15 C 54/2016-257 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 16. 5. 2011 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobce uvedl, že na základě žádosti žalovaného mu dne [datum] poskytl bezúročně půjčku v celkové výši 625.000 Kč. Žalovaný se zavázal, že finanční prostředky vrátí žalobci nejpozději dne 1. 4. 2009. Vzhledem k tomu, že k 1. 4. 2009 žalovaný žalobci dlužnou částku nezaplatil, žalobce ho požádal o sepsání uznání dluhu, kterým by žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci. Žalovaný dne [datum] toto učinil a v uznání dluhu se zavázal uhradit celý dluh nejpozději do 31. 12. 2009. Tento závazek však žalovaný nedodržel. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 12. 2015, č.j. [číslo jednací] Obvodní soud pro Prahu 5 vyslovil svoji místní nepříslušnost a s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 7 jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 1. 2016. Z listiny Uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 625.000 Kč, který vznikl na základě půjčky od žalobce ze dne [datum] a tento dluh se zavazuje žalobci vrátit nejpozději do 31. 12. 2009. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkovi není známo, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce a také neví o tom, že by žalovaný žalobci podepisoval uznání dluhu. Dále svědek uvedl, že půjčoval na podzim 2006 žalovanému [měna], část z nich žalovaný svědkovi vrátil, část ne. Jednalo se postupně o dvě půjčky. Z písemného Prohlášení [název] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že měl s žalovaným známost v Praze přibližně v letech 2005 2006. Žalovaný mu řekl, že chce zahájit podnikání v oblasti importu dříví, lesních materiálů z Ruska do Evropy, ale má problém s počátečním financováním. Pan [příjmení] se rozhodl, že žalovaného seznámí s žalobcem, aby jim pomohl, s čímž on souhlasil. Investiční částka činila přibližně 20- 25.000 EUR. Společně se všichni dohodli, že žalovaný tyto peníze obdrží po částech, nejdříve obdržel 8.000 EUR. Po nějaké době se od žalovaného dozvěděl, že od žalobce obdržel i zbývající částku. P roce a půl žalobce po žalovaném požadoval vrácení peněz, žalovaný si stěžoval, že dluh nemůže vrátit včas, ale jeho existenci nepopíral. Tehdy žalobce požadoval, aby bylo sepsáno uznání dluhu. Žalovaný pana [příjmení] ujišťoval, že podepsal vlastnoručně potvrzení o dluhu a předal jej žalobci. Ze zprávy [název organizace] [anonymizováno] ([země] [anonymizováno]) s.r.o. ze dne 12. 8. 2020 soud zjistil, že zásilka s prohlášením [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] byla odeslána z Ruské federace do České republiky dne 2. 6. v 18:55 hodin a příjemci v Praze (žalobci) byla doručena dne 4. 6. V 16:02 hodin. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] soud zjistil, že spolupracuje s žalobcem již více jak 13 let. Žalovaný dluží žalobci peníze, je to více než 600.000 Kč. Žalobce žalovanému půjčil peníze na jeho obchodní plán. Žalobce půjčil žalovanému větší částku peněz, než je předmětem žaloby, část žalovaný žalobci již vrátil a to, co žalobci dluží, je předmětem projednávané věci. Uznání dluhu připravila bývalá advokátka žalobce a svědka paní [jméno], která však již zemřela a přišla s ním do směnárny na adrese [ulice a číslo]. Za směnárnou byla kancelář a tam žalobce za přítomnosti advokátky dali žalovanému papír podepsat, na listině byl pouze jeho podpis. Žalobce již podepsaný papír svědkovi ukázal. Svědek nebyl však přítomen okamžiku, když žalovaný podepsal uznání dluhu. Svědek uvedl, že uznání dluhu bylo napsáno na počítači, protože ho připravila paní [jméno] a dále svědek uvedl, že datum tam byl dopsán ručně. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil že zná oba účastníky. Žalovaného přivedl k žalobci [jméno] [příjmení] s tím, že by žalovaný potřeboval půjčit peníze na obchod se dřevem a žalobci žalovanému peníze půjčil. Jednalo se o částku 900.000 Kč nebo 1.0000.000 Kč žalobce svědkovi řekl, že mu žalovaný dluží cca 600.000 Kč, když zbývající částku již žalovaný žalobci vrátil. Svědek nebyl u toho, když žalobce půjčoval žalovanému peníze, ani u toho, když žalovaný část dluhu žalobci vracel. Ze Znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], který zpracovala [celé jméno znalkyně], znalkyně pro obor Kriminalistika, specializace zkoumání ručního písma, soud zjistil, že znalkyně dospěla k závěru, že nelze rozhodnout, zda podpis na listině Uznání dluhu ze dne 14. 