újmy vyvolané toliko zvláštní povahou provozu, přičemž Řidiči nelze přičíst zavinění ani v nedbalostní rovině, má žalovaná za to, že žalobní nárok je nedůvodný. Žalovaná současně nesouhlasila s argumentací žalobkyně týkající se doby prodlení pojistitele s výplatou pojistného plnění. Dle žalované chápe žalobkyně nesprávně zákonnou úpravu ust. § 9 odst. 3 PojOdpZ, když lhůta pro ukončení šetření pojistné události počíná běžet až okamžikem uplatnění nároku na pojistné plnění ze strany poškozeného u pojistitele, nikoliv okamžikem škodné události či okamžikem, kdy se žalovaná dozví o rozhodných okolnostech vzniku škodné události. Není na žalované coby pojišťovně, aby z vlastního podnětu zjišťovala rozsah újmy či zahajovala šetření, nýbrž je to poškozený, kdo má svůj nárok na pojistné plnění uplatnit. Takto učinila žalobkyně až dne 15. 3. 2022, přičemž žalovaná jí sdělila své odmítavé stanovisko 27. 5. 2022, tedy v tříměsíční lhůtě, a nejdříve tak mohlo dojít k prodlení s výplatou pojistného plnění marným uplynutím patnáctidenní lhůty splatnosti, tj. až dne 14. 6. 2022.3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně před zahájením vzala zpět žalobu ohledně příslušenství žalobní pohledávky v podobě úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 185 140 Kč za dobu od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020, soud podle ust. § 96 odst. 1, 2 věta první a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), řízení v požadovaném rozsahu zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Předmětem sporu tak nadále zůstal nárok na zaplacení jistiny v nezměněné výši 185 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 11. 2020 do zaplacení.4. Při jednání soudu dne 23. 1. 2023 učinili účastníci nesporným, že dne 23. 12. 2019 došlo k , právnická osoba, - střetu Poškozeného se Škodícím vozidlem, pojištěným z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla u žalované. Při této nehodě došlo k újmě na zdraví Poškozeného, přičemž na léčbu Poškozeného vynaložila žalobkyně náklady ve výši 370 280 Kč. Žalobkyně doručila dne 15. 3. 2022 žalované předžalobní výzvu k plnění z téhož data, na kterou žalovaná ničeho neplnila.5. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru vyšetřování dopravních nehod ze dne 16. 7. 2020, č. j. , Anonymizováno, , a usnesení Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. , spisová