8 C 237/2022-89 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku specifikovanému ve výroku rozsudku. Pozemek je v celém rozsahu zastavěn komunikací ve vlastnictví žalobce – ulicí , Anonymizováno, . Stavba není součástí pozemku. Jedná se o nevyhovující stav, kdy vlastník komunikace je vystaven riziku požadavku na úhradu za bezesmluvní užívání pozemku. Předmětný pozemek není pro žalované využitelný, neboť je zcela zastavěn komunikací. Žalobce se pokoušel dohodnout s žalovanými o odkupu pozemku, ale bezúspěšně.2. Žalovaní souhlasili se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví. Již v minulosti souhlasili s uzavřením kupní smlouvy s žalobcem, nesouhlasili však s výší žalobcem navržené ceny. Byli ochotni žalobci odprodat pozemek za cenu dle cenové mapy, taktéž navrhovali uzavření nájemní smlouvy, případně směnu pozemků. K dohodě však nedošlo. Od roku 2012 vedli se žalobcem několik sporů ohledně placení bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku. Ani poté, co tyto spory skončily ve prospěch žalovaných, nebyl žalobce ochoten uzavřít nájemní smlouvu, byť od roku 2018 platí bezdůvodné obohacení za užívání pozemku dobrovolně. Žalovaní dále uvedli, že pro zjištění ceny pozemku je třeba přihlédnout k tomu, že se nejedná jen o komunikaci, ale na komunikaci jsou tři parkovací místa, za které vybírá žalobce parkovné ve výši 40 Kč za hodinu, přičemž žalovaným za užívání části pozemku platí pouze 120 Kč za m2 za rok. K této skutečnosti by se mělo při zjištění ceny pozemku přihlédnout. Rovněž by se mělo zohlednit, že komunikace bez právního důvodu byla vystavěna bez souhlasu tehdejších vlastníků. Situace by nebyla vznikla, pokud by žalobce, případně jeho právní předchůdci či jimi zřízené organizace před vybudováním této komunikace nahlédli do příslušné evidence nemovitostí, neboť rodina žalovaných předmětný pozemek vlastní již od roku 1931.3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku v katastrálním území , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, , číslo parcely , Anonymizováno, , Podíly jednotlivých účastníků jsou následující: Žalobce vlastní podíl o velikosti ¼, ve společném jmění prvního žalovaného a druhé žalované je podíl o velikosti 1/8, druhá žalovaná je vlastnicí podílu o velikosti ¼ a třetí žalovaný o velikosti 3/8.5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že pozemek je zcela zastavěn veřejnou komunikací – ulicí , Anonymizováno, . Na pozemku je vyhrazená zóna parkování pro rezidenty s platným parkovacím oprávněním.6. Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, . č. , datum, bylo zjištěno, že s ohledem na charakter předmětu ocenění, tedy sporného pozemku a dostupné informace, bylo ocenění provedeno porovnávací metodou. Oceňovaná nemovitost je situovaná v , adresa, v zastavěné části obce. Právní stav odpovídá stavu skutečnému. Pozemek tvoří součást městské zpevněné komunikace. V okolí komunikace se nalézají především obytné stavby, v místě je možnost napojení na veškeré inženýrské sítě a je dostupná občanská vybavenost. Obvyklá cena je stanovena standardním způsobem, a to porovnáním s již realizovanými obchodními případy velmi podobného nebo shodného nemovitého majetku, tedy pozemky pod komunikacemi. Předmětem ocenění je pouze stanovení ceny pozemku bez stavby komunikace, která se na pozemku nachází. Pro stanovení obvyklé ceny byly nalezeny pozemky, které byly realizovány za sledované období a které vykazují podobné nebo shodné cenotvorné údaje. Vzhledem k tomu, že předmětem ocenění je komunikace, bylo možné vyhledat vzorky pro porovnání i v jiných katastrálních územích Prahy. Pozemky veřejných komunikací nejsou komerčně využívané a jednotkové ceny těchto druhů pozemků obvykle nevykazují výrazných cenových odchylek v různých městských částech (uvažováno, že se neporovnávají komunikace v samém centru s okrajovými částmi). Z celkového nalezeného množství obchodních případů byly vybrány vzorky, které nejvíce odpovídají svým charakterem oceňovanému pozemku, případné odchylky byly upravovány koeficienty, které vyjadřují míru odlišnosti a v celkovém závěru