4 C 143/2024-37 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 7. 11. 2023 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 47 112 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovanou byla dne 23. 2. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a dne 14. 12. 2021 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Součástí obou smluv jsou i smluvní podmínky. Pohledávky z výše uvedených smluv byly postoupeny na žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet jí požadované zápůjčky. Na základě smlouvy ze dne 23. 2. 2022 byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti a na základě smlouvy ze dne 14. 12. 2021 byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se v obou smlouvách zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 47 122 Kč, představující dlužné jistiny a dlužné úhrady za služby ve výši 17 112 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 697,6 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 125 Kč, úrok ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 22,32 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná ve smlouvách zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 304 Kč a 608 Kč, přičemž poslední splátky byly stanoveny na 20. 4. 2023 a 7. 2. 2023. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas a poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 3. 3. 2022. Žalovaná ničeho neuhradila i přes zaslanou předžalobní výzvu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému ústnímu jednání se nedostavila.3. Soud zjistil tyto skutečnosti:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že dne 14. 12. 2021 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi , právnická osoba, , a žalovanou, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit , právnická osoba, , celkovou dlužnou částku ve výši 36 480 Kč. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činí 215,01 %.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že 23. 2. 2022 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi , právnická osoba, , a žalovanou, na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit , právnická osoba, , celkovou dlužnou částku ve výši 18 240 Kč. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činí 215,01 %.6. Ze zákaznické karty, žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 14. 12. 2021 a 23. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná je na mateřské dovolené, její čistý příjem činí 25 678 Kč, další příjmy činí 39 933 Kč, výdaje na bydlení má 3 000 Kč měsíčně, osobní výdaje 1 500 Kč měsíčně, splátka úvěru 2 500 Kč měsíčně.7. Z tabulky ke smlouvě č. , hodnota, ke dni 1. 6. 2023 zobrazující přehled plateb žalované soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částky 20 000 Kč, přičemž žalovaná zaplatila žalobkyni dne 17. 12. 2021 částku 1 000 Kč, dne 4. 1. 2022 částku 2 000 Kč, dne 9. 2. 2022 částku 2 500 Kč, dne 22. 2. 2022 částku 608 Kč a dne 23. 2. 2022 částku 1 196 Kč. Celkem částku 7 304 Kč.8. Z tabulky ke smlouvě č. , hodnota, ke dni 1. 6. 2023 zobrazující přehled plateb žalované soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částky 10 000 Kč, přičemž žalovaná zaplatila žalobkyni dne , právnická osoba, . 2022 částku 304 Kč.9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 23. 6. 2023, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2023 soud zjistil, že dne 1. 6. 2023 byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena pohledávka ze společnosti , právnická osoba, , na žalobkyni.11. Z dalších před soudem provedených důkazů nezjistil soud žádné další skutečnosti rozhodné pro zjištění skutkového stavu ve věci.12. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané níže uvedené skutečnosti: Dne 14. 12. 2021 a 23. 2. 2022 byly mezi , právnická osoba, , a žalovanou uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyni zkoumala schopnost žalované splácet jí požadované zápůjčky. Na základě těchto smluv byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit , právnická osoba, , celkovou dlužnou částku ve výši 54 720 Kč. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činí 215,01 %. Žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částku 7 608 Kč. Dne 1. 6. 2023 byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena pohledávka ze společnosti , právnická osoba, , na žalobkyni. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 23. 6. 2023 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.13. Po právní stránce posuzoval soud uplatněné nároky žalobkyně podle těchto právních předpisů:14. Podle § 576 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.15. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.19. Podle § 1798 o. z. platí ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2).20. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.21. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.22. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Po zhodnocení všech výše uvedených zjištění za využití zmíněných zákonných a smluvní ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům: Soud právně kvalifikoval smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., a to uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu § 1798 a násl. o. z. Žalovaná na straně úvěrovaného smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele ve smyslu § 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z. Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soudu je z úřední činnosti známo, že Městský soud v Praze jako soud odvolací posuzoval obdobnou věc rozsudkem ze dne 16. 4. 2019, č. j. 30 Co 61/2019-90. V něm