ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2025:7.C.109.2025.1 Datum: 2025-08-06 Předmět: o zaplacení částky 320 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 6 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 144 z. č. 221/1999 Sb.", "§ 153 z. č. 221 ["lhůty""náklady řízení""dokazování""práce přesčas""nemajetková újma""náhrada nákladů""náhrada nemajetkové újmy""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení částky 320 000 Kč s příslušenstvím (["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 6 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1)
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 16. 4. 2025 se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 320 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou správního řízení o doplacení nesprávně vyměřené mzdy za práci přesčas. Svou žalobu odůvodnil tak, že k zahájení správního řízení došlo podáním žádosti dne 28. 5. 2008 a k jeho pravomocném ukončení došlo teprve dnem 3. 1. 2025, kdy bylo vydáno Rozhodnutí velitele vzdušných sil jako odvolacího správního orgánu. Výsledkem tak bylo, že správní řízení trvalo více než 16 let od jeho zahájení, až do jeho pravomocného skončení. V průběhu řízení se správní orgán dopouštěl řady procesních pochybení, kdy některá z těchto pochybení byla napravována až soudy na úseku správního soudnictví, které rozhodnutí soudních orgánu rušily pro jejich nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Za každý rok nepřiměřeně dlouhého správního řízení pak požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč za každý rok vedení řízení, a to právě s ohledem na skutečnost, že řízení trvalo více než 16 let, náhradu nemajetkové újmy však požadoval toliko za 16 let vedení řízení (uplatněný nárok odpovídal součinu 16 let x 20 000 Kč). K nepřiměřené délce řízení pak uvedl, že jakkoliv byly nároky žalobce řešeny i soudy na úseku správního soudnictví, o nijak složitou věc nešlo, veškeré doklady měl totiž správní orgán k dispozici ze své úřední činnosti a nárok žalobce byl ve správním řízení řádné specifikován. K počtu stupňů řízení, v nichž byla věc projednávána uvedl, že toto probíhalo ve třech stupních, a to v rámci projednání věci před dvěma stupni správních orgánu (I. a II. st.), a jednom stupni projednání věci před krajskými soudy na úseku správního soudnictví, kdy takto rozhodoval jednou Městský soud v Praze rozsudkem z 28. 3. 2013 č.j. 8 Ad 8/2012-61, a posléze dvakrát Krajský soud v Brně rozsudky ze dne 27. 2. 2020 č.j. 30 Ad 1/2018 a ze dne 29. 6. 2022, č.j. 30 Ad 16/2020-45, těmito soudními rozhodnutími byla rozhodnutí služebních orgánů rušena pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů. Ke svému postoji ve správním řízení žalobce uvedl, že průtahy nijak nepůsobil, naopak na výzvy správního orgánu neprodleně reagoval. Poukázal na flagrantní dvouletý průtah v letech 2022 – 2024, kdy se v řízení ničeho nedělo. Z hlediska významu řízení pak uvedl, že řízení pro něj mělo zvýšený význam, neboť v něm byly projednávány jeho mzdové nároky, jejichž výše s ohledem na pracovní zařazení, resp. postavení, žalobce má dopad i do výše stanovení výsluh. Význam řízení pro žalobce byl tedy zásadní. Samotná neospravedlnitelná délka řízení tak byla s ohledem na vše uvedené pro žalobce frustrující. Svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy žalobce předběžně uplatnil u žalované přípisem ze dne 27. 11. 2024, v němž vylíčil všechny rozhodné skutečnosti a požadoval úhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé správní řízení ve výši 320 000 Kč (16 let po 20 000 Kč). Do dne podání žaloby žalobce neobdržel od žalované žádné stanovisko.2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok uplatněný žalobcem neuznává. Především poukázala na to, že na základě předběžného uplatnění nároku žalobce byla jemu dne 20. 5. 2025 přiznána a posléze i vyplacena náhrada nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku předmětného správního řízení ve výši 127 872, 60 Kč. Dále uvedla, že předběžným uplatněním nároku se žalobce domáhal nemajetkové újmy od podání žádosti 28. 5. 2024 až do vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně dne 13. 6. 2024, tj. za dobu 16 let a 16 dní. Za tuto dobu vedení řízení mu byla přiznána nemajetková újma ve shora uvedené výši, za další dobu až do 3. 1. 2025 nárok nebyl předběžně uplatněn u žalované. Namítala, že žalobce v podané žalobě pomíjí skutkovou a právní složitost věci, která spočívala nejen v množství obstaraných podkladů, ale i v komplikovaném právním posouzení věci, což vyplývá z obsahu správního spisu, a to např. z rozhodnutí správního orgánu I. st. ze dne 13. 6. 