28 C 272/2024-89 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou dne , datum, uzavřel rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě vedla pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Dne , datum, uzavřel s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši , částka, . Úvěr byl ze strany žalobkyně schválen dne , datum, a téhož dne mu bylo umožněno čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit čerpané prostředky zpět spolu s úrokem ve výši 18,9 % p. a. a poplatky, dle ceníku žalobkyně. Žalovaný porušil smluvní podmínky pro poskytnutí kontokorentu, kontokorent mu byl proto zablokován a žalobkyně dne , datum, kontokorent zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši , částka, , nesplaceného smluvního úroku z kontokorentu ve výši , částka, , smluvních a zákonných úroků z dlužné jistiny, a částky , částka, z titulu dluhu na běžném účtu.2. Na základě pátrání po pobytu žalovaného soud ze zprávy MV, OAMP, zjistil, že žalovaný měl povolen pobyt na území ČR do , datum, . Soud se žalovanému pokusil doručit písemnost na poslední známou adresu na , adresa, , kde mu byla vhozena do poštovní schránky. Tato skutečnost však nezakládá jistotu, že žalovaný na uvedené adrese skutečně bydlí. S ohledem na jeho neznámý pobyt přistoupil k ustanovení opatrovníka dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. Následně soud pokračoval v pátrání po jeho pobytu. Dle zprávy úřadu práce nebyl žalovaný v jeho databázi nikdy veden (č.l. 73). Ze sdělení Ředitelství služby cizinecké policie vyplývá, že žalovaný měl povolen dlouhodobý přechodný pobyt na území ČR z důvodu účasti v právnické osobě, která skončila dne , datum, . Od , datum, byla podána žádost o prodloužení pobytu, který nebyl povolen, rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Soud rovněž ověřil, že žalovaný není v žádném angažmá u právnické osoby zapsané ve veřejném seznamu. Soud vyzval dcery žalovaného, které pobývají na území ČR, ke sdělení informací o pobytu otce ke dni podání žaloby. Obě dcery uvedly, že pobyt otce neznají, nejsou s ním v kontaktu, kde se zdržoval v době podání žaloby tj. , datum, jim není známo. Soud se dále obrátil s žádostí o součinnost na tel. operátory T-Mobile, O2 a Vodafone, přičemž žalovaný nebyl/není klientem žádného z těchto poskytovatelů služeb.3. Ministerstvo vnitra v rámci poskytnutí součinnosti uvedlo poslední známou adresu žalovaného v domovském státě, Smolskoho 71, Kaluš, Ukrajina. Ačkoli se nejedná o oblast anektovanou Ruskou federací, soud na uvedenou adresu žalovanému písemnosti nezasílal. Ukrajina je sice signatářem Úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských nebo obchodních (1965) (č. 85/1982 Sb.), avšak vznesla námitku proti čl. 10 písm. a) a nelze tak doručovat na její území přímo poštou, ale je nutno doručovat prostřednictvím dožádaného orgánu. Zastupitelský úřad může soudní písemnosti doručovat pouze českým občanům. Soudní písemnosti na Ukrajinu musí být doručovány dle Haagské úmluvy č. 85/1982 Sb., přičemž z úřední činnosti je soudu známo, že vyřízení dožádání trvá minimálně 18 měsíců, spíše déle a prakticky vždy s negativním výsledkem. V daném případě je takový výsledek o to pravděpodobnější, že žalovaný je ve věku, kdy se na něj vztahuje branná povinnost (tj. 18-60 let)., právnická osoba, obecné rovině byla česká strana o skutečnosti, že ukrajinská strana není v současné době schopná dostát svým závazkům vyplývajícím z mezinárodních smluv, informována ve formě diplomatické nóty zaslané , právnická osoba, . V této nótě ukrajinské velvyslanectví informovalo, že Ukrajina dočasně nemůže v plné míře zabezpečit plnění svých závazků ze Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, , datum, ) a Protokolu, kterým se mění tato smlouva (, adresa, . 9. 2007). Obdobná informace týkající se haagských úmluv je zveřejněna i na stránkách Haagské konference mezinárodního práva soukromého.5. Poslední známá adresa žalovaného byla dle zprávy MV, OAMP na území ČR, a to na adrese , adresa, .6. Opatrovník žalovaného při jednání potvrdil, že žalovaný nebyl kontaktní na tel. čísle ani mailu, tj. kontaktech, které uvedl ve smlouvě.7. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMPS“), Pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.8. Dle § 2 ZMPS se zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen "mezinárodní smlouva"), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.9. Použití § 6 ZPMS je limitováno v § 2 ZMPS tak, že se jeho další ustanovení použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.10. , jméno FO, Českou republikou a Ukrajinou byla uzavřena dvoustranná smlouva - o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, , datum, ; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (, adresa, . 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.). Tato smlouva má aplikační přednost nejen před pravidly mezinárodního práva procesního obsaženými v českém právu, ale podle čl. 351 Smlouvy o fungování Evropské unie i před pravidly mezinárodní příslušnosti obsaženými v právu unijním („Práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených před 1. lednem 1958 nebo pro přistupující státy přede dnem jejich přistoupení mezi jedním nebo několika členskými státy na jedné straně a jedním nebo několika třetími zeměmi na straně druhé nejsou Smlouvami dotčeny.“).11. Dle čl. 48 odst. 5 citované smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek.12. Pojem bydliště je upraven v § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“). Dle tohoto ustanovení člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít, s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než skutečné své bydliště, může se každý dovolat jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolal uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, nemá-li člověk bydliště, považuje se za něj místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit nebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy.13. Žalobkyně na výzvu soudu k dotvrzení jeho pravomoci reagovala podáním, v němž poukazovala na rozhodnutí Soudního dvora ve věci Lindner (C-327/10), existence majetku žalovaného na území ČR ji není známa.14. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru o své pravomoci rozhodnout ve věci, na základě posledního známého bydliště žalovaného, které bylo na , adresa, ; bydliště žalovaného lze zjistit jen s neúměrnými obtížemi, o majetku žalovaného na území ČR není soudu nic známo.15. Na základě provedeného dokazování z listin založených ve spise (Rámcová smlouva č. , hodnota, , dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, obchodní podmínky žalobkyně, podmínky pro používání kontokorentu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva pod č. , hodnota, , na základě které žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Dále má soud za prokázané, že dne , datum, dodatkem č. , hodnota, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o kontokorentu, jejímž předmětem bylo umožnění čerpání úvěru do výše , částka, . Žalovaný úvěr čerpal, přičemž ve smlouvě se zavázal čerpanou prostředky vrátit zpět spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně z čerpané částky a poplatky, dle ceníku žalobkyně. Žalovaný se dostal na běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši , částka, , porušil tím smluvní podmínky, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. (výzva k zaplacení dluhu – předžalobní výzva ze dne , datum, , poštovní podací lístek ze dne , datum, ). Opatrovníku žalovaného se nepodařilo s žalovaným spojit, žádné doklady o případné úhradě dluhu neměl k dispozici. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni na dluh něčeho uhradil16. Výše a struktura dluhu je prokázána výpisem z účtu č. , č. účtu, a dále přehledem čerpání a splácení kontokorentu, ceníkem žalobkyně.17. Úvěruschopnost posuzovala žalobkyně na základě sdělených údajů žalovaným k jeho příjmům z podnikatelské činnosti, ověřila osobu žalovaného v insolvenčním rejst