9. 2009, je pravým podpisem žalovaného, anebo se jedná o padělek. Ve znaleckém posudku je uvedeno, že prozkoumáním inkriminovaného podpisu na mikroskopických přístrojích nebyly zjištěny znaky, které by nasvědčovaly na jeho padělání použitím technických prostředků a postupů (stopy po kopírování, předkreslení či protlačení a následném obtažení, gumování apod.) Dále je ve znaleckém posudku uvedeno, že podpis je v některých jeho částech vyhotoven relativně plynule a jistě, střední místy až nižší rychlostí. Jistota spolu se sníženou rychlostí se zdá být narušena pouze ve vzestupném tahu následujícím po kličkovém obratu. Vzhledem k tomu je nutné při hodnocení spontánnosti vyhotovení zachovat jistou míru opatrnosti. Je třeba mít na paměti, že sporný podpis je graficky velmi jednoduchý a lze předpokládat, že případnému padělateli by vyhotovení takového podpisu nečinilo větší potíže. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanoveními § 558 a §§ 657 a 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ OZ“). Podle § 558 OZ uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má také uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. Podle § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Soud po provedené dokazování dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu Uznání dluhu ze dne [datum] podepsal. Jak vyplývá ze Znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], nelze rozhodnout, zda podpis na listině Uznání dluhu ze dne [datum], je pravým podpisem žalovaného, anebo se jedná o padělek. Soud se přiklonil k závěru, že se jedná o padělek. K tomuto závěru došel soud po zhodnocení znaleckého posudku, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že podpis je v některých jeho částech vyhotoven relativně plynule a jistě, střední místy až nižší rychlostí. Jistota spolu se sníženou rychlostí se zdá být narušena pouze ve vzestupném tahu následujícím po kličkovém obratu. Vzhledem k tomu je nutné při hodnocení spontánnosti vyhotovení zachovat jistou míru opatrnosti. Soud má za to, že pokud by listinu žalovaný skutečně podepsal, byl by jeho podpis jistý ve všech jeho částech, nikoli pouze v některých částech podpisu. Toto spíše odpovídá tomu, že osoba, která se jako žalovaný podepisovala, si v některých částech podpisu nebyla jista, zda odpovídá pravému podpisu žalovaného, a proto v některých částech podpisu je patrna snížená rychlost a nejistota. Znalkyně ve znaleckém posudku také uvedla, že případnému padělateli by vyhotovení podpisu žalovaného nečinilo větší potíže. V řízení také nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobci dlužil částku právě ve výši 625.000 Kč. Žalobce v žalobě doručené původně Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 16. 5. 2011 uvedl, že žalovanému dne [datum] na základě uzavřené smlouvy o půjčce poskytl žalovanému půjčku v celkové výši 625.000 Kč. Tomu odpovídá i listina Uznání dluhu ze dne [datum], kde je uvedeno, že žalovaný se zavazuje žalobci vrátit dluh ve výši 625.000 Kč, který vznikla na základě půjčky od žalobce ze dne [datum] Ani při prvním jednání ve věci dne 5. 4. 2017 právní zástupce žalobce netvrdil něco jiného. Teprve v podání ze dne 18. 4. 2017 začal žalobce tvrdit, že žalovaný si od něho půjčoval nejdříve menší částky, které vracel a potom požádal žalobce o další půjčky a celkem se jednalo o částku 625.000 Kč. Výslech svědka [jméno] [příjmení] nevnesl do věci jasnější skutečnosti, když svědek nevěděl, že by mezi účastníky byla uzavřena nějaká smlouva o půjčce či že by žalovaný podepsal uznání dluhu. Tento svědek uváděl pouze své zkušenosti, kdy on sám půjčoval žalovanému peníze, a proto je jeho výpověď pro posouzení projednávané věci nevýznamná. Obsah čestného prohlášení [jméno] [jméno] [příjmení] je v rozporu s obsahem žaloby i dalším tvrzením žalobce. Pan [příjmení] uvedl, že celková částka, kterou žalobce žalovanému půjčoval po částech, byla [číslo] 25.000 EUR a žalovaný v přítomnosti pana [příjmení] obdržel od žalobce 8.000 EUR jako první část půjčky. Dále se již pouze od žalovaného dozvěděl, že od žalobce obdržel zbytek výše uvedené částky. Jestliže průměrný kurs EUR vůči Kč byl v roce 2006 28, 343 Kč 1 EUR, pak celková výše půjčky dle údajů uváděných panem [příjmení] měla být 566.860 Kč