objektivizují konečnou cenu. Předmětný pozemek je zahrnutý do platné cenové mapy pro rok 2024 a má v grafické části stanovenou cenu, která je uvedena na mapovém listu č. , hodnota, ve skupině parcel. č. , hodnota, . Cena v cenové mapě udává jednotkovou cenu 7 600 Kč za m2, tato cena se však pro ocenění nepoužije, protože užití této ceny neumožňuje textová část mapy, podle kterého pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku – ostatní plocha se způsobem využití pozemku dálnice, silnice a ostatní komunikace, a přitom platí, že tento pozemek je veřejnosti přístupný nebo je ke stejnému účelu určen podle jiného právního předpisu, se podle této cenové mapy neocení. Rovněž cena uvedená v cenové mapě není cenou obvyklou ve smyslu zákona, nýbrž cenou zjištěnou podle cenového předpisu. Znalecká kancelář se zabývala i možností komerčního využití pozemku ve vyznačené zóně parkování. Vztah k placení poplatku v zóně parkování řeší mimo jiné rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 293/2015 ze dne 28. 6. 2016, v němž se uvádí, že umístění zóny placeného parkování na komunikaci nepředstavuje podnikání obce na uvedeném pozemku, neboť neslouží k dosažení zisku, ale k regulaci (organizaci) dopravy, respektive parkování na území obce ve smyslu ust. § 23 z. č. 13/1997 Sb., byť uvedené ustanovení předpokládá, že stání vozidel na vymezené části komunikace bude zpoplatněno cenou stanovenou podle cenových předpisů, je nepochybné, že účelem takového zpoplatnění je právě a jen organizace (regulace) dopravy, resp. stání vozidel na komunikaci. Vymezení zóny placeného parkování tak nepředstavuje podnikání obce na uvedeném pozemku za účelem dosažení zisku. Znaleckým posudkem byla zjištěna obvyklá cena pozemku ve výši 460 000 Kč se závěrem, že zóna parkování pro rezidenty nemá vliv na výslednou celkovou cenu posuzované nemovité věci.7. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování doplňkem znaleckého posudku, a to jak z důvodu nadbytečnosti, neboť znalecký posudek soud považuje za úplný, tak z důvodu koncentrace řízení, neboť tvrzení žalovaných, že pozemek má být oceněn jako zahrada, žalovaní uvedli po uplynutí koncentrační lhůty podle § 118b o. s. ř. Při prvním jednání ve věci naopak tvrdili, že pozemek se má ocenit jako zastavěný komunikací, na které provozuje žalobce placená parkovací stání.8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jsou spoluvlastníky předmětného pozemku. Ve spoluvlastnictví již nechtějí setrvat. Rozdělení pozemku vzhledem k jeho charakteru (je v celém rozsahu zastavěn veřejnou komunikací) nepřichází do úvahy. Žalobce má zájem o přikázání pozemku do jeho vlastnictví s tím, že na vypořádání ostatním spoluvlastníkům je schopen zaplatit částku stanovenou dle znaleckého posudku.9. Podle ust. § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen občanský zákon), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.10. Podle ust. § 1140 odst. 2 občanského zákona, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.11. Podle ust. § 1144 odst. 1 občanského zákona, jeli to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.12. Podle ust. § 1147 občanského zákona, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.13. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem a citovaným zákonným ustanovením soud přistoupil ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním jednomu ze spoluvlastníků, a to žalobci, který o nemovitost projevil zájem a rovněž je nepochybně solventní k vyplacení spoluvlastnických podílů žalovaných za cenu stanovenou znaleckým posudkem. O správnosti stanovené obvyklé ceny nebyly pochybnosti, žalovaní nenavrhovali ani výslech znalce, který rovněž v posudku přesvědčivě odůvodnil, proč nemá na cenu pozemku vliv skutečnost, že na komunikaci je vymezena zóna placeného parkování.14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vyšel ze stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st.59/23 ze dne 25. 9. 2023, podle něhož v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení, souladným s ochranou vlastnického práva podle článku 11 odst. 1 a práva n