15 C 127/2019 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 2. 10. 2019 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené. Uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaní, 1. žalovaný jako dlužník a 2. žalovaný jako vedlejší účastník, uzavřeli dne 14. 3. 2013 Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ úvěrová smlouva“), na základě které byl prvnímu žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3.540.000 Kč. První žalovaný se tento úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 7., 14., 21. a 28. dni měsíce ve výši 9.697 Kč, tedy měsíčně celkem v částce 28.788 Kč a zaplatit právnímu předchůdci žalobce úroky. Doba splácení úvěru byla sjednána na 240 měsíců počínaje dnem 7. 5. 2013 a konče dnem 28. 4. 2033 Celkem se první žalovaný zavázal uhradit na úvěr částku 9.309.120 Kč, z čehož částka 5.769.120 Kč odpovídá stanoveným úrokům z úvěru. Část obsahu úvěrové smlouvy byla určena Všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce ve znění ze dne 1. 6. 2012 (dále jen„ VÚP“). Úvěr byl prvnímu žalovanému poskytnut jako podnikatelský, tedy pro podnikatelské účely. K zajištění pohledávek z úvěrové smlouvy uzavřeli 2. žalovaný jako vedlejší účastník a právní předchůdce žalobce [příjmení] smlouvu č. [anonymizováno] [číslo] 2013 ze dne 14. 3. 2013, kterou bylo zřízeno zástavní právo k nemovitým věcem ve vlastnictví 2. žalovaného – pozemek stavební parcela parcelní číslo St. 273, jehož součástí je stavba v části [územní celek], [anonymizováno] [číslo], rodinný dům, a pozemek pozemková parcela parcelní [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], a dále pozemek stavební parcela parcelní číslo St. 274, jehož součástí je stavba v části [územní celek], [adresa], rodinný dům a pozemek pozemková parcela [číslo], vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ zástava“). Vklad zástavního práva do katastru nemovitostí byl povolen rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], v řízení sp. zn. V [číslo] 2013 [číslo], s právními účinky vkladu ke dni 15. 3. 2013. Po postoupení pohledávek z úvěrové smlouvy byl vklad zástavního práva k zástavě ve prospěch žalobce povolen rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], v řízení sp. zn. V [číslo] 2019 [číslo], s právními účinky vkladu ke dni 21. 3. 2019. V průběhu trvání úvěru byl 1. žalovaný opakovaně s úhradou splatných lhůtních splátek úvěru a opakovaně byl žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem upomínán o včasné placení sjednaných lhůtních splátek. Ke dni 28. 12. 2015 byl 1. žalovaný v prodlení s úhradou částky ve výši 4 lhůtních splátek a právní předchůdce žalobce byl v souladu s čl. 11 [číslo] VÚP oprávněn navýšit lhůtní splátky sjednané v úvěrové smlouvě na 1,5 násobek výše původní lhůtní splátky. Zvýšení splátek oznámit právní předchůdce žalobce zavázaným osobám přípisem ze dne 11. 1. 2016, v němž nárok na splácení úvěru ve zvýšených splátkách uplatnil s účinností od 7. 2. 2016. S účinností od 7. 2. 2016 byl 1. žalovaný povinen splácet úvěr ve lhůtních splátkách 14.545 Kč, kterým odpovídá pravidelná měsíční splátka 58.180 Kč. V dalším období 1. žalovaný několikrát požádal právního předchůdce žalobce o snížení lhůtních splátek na výši původně ujednanou v úvěrové smlouvě. Při osobním jednání dne 8. 2. 2017 se právní předchůdce žalobce a 1. žalovaný dohodli, že pokud 1. žalovaný uhradí do 28. 2. 2017 částku 113.562 Kč, což byl tehdejší dluh na lhůtních splátkách, bude moci od 7. 3. 2017 splácet úvěr znovu ve lhůtních splátkách v původní sjednané výši, tedy 9.697 Kč, čemuž odpovídá měsíční splátka 38.788 Kč. První žalovaný porušil úvěrovou smlouvu, proto se stal úvěr z úvěrové smlouvy okamžitě splatným. Právní předchůdce žalobce Smlouvou o postoupení pohledávky [číslo] 2019 ze dne 1. 3. 2019 postoupil pohledávky z úvěrové smlouvy žalobci. Dopisem ze dne 1. 3. 2019 oznámil právní předchůdce žalobce zavázaným osobám, že došlo k zesplatnění úvěru a postoupení pohledávek. Dopisem ze dne 2. 4. 2019 vyzval žalobce zavázané osoby k úhradě všech dosud nesplacených splátek za celou sjednanou dobu úvěru nebo k jednání o smírném řešení sporu. První žalovaný na úvěr od dubna 2019 nic nehradí. Ke dni 2. 10. 