Obvodní soud pro Prahu 6 20 C 131/2026-22 – Náklady řízení

Žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2026 se žalobkyně jakožto provozovatelka distribuční soustavy plynu ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), domáhala vydání zařízení, plynoměru typu , Anonymizováno, , které je umístěno na adrese odběrného místa , adresa, , Česká republika v místě spotřeby EIC č. , Anonymizováno, (dále jen „sporný plynoměr“ a „odběrné místo“). Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy byla žalovaná odběratelkou zemního plynu na adrese odběrného místa. Distribuce plynu byla ukončena ke dni 2. 7. 2025. S ohledem na ukončení smluvního vztahu byla žalovaná dne 15. 12. 2025 vyzvána k vrácení sporného plynoměru, na výzvu však nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve lhůtě stanovené soudem k této možnosti nevyjádřila, a proto soud předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu podepsané dne 19. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na odběru zemního plynu prostřednictvím sporného plynoměru v daném odběrné místě, kterým je bydliště žalované.5. Ze přílohy k žádosti o ukončení nebo přerušení distribuce plynu soud zjistil, že žalobkyně ukončila distribuci zemního plynu v odběrném místě ke dni 11. 6. 2025.6. Ze snímku obrazovky z online nahlížení do katastru nemovitostí ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že je v něm jako vlastník nemovitosti opatřené sporným plynoměrem evidována žalovaná.7. Z žádosti o zpřístupnění odběrného místa za účelem demontáže sporného plynoměru z důvodu ukončení smluvního vztahu ze dne 1. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke zpřístupnění sporného plynoměru v termínu dne 28. 7. 2025 v rozmezí 8 až 10 hod. za účelem jeho demontáže.8. Z protokolů o provedené zakázce ze dne 30. 6. 2025 a ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že pracovník žalobkyně dvakrát opakovaně nemohl převzít sporný plynoměr, protože mu žalovaná v dané dny nezpřístupnila odběrné místo. Dne 30. 6. 2025 žalovaná s demontáží sporného plynoměru výslovně nesouhlasila, dne 28. 7. 2025 ji pracovník žalobkyně nezastihl.9. Z upomínky před žalobou – výzvy ke zpřístupnění měřidla ze dne 15. 12. 2025 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své advokátky ke zpřístupnění sporného plynoměru za účelem jeho demontáže.10. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly význam pro posouzení věci. Listinné důkazy stačily k získání dostatečných zjištění o skutkovém stavu. Listinné důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastnici řízení. Soud nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z těchto listin.11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, podle něhož žalovaná od 11. 6. 2025 neodebírá od žalobkyně zemní plyn v daném odběrném místě. Dne 30. 6. 2025 žalovaná výslovně neumožnila pracovníkovi žalobkyně demontáž sporného plynoměru, a proto se na ni žalobkyně obrátila s písemnou žádostí ze dne 1. 7. 2025. Přesto ani dne 28. 7. 2025 žalovaná neumožnila pracovníkovi žalobkyně demontáž sporného plynoměru, neboť nebyla k zastižení. Žalovaná rovněž nereagovala na předžalobní výzvu ze dne 15. 12. 2025 a sporný plynoměr je tak i nadále umístěn v jejím domě a pracovníkům žalobkyně k němu není umožněn přístup.12. Podle § 71 odst. 6 věty první energetického zákona zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.13. V poměrech projednávané věci soud dospěl k závěru, podle něhož je žalovaná povinna vydat sporný elektroměr žalobkyni, která vybavila odběrné místo na základě smlouvy o dodávkách zemního plynu. Je tomu tak proto, že je žalovaná ve smyslu § 71 odst. 6 energetického zákona po ukončení smluvního vztahu povinna žalobkyni jakožto provozovatelce distribuční soustavy zemního plynu umožnit přístup ke spornému plynoměru za účelem jeho odebrání. Jelikož tak žalovaná odmítla učinit a odmítá komunikovat s žalobkyní, zadržuje neoprávněně cizí věc.14. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 10 591 Kč. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč a náklady zastoupení advokátkou, které náleží odměna za dva úkony právní služby po 2 300 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), jeden úkon právní služby za 1 150 Kč (§ 11 odst. 2 a. t., advokátka požadovala sníženou odměnu za jednoduchou předžalobní výzvu) a třech paušálních náhrad po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. Celkem 7 100 Kč bez DPH, k tomu náhrada DPH v sazbě 21 % ve výši 1 491 Kč, tj. 8 591 Kč.