2024, č.j. MO 481164/2022-2427, kdy služební orgán prováděl kontrolu odsloužených služeb žalobce dle jednotlivých rozkazů, zjišťoval konkrétní dni služební pohotovosti, ve věci byla rovněž provedena řada výslechů osob za účelem zjištění skutkového stavu. Poukázala i na to, že s ohledem na organizační změny v rámci žalované byla věc převzata jiným útvarem, i to pak mělo vliv na délku řízení. S ohledem na shora uvedené je proto tvrzení žalobce o skutkové a právní jednoduchosti věci vyvráceno. V řízení byla v právní rovině posuzována právní otázka určování a využívání institutu pohotovosti vojáka z povolání na pracovišti, přičemž tato otázka nebyla dosud v rozhodovací praxi řešena. Názory soudů na tuto problematiku nebyly zcela jednotné. Jako adekvátní proto žalovaná označila částku 17 000 Kč za rok trvání správního řízení s tím, že za první dva roky požadovala tuto částku krátit o 50 %. Pokud jde o kritérium složitosti řízení, žalovaná uvedla, že jako adekvátní se jí jeví snížení základní částky o 40 %, neboť šlo o typově neobvyklý druh řízení a bylo pro služební orgány časově náročné. Stejné krácení základní částky o 40 % pak navrhovala z důvodu počtu stupňů řízení, v nichž byla věc projednávána a z hlediska významu řízení pro žalobce pak uvedla, že jako adekvátní se jí jeví, aby základní částka byla z tohoto důvodu navýšena o 30 % s ohledem na zvýšení význam řízení pro žalobce.3. Podáním ze dne 21. 7. 2025 vzal žalobce svou žalobu co do částky 127 872,60 Kč zpět z důvodu, že v této části bylo žalovanou plněno. Ke zpětvzetí žaloby došlo předtím, než bylo jednáno ve věci samé.4. Soud věc projednal při jednání nařízeném na den 6. 8. 2025, přičemž na základě nesporných tvrzení účastníků, které vzal za svá a na základě provedených důkazů, které hodnotil postupem podle § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci .5. Účastníci při projednání věci učinili nesporným, že předběžným uplatněním nároku ze dne 27. 11. 2024 bylo uplatněno pouze přiměřené zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé správní řízení vymezené podáním žádosti dne 28. 5. 2008 a konče dnem 13. 6. 2024, což je datum posledního rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o nároku žalobce uplatněním v předmětném správním řízení. Mezi účastníky bylo nesporné i to, že za pozdější období nárok na přiměřené zadostiučinění předběžně uplatněn nebyl. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětné správní řízení bylo zahájeno podáním žádosti 28. 5. 2008 a byl rovněž nesporný průběh správního řízení tak, jak byl žalobcem tvrzen, resp. vylíčen, v podané žalobě.6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci náleží náhrada nemajetkové újmy (přeměřené zadostiučinění) za nepřiměřeně dlouhé správní řízení, a to za celé období od podání žádosti dne 28. 5. 2008 až do 13. 6. 2024, kdy toto období v souhrnu činní 16 let a 16 dní.7. Z obsahu správního spisu žalované vedeného pod č.j. MOČR 233/2015-2427, věc: ušlá mzda LZS a SAR – , jméno FO, , soud zjistil, že obsah a průběh správního řízení odpovídá tvrzením žalobce obsaženým v žalobě, průběh předmětného správního řízení vylíčený v žalobě byl ostatně mezi účastníky nesporným, což ve vztahu k předběžně uplatněnému nároku na náhradu nemajetkové újmy za období od podání žádosti dne 28. 5. 2008 až do 13. 6. 2024 činilo v souhrnu činní 16 let a 16 dní trvání řízení. Z obsahu správního spisu má soud za prokázáno, že řízení probíhalo ve 3 stupních, zahrnujíc v to i přezkoumávání rozhodnutí služebních orgánů soudy na úseku správního soudnictví (v I. st.), kdy rozhodnutí služebních orgánů byla soudy na úseku správního soudnictví rušena pro nepřezkoumatelnost a nezákonnost, dále že řízení bylo skutkové i právně složité, ve věci probíhaly výslechy svědků, řešena byla právní problematika možnosti určování a využívání institutu pohotovosti na pracovišti, kdy názory na tuto problematiku nebyly v průběhu řízení zcela jednotné, tomu pak odpovídala i procesní aktivita účastníků řízení. Prvotní rozhodnutí služebního orgánu bylo zrušeno Rozsudkem Městské soudu v Praze 27. 4. 2012 č.j. 7 Ca 69/2009-40 pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů. Následně v řízení probíhaly výslechy svědků a shromažďování značného množství listinných materiálů. Poté bylo dne 6.1.2015 rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobce. Rozhodnutím odvolacího služebního orgánu ze dne 7.9.2015 bylo rozhodnutí ze dne 6.1.2015 zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Dne 25.1.2017 došlo k vydání dalšího rozhodnutí služebního orgánu prvního stupně, kterým bylo žádosti částečně vyhověno. Odvolání podané žalobcem proti tomu to rozhodnutí bylo zamítnuto nadřízeným služebním orgánem, jehož rozhodnutí bylo posléze zrušeno Krajským soudem v Brně v řízení vedeném pod sp.zn. 30 Ad 1/2018, a to pro nepřezkoumatelnost. Následně pak odvolací služební orgán vydal nové rozhodnutí, které bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ve věci sp.zn. 30 Ad 16/2020. Následně je ve správnímu spisu zřetelné a ničím nezdůvodněné ob
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.