28 C 233/2024-106 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému, bývalému manželu, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Manželství bylo uzavřeno , datum, , rozvedeno bylo rozhodnutím soudu ze dne , datum, . Účastníci si sjednali zúžení společného jmění manželů tak, že peněžní prostředky na vybraných bankovních účtech zůstanou vždy ve výlučném vlastnictví toho manžela, kterého určili v dohodě. V době před a během manželství žalobkyně ze svého výlučného majetku na bankovním účtu postupně bezúročně půjčila/zapůjčila žalovanému do jeho výlučného majetku na jeho účet , částka, pro účely podnikání žalovaného s tím, že prostředky budou vráceny dle výsledku hospodaření v rámci podnikání. První půjčka byla poskytnuta před uzavřením manželství na základě písemné smlouvy, v níž si sjednali splatnost k , datum, . Jelikož ostatní půjčky/zápůjčky byly poskytnuty již za trvání manželství, byly smlouvy uzavřeny ústně bez sjednání doby splatnosti. Tyto půjčky/zápůjčky se proto staly splatné , datum, na základě výzvy žalobkyně. Jelikož žalovaný vrátil žalobkyni pouze , částka, , vyzvala jej v březnu 2025 k vrácení dlužné částky. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. S ohledem na ujednání o zúžení SJM je pohledávka žalobkyně jejím výlučným majetkem, stejně jako je dluh žalovaného jeho výlučným dluhem.2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky , částka, s příslušenstvím, neboť žalovaný tuto částku před zahájením soudního řízení zaplatil. Žalovaný s částečným zpětvzetím souhlasil. Soud dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení v tomto rozsahu výrokem I. zastavil. Soud nerozhodoval o vrácení části soudního poplatku pro částečné zpětvzetí žaloby s odkazem na § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jelikož k částečnému zpětvzetí došlo až po prvním jednání ve věci.3. Žalovaný nárok uplatněný žalobkyní neuznal, namítal že se nejednalo o zápůjčku mezi manžely, ale o již spotřebované výživné pro něj, jako pro manžela, pro potřeby dětí a na náklady společné domácnosti. Účastníci přitom za doby trvání manželství nepočítali s vrácením těchto částek, neboť je společně spotřebovali. Finanční poměry žalobkyně značně převyšovaly finanční poměry žalovaného a žalovaný nebyl schopen hradit veškeré náklady na rodinu pouze ze svého příjmu. Žalovaná mu proto nepravidelně posílala výživné. Pro případ posouzení věci jako zápůjčky pak vznesl námitku promlčení nároku.4. Žalobkyně namítala, že peněžní prostředky určené ke spotřebovaní v rámci rodiny by převedla na společný účet manželů, nikoli na účet ve výlučném vlastnictví žalovaného. Byla to právě žalobkyně, kdo hradil většinu nákladů na společnou domácnost. Žalovaný měl rovněž za účelem uspokojování svých a společných potřeb zřízenou kreditní kartu k účtu ve výlučném vlastnictví žalobkyně s měsíčním limitem , částka, . Poukázala na skutečnost, že žalovaný část zapůjčené částky splatil, přičemž z výše a poznámek k jednotlivým platbám se podává, že účastníci předpokládali, že se jedná o zápůjčku (poznámky „Danke; Rückzahlung Danke“). K příjmu žalovaného uvedla, že žalovaný od roku 2010 pracoval na zkrácený úvazek, aby se mohl věnovat společnosti , právnická osoba, GmbH, kde byl jediným jednatelem a společníkem. Žalovaný měl vůči společnosti pohledávky v řádech stovek tisíc EUR, které s ohledem na výši jeho příjmů nemohl získat pouze vlastní výdělečnou činností. Jedná se právě o zápůjčku od žalobkyně. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že po dobu trvání manželství promlčecí lhůta nepočíná ani neběží.5. Žalovaný uvedl, že peněžní prostředky zaslané na účet ve výlučném vlastnictví žalobkyně představovaly v části , částka, vrácení půjčky a v části , částka, vzájemnou výpomoc mezi manželi, neboť kolem roku 2014 pořizovali nemovitost a finance žalobkyně byly vázané. K bankovnímu účtu v SJM měla fakticky přístup pouze žalobkyně. U společnosti , Anonymizováno, pracoval zhruba od roku 2007 do roku 2015, přičemž v roce 2009 omezil pracovní úvazek z důvodu péče o rodinu. Podnikatelské aktivity v Německu zahájil v roce 2011. Je výlučným společníkem německé obchodní korporace , právnická osoba, GmbH v Lipsku (dále též „, právnická osoba, “) , která se zabývá developerskými projekty. To, že má společnost vůči němu závazky, neznamená, že se jedná o závazky ze zápůjčky od žalované.6. S ohledem na konkrétní okolnosti věci, uložil soud žalovanému vysvětlovací povinnost ohledně naložení se zaslanými finančními prostředky a zdroje zafinacování podnikatelské činnosti prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , tj. přistoupil k otočení důkazního břemene.7. Žalovaný s přenesením důkazního břemene nesouhlasil, tvrdil, že žalobkyně neuvedla konkrétní a věrohodné skutkové okolnosti, které by mohly založit zvýšenou pravděpodobnost jejích tvrzení. Z toho důvodu na výzvu soudu nereagoval. Měl za to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní z hlediska použití finančních prostředků, o nichž tvrdí, že měly být zápůjčkou pro podnikatelské účely žalovaného. Uváděl, že výživné mu náleží ze zákona a není povinen prokazovat, jakým způsobem jej spotřeboval. Výše výživného byla přiměřená s ohledem na asymetrické majetkové poměry manželů, dobu trvání manželství a skutečnost, že v domácnosti žily dvě nezaopatřené děti. K financování podnikání mohl použít peněžní prostředky, které mu zapůjčila matka. Jednání žalobkyně spočívající v podání žaloby považoval za rozporné s dobrými mravy. Pro případ, že by soud shledal, že se jednalo o zápůjčku, argumentoval tím, že by se jednalo společný závazek obou manželů a žalobkyně by po žalovaném mohla požadovat pouze ½ dluhu. Předložil jím vytvořený přehled finančních prostředků, které měl k dispozici, jednalo se o zůstatky na jeho dřívějších účtech, půjčku od manželky a zápůjčky od matky, a prostředky ze společnosti Temleton Invest.8. Na základě nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištěním:9. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli dne , datum, manželství, které zaniklo rozvodem dne , datum, , resp. právní mocí dne , datum, . Dále učinili nesporným, že žalobkyně zaslala ze svých účtů č. , hodnota, a č. , hodnota, na účet žalovaného č. , hodnota, dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , celkem tedy , částka, . Žalovaný zaslal na účet žalobkyně dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , celkem tedy , částka, . Účastníci rovněž učinili nesporným výrazné majetkové rozdíly mezi nimi a lepší majetkové postavení žalobkyně oproti žalovanému.10. Z Notářského zápisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , sepsaného notářem , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že souhlasným prohlášením manželů bylo pod čl. „za druhé“ prohlášeno, jaký majetek nabyla žalobkyně výlučně z vlastních prostředků před uzavřením manželství- akcie, obchodní podíly, byt, osobní automobil, peněžní prostředky, které se nacházely na bankovním účtu u , právnická osoba, č. , č. účtu, , vedeném v českých korunách, a dále na bankovním účtu u , právnická osoba, vedeném v eurech , Anonymizováno, . V článku třetím manželé prohlásili nabytí majetku před uzavřením manželství v případě žalovaného, a to peněžní prostředky na bankovním účtu č. , hodnota, vedeném u Deutsche Kreditbank AG, a dále na účtech č. , hodnota, a č. , hodnota, vedených u Kreissparkasse. V čl. „za čtvrté“ bylo dohodnuto, že majetkové hodnoty ve vlastnictví manželky zůstanou nadále ve výlučném vlastnictví manželky a rovněž jakýkoli majetek nabytý za majetkové hodnoty ve výlučném vlastnictví manželky (odst. 1), stejně tak bylo dohodnuto o pohledávkách a závazcích (odst. 2). Majetkový režim byl zúžen tak, že veškeré finanční prostředky, které v budoucnu budou na předmětných účtech manželky budou ve výlučném vlastnictví manželky, stejně tak veškeré výnosy, užitky a přírůstky a veškeré závazky a pohledávky týkající se výnosu užitků a přírůstků z majetkových hodnot ve výlučném vlastnictví manželky zůstanou výlučnými pohledávkami a závazky manželky. Shodná úprava byla ve vztahu k jeho výlučnému majetku dohodnuta u manžela (čl. „za páté“). V čl. „za šesté“ bylo dohodnuto rozšíření režimu na SJM tak, že do SJM manželů patří veškeré finanční prostředky, které jsou nebo budou na bankovním účtu u , právnická osoba, vedeném pod č. , č. účtu, , u ČSOB vedeném pod č. , č. účtu, včetně veškerých výnosů.1