18 C 3/2021-111 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky celkem 155 426 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu nesprávného úředního postupu žalované. Toho se vůči žalobci měl dopustit příslušník [stát. instituce] por. Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D., (dále také jen„ por. [příjmení]“) když dne 2. 9. 2016 v době kolem 22:50 až 22:57 v [obec] před [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] [nemocnice] [číslo] jako člen hlídky speciální pořádkové jednotky [anonymizována dvě slova] po ukončení služebního úkonu spočívajícího mj. ve zjištění totožnosti žalobce tomuto po slovní rozepři úmyslně vyrazil z ruky mobilní telefon, čímž způsobil žalobci škodu na tomto telefonu ve výši 1 100 Kč, a následně proti němu velitel hlídky [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] provedl výpad čelem a užil proti němu v rozporu s právními předpisy hmaty a chvaty, pomocí kterých jej svedl na zem a následně mu přiložil pouta, proti čemuž por. [příjmení] nezasáhl, naopak se na jednání [jméno] [příjmení] sám podílel, když [jméno] [příjmení] při poutání žalobce zajišťoval a následně jej odvedli do služebního vozidla. Tímto jednáním por. [příjmení] byla žalobci vedle škody na mobilním telefonu způsobena nemajetková újma na jeho základních právech dle čl. 7, 8 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jíž žádá odčinit peněžitým zadostiučiněním ve výši 150 000 Kč. Por. [příjmení] byl za své jednání pravomocně odsouzen v trestním řízení. Žalobce se tohoto řízení účastnil v pozici poškozeného, avšak se svým nárokem na náhradu škody byl odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních, přičemž v souvislosti s tím vznikla žalobci škoda ve výši 4 326 Kč představující náklady jeho právního zastoupení v trestním řízení, jíž žádá touto žalobou též k náhradě. Má za to, že mezi nesprávným úředním postupem a náklady trestního řízení je dána příčinná souvislost, neboť se trestní řízení týkalo jednání, které bylo nesprávným úředním postupem a to, zda šlo o nesprávný úřední postup, záviselo na výsledku trestního řízení. Svůj nárok žalobce nejprve uplatnil u žalované, ta však nijak nereagovala. Co se týče včasnosti uplatnění nároku, má žalobce za to, že promlčecí lhůta nemohla začít plynout již ode dne nesprávného úředního postupu, tj. 2. 9. 2016, neboť do pravomocného skončení trestního řízení vůči por. [příjmení] neměl žalobce objektivně možnost prokázat nesprávný úřední postup. Má proto za to, že promlčecí lhůta započala běžet nejdříve 8. 6. 2020, tj. vyhlášením rozsudku odvolacího soudu v trestním řízení, k čemuž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. [spisová značka]. Žalobce má za to, že je na běh promlčecí lhůty třeba analogicky vztáhnout § 35 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdšZ“). Případná námitka promlčení žalované dle názoru žalobce nepřísluší a je v rozporu s dobrými mravy, k čemuž poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. II. ÚS 76/17. Má za to, že vzniklá újma by měla být odčiněna bez přílišných formalistických požadavků na poškozeného, neboť stát by měl jít příkladem v přístupu k náhradě škody, za níž odpovídá. Občan v tomto smyslu není státu rovnocenný, neboť nedisponuje jeho donucovacími mechanismy. Promlčecí lhůta šest měsíců v případě nároku na odčinění nemajetkové újmy je diskriminační, neboť v případě jiných (soukromoprávních) subjektů je promlčecí lhůta delší. Platná právní úprava zakotvuje nerovnováhu mezi poškozeným a státem. Co se týče vědomosti žalobce o tom, že mu vznikla nemajetková újma, uvedl, že je nutno vycházet ze všeobecné zkušenosti, že v obecnosti zasahují policisté oprávněně a porušení zákona z jejich strany je ojedinělé. V době po zákroku sice žalobce pociťoval negativní pocity a vnímal jednání policistů úkorně, ale neměl potvrzeno, že zákrok je neoprávněný. O tom získal vědomost až 8. 9. 2020, proto má za to, že okamžikem určujícím počátek běhu promlčecí lhůty je 9. 6. 2020. Uplatnil-li by svůj nárok dříve, ocitl by se v důkazní nouzi. Pokud by byl por. [příjmení] následně obžaloby zproštěn, vynaložil by žalobce náklady na uplatnění svého nároku zbytečně. Prvotním zájmem státu by mělo být reprezentovat zákonnost a přijmout odpovědnost za pochybení a napravit jej, nikoliv se této povinnosti vyhnout. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že postup por. [příjmení] byl nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 OdšZ, v jehož důsledku vznikla žalobci škoda a nemajetková újma, za níž žalovaná odpovídá. Pokud však jde o škodu na mobilním telefonu a újmu na osobnostních právech žalobce, je žalobní nárok promlčen. V případě nároku na náhradu škody na mobilním telefonu se žalobce dozvěděl, že škodu způsobil por. [příjmení] při výkonu služby příslušníka Policie ČR, nejpozději v den 20. 10. 2017, kdy byla na por. [příjmení] podána obžaloba. Žalobce tedy mohl svůj nárok uplatnit u soudu, aniž by musel vyčkat výsledku trestního řízení, přičemž po dobu tohoto řízení nedošlo ke stavení promlčecí lhůty. V případě nemajetkové újmy na osobnostních právech žalobce počala běžet promlčecí lhůta již dnem zásahu por. [příjmení] proti němu, tj. 2. 9. 2016, neboť tehdy se žalobce dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky. Co se pak týče nároku na náhradu nákladů právního zastoupení v trestním řízení proti por. [příjmení], nevznikly tyto v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, neboť sám por. [příjmení] za újmu způsobenou žalobci neodpovídá. 3. Soud provedl dokazování listinami předloženými účastníky. Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla, účastníci návrhy na provedení dalších důkazů neměli. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. 4. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu spisy Okresního soudu v Novém Jičíně zn. [spisová značka], resp. Krajského soudu v Ostravě zn. [spisová značka], videozáznamem [anonymizována dvě slova] [obec], a dále dovoláním žalobce ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. zn. [spisová značka], neboť provedení těchto důkazů by bylo z hlediska právního posouzení a rozhodnutí ve věci zcela nadbytečné, když všechny rozhodné skutečnosti již byly zjištěny z ostatních provedených důkazů. 5. Z provedených důkazů soud zjistil, že por. [příjmení] byl uznán vinným přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne 2. 9. 2016 v době kolem 22:50 hod. až 22:57 hod. v [obec] na parkovišti před [anonymizována dvě slova] na ul. [anonymizována dvě slova] [číslo], v souvislosti s výkonem pravomoci policejního orgánu, jako člen speciální pořádkové jednotky označené jako [anonymizována dvě slova] posilující výkon služby v teritoriu působnosti obvodního oddělení [stát. instituce] v [obec], po ukončení služebního úkonu spočívajícího mj. ve zjištění totožnosti na místě přítomných osob včetně žalobce, při kterém došlo ke slovní rozepři mezi žalobcem a por. [příjmení], neboť por. [příjmení] po provedené lustraci při vrácení občanského průkazu žalobci tento úmyslně upustil na zem, na což žalobce reagoval přesně nezjištěným verbálním kritickým zhodnocením tohoto postupu, v důsledku čehož por. [příjmení] přistoupil k žalobci a v rozporu se základními povinnostmi policisty dle § 9 a § 11 zákona č. 273/2008 Sb., o [stát. instituce], a v rozporu s [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], mu úmyslně a bezdůvodně vyrazil z ruky mobilní telefon [anonymizována dvě slova], který upadl na zem, na což prakticky ihned reagoval velitel hlídky [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], který byl v bezprostřední blízkosti a situaci sledoval, tak, že místo aby zakročil proti jednání por. [příjmení], v rozporu se základními povinnostmi policisty a podmínkami užití donucovacích prostředků dle dle § 11 a § 53 odst. 1, 2, 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, a v rozporu s Etickým kodexem Policie ČR provedl vůči žalobci výpad čelem a následně donucovací prostředek hmaty a chvaty, pomocí kterých jej svedl na zem, kde mu bezdůvodně přiložil pouta, přičemž [anonymizováno]. [příjmení], ačkoliv si byl vědom skutečnosti, že v daném případě nebyly splněny podmínky k užití donucovacích prostředků a k následnému zajištění žalobce, když se ten nedopustil žádného protiprávního jednání, s cílem se žalobci pomstít za jeho předchozí jednání, nezasáhl proti jednání [jméno] [příjmení], nýbrž se na jeho jednání sám podílel, když zajišťoval [jméno] [příjmení] při poutání žalobce a spoutaného jej společně odvedli do služebního vozidla k provedení převozu na policejní služebnu, kdy tímto bezdůvodným protiprávním jednáním způsobil žalobci jednak hmotnou škodu poškozením mobilního telefonu ve výši 1 100 Kč, a dále nemajetkovou újmu spočívající jednak v potl