2019 má žalobce za žalovanými pohledávky v celkové výši 9.341.022,70 Kč, a to 3.229.412 Kč, což je neplacená původní jistina úvěru, 3.354.086 Kč, což jsou nesplacené původní úroky z úvěru, tedy část jistiny úvěru vzniklá kapitalizací úroků z úvěru, 987.524,70 Kč, což je smluvní pokuta za prodlení s úhradou zesplatněného úvěru, 1.062.000 Kč, což je smluvní pokuta za nesplnění informační povinnosti a 708.000 Kč, což je smluvní pokuta za porušení povinnosti ze zástavní smlouvy. Žalobce se po žalovaných domáhá žalobou pouze zaplacení částky 3.229.412 Kč, když tato částka odpovídá nesplacené původní jistině úvěru. Dne 15. 10. 2019 byl vydán platební rozkaz č.j. 15 C 127/2019-54, proti kterému podali oba žalovaní v zákonem stanovené lhůtě odpor. První žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 19. 12. 2019 uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby, neboť žalobce porušil ustanovení VÚP, jeho jednání je v rozporu s dobrými mravy, obchodními zvyky, žalobce zneužil svého postavení a výkladu VÚP a k zesplatnění úvěru nedošlo a nemohlo dojít. Druhý žalovaný ve svém vyjádření ze dne 19. 12. 2019 uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby. Uvedl, že úvěrová smlouva ho nezavazuje k zaplacení částky, kterou žalobce v žalobě uplatňuje. Z úvěrové smlouvy nevyplývají pro 2. žalovaného žádná práva a povinnosti, pouze povinnost zřídit ve prospěch právního předchůdce žalobce zástavní právo k zajištění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy k jeho nemovitým věcem v katastrálním území Velvěty. Svůj podpis na úvěrové smlouvě jako vedlejší účastník připojil pouze z důvodu svého závazku zřídit zástavní právo ke svým nemovitým věcem k zajištění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy. Dále uvedl, že z článku 10.1.21 VÚP vyplývá, že důvodem pro zesplatnění úvěru mohlo být pouze exekuční či jiné řízení, které by mohlo ohrozit zajištění poskytnutého úvěru, což se v daném případě nestalo. K nařízeným jednáním se 1. žalovaný bez omluvy nedostavoval. K jednání nařízenému dne 4. 1. 2021 se nedostavil bez omluvy i 2. žalovaný a jeho právní zástupce, ačkoliv právnímu zástupci 2. žalovaného bylo předvolání k tomuto jednání doručeno do datové schránky dne 23. 10. 2020 Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti obou žalovaných a právního zástupce 2. žalovaného, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. V projednávané věci soud zjistil z listinných důkazů následující skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] 2013 a z Dodatku [číslo] – Žádost o čerpání ke smlouvě o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] 2013, obě uzavřené dne 14. 3. 2013 mezi [právnická osoba], SE jako věřitelem na straně jedné a 1. žalovaným jako dlužníkem a 2. žalovaným jako vedlejším účastníkem na straně druhé soud zjistil, že na základě uvedené smlouvy se [právnická osoba], SE zavázala 1. žalovanému poskytnout úvěr ve výši 3.540.000 Kč a 1. žalovaný se zavázal použít poskytnuté peněžní prostředky pro účely podnikání. Úvěr se 1. žalovaný zavázal splácet v pravidelných sjednaných splátkách vždy k 7., 14., 21. a 28. dni měsíčně ve výši 9.697 Kč, tedy měsíčně celkem v částce 38.788 Kč. Úvěr měl být splacen po 240 měsících Zároveň se 1. žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce hradit sjednaný úrok z úvěru ve výši 0,96% měsíčně. Součástí smlouvy jsou Všeobecné úvěrové podmínky úvěrů pro podnikatele, poskytovaných [právnická osoba], SE. Dle Všeobecných úvěrových podmínek úvěrů pro podnikatele, poskytovaných [právnická osoba], SE (dále jen„ [právnická osoba]“), ze dne 14. 3. 2013, (dále jen„ VÚP“) v ustanovení článku 1.4 bylo ujednáno, že vedlejší účastník je fyzická nebo právnická osoba, která je z poskytnutého úvěru zavázána pouze částečně, přičemž omezení může spočívat v odložení okamžiku, kdy dojde k zavázání společnému a nerozdílnému s dlužníkem, nebo může spočívat ve výši částky, do které je tato osoba ze smlouvy o úvěru zavázána. V ustanovení čl. 1 VÚP bylo ujednáno, že úvěrem se rozumí peněžní prostředky poskytnuté [právnická osoba] 1. žalovanému za podmínek stanovených v úvěrové smlouvě, které se 1. žalovaný zavazuje za podmínek stanovených v úvěrové smlouvě [právnická osoba] splatit. V ustanovení čl. 3 VÚP bylo ujednáno, že není-li v úvěrové smlouvě ujednáno jinak, všichni vedlejší účastníci jsou k plnění závazků vůči [právnická osoba] zavázáni společně a nerozdílně s klientem (1. žalovaným), a to jen a pouze tehdy, jestliže [právnická osoba] vzniklo právo na okamžité splacení celého úvěru. V ustanovení čl. 5 [číslo] VÚP bylo sjednáno, že nebude-li úrok uhrazen v den splatnosti, hledí se na něj jako na nový úvěr [právnická osoba] 1. žalovanému, který se k témuž dni slučuje s dosavadním úvěrem. V ustanovení čl. 10 [číslo] VÚP bylo