4 C 237/2021-8 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 23. 7. 2021 domáhá po žalovaném ochrany rušené držby podle § 1003 zák. č. Sb. 89/2012. Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), s odůvodněním, že žalobkyni jako nájemkyni svědčí nájemní právo (mimo jiné) k pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] (dále jen„ pozemek“), a to na základě smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne 31. 12. 2012 uzavřené mezi žalobkyní jakožto nájemkyní a žalovaným coby vlastníkem pozemků a pronajímatelem (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2022. Předmětný pozemek byl žalobkyni pronajat za účelem pěstování vinné révy. Na základě nájemní smlouvy žalobkyně k dnešnímu dni užívá pozemek; žalobkyně má tedy v držbě právo nájmu k pozemku. 2. Dle tvrzení žalobkyně se žalovaný rozhodl na sousedním pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], hl. m. [obec], realizovat sjezd z veřejné komunikace v ulici [ulice], který má spočívat v terénních úpravách a výstavbě opěrných zdí. V souvislosti s tímto záměrem začal žalovaný svémocně rušit řádnou, poctivou a pravou držbu žalobkyně, a to především tím, že se po pozemku v držbě nájemního práva žalobkyně začali pohybovat zaměstnanci pověření žalovaným a to bez souhlasu žalobkyně. Pověření pracovníci dne 4. 7. 2021 a dne 10. 7. 2021 vykáceli na pozemku část dřevin, což dle žalobkyně zásadně neprospívá včelstvu, které v této části pozemku umístila za účelem opylení vinné révy, jejíž pěstování je účelem nájemní smlouvy. Žalovaný dále nechal odstranit oplocení vybudované žalobkyní v rozsahu přibližně 20 m, což má za následek nedostatečnou ochranu pozemku před vstupem třetích osob. Na území pronajatém žalobkyní má navíc žalovaný v úmyslu zřídit deponii zeminy pro potřeby stavby na vedlejším pozemku. Žalovaný má také v záměru vstoupit na pozemek parc. [číslo] manipulovat zde s umístěnými včelími úly. 3. Soud nezjišťoval stanovisko žalovaného k žalobě vzhledem k patnáctidenní lhůtě pro rozhodnutí soudu (§ 177 odst. 1 o. s. ř., věta první). 4. Z nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] vinice, o celkové výměře 6 993 m², zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, pro k. ú. [část obce], obec hl. m. [obec], na [list vlastnictví]. 5. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 31. 12. 2012 soud zjistil, že žalovaný uzavřel jako pronajímatel s žalobkyní jakožto nájemkyní nájemní smlouvu, na základě které přenechal do užívání nemovitosti blíže specifikované ve smlouvě, včetně pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], hl. m. [obec] o výměře 6 993 m², a to za účelem pěstování vinné révy a následné výroby a prodeje vína. Žalobkyně se zavázala hradit žalobci roční nájemné splatné ve dvou splátkách vždy k 1. 1. a 1. 7. každého roku. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou 10 let do 31. 12. 2022, dále mohla být prodloužena dohodou smluvních stran. Dle čl. V smlouvy je pronajímatel povinen umožnit nájemci řádné užívání nemovitosti. Pronajímatel je oprávněn kdykoliv v průběhu trvání nájemní smlouvy realizovat na předmětných pozemcích po jednom viničním domku s příslušenstvím. Nájemce je pak dle čl. VI smlouvy povinen poskytnout pronajímateli k výstavbě viničních domků veškerou potřebnou součinnost. 6. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a jednatelem žalobkyně soud zjistil, že žalovaný informoval žalobkyni o chystaném kácení dřevin, zbudování deponie zeminy na pozemku pronajatém žalobkyní a požádal o přemístění včelína, který se nachází taktéž na pozemku dotčeném nájemní smlouvou. Žalovaný požadoval po žalobkyni součinnost za účelem stavby na vedlejším pozemku parc. [číslo] plánované realizaci viničního domku. Jednatel žalobkyně odmítl poskytnout součinnost, protože mu žalovaný nebyl schopen předložit žádné dokumenty, které by potvrzovaly jeho záměr výstavby viničního domku. Jednatel žalobkyně upozornil žalovaného na opakované neoprávněné zásahy do držby práva nájmu žalobkyně a vyzval jej, aby se v budoucnu rušení držby zdržel a uvedl vše do původního stavu, přičemž poukazoval na odstraněné oplocení, které zanechalo pozemek bez dostatečné ochrany proti vstupu třetích osob. 7. Fotografiemi předloženými žalobkyní soud zjistil, že zobrazují vykácenou část dřevin a odstraněné oplocení. 8. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila za zhotovení nového plotu v [obec] – [část obce] částku 55 310 Kč. 9. Podle § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), se použijí ustanovení § 177 o. s. ř. až 180 o. s. ř., je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. 10. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. 11. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 12. Podle § 179 o. s. ř. v řízení nelze rozhodnout o náhradě újmy vzniklé rušením držby. 13. Podle § 180 ve věci samé rozhoduje soud usnesením (odstavec 1). Soud vyhlásí usnesení ihned po skončení jednání. Ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije (odstavec 2). 14. Podle § 987 o. z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. 15. Podle § 988 odst. 1 o. z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. 16. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 17. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 18. Soud v prvé řadě konstatuje, že smyslem a účelem žaloby na ochranu rušené držby (§ 176 o. s. ř.) není ochrana práva (v tomto případě nájemního), ale pokojného stavu, když v daném řízení soud nezjišťuje, zda se jedná o držbu řádnou poctivou nebo pravou. Podle § 1003 o. z. je podmínkou úspěchu žaloby držba žalobce a její svémocné rušení žalovaným. K úspěchu žaloby není třeba prokazovat kvalifikovanou držbu; ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. Rušením držby je každé omezování držitele ve výkonu drženého práva. Při poskytování právní ochrany v řízení podle § 1003 o. z. soud nezkoumá právní otázky. Úkolem soudu je pouze poskytnout ve zkráceném řízení právní ochranu před zřejmým zásahem do posledního pokojného a tedy faktického stavu. Soud tedy při rozhodnutí o žalobě na ochranu rušené držby nezkoumá právní vztahy, nezjišťuje, zda se jedná o držbu podle občanského zákoníku řádnou (§ 991), poctivou (§ 992) nebo pravou (§ 993), ale vychází pouze z faktického (pokojného) stavu. Žaloba podle § 176 a násl. o. s. ř. směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a jeho navrácení. V tomto řízení se soud tedy nemůže zabývat obsahem nájemní smlouvy a práv a povinností z této smlouvy vyplývajících. Nejde o žalobu o právu, ale o žalobu o faktickém stavu. Soud se proto musí omezit jen na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 19. Soud, aniž nařizoval jednání (§ 177 odst. 1, věta poslední, o. s. ř.), na základě předložených listin dospěl k závěru, že žaloba na ochranu držby je včasná a důvodná. Žalobkyně prokázala, že je držitelkou práva nájmu k předmětnému pozemku, tedy vykonává právo pro sebe (§ 987 o. z.), jakož i to, že ze strany žalovaného dochází ke svémocnému rušení držby (§ 1003 o. z.). Žalobkyně prokázala naplnění podmínek, aby soud žalobě na ochranu držby vyhověl (§ 177 odst. 1 o. s. ř.) 20. Žalobkyně podala žalobu na ochranu držby proti žalovanému dle § 1008 o. z. včas, když držba žalobkyně byla poprvé rušena dne 4. 7. 2021, kdy žalovaný začal s kácením dřevin na předmětném pozemku. Držba žalobkyně nájemního práva k předmětnému pozemku byla prokázána nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne 31. 12. 2012. Z fotografií předložených žalobkyní a z e-mailové komunikace uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným má soud za prokázáno, že v tomto případě došlo k narušení pokojného stavu držby nájemního práva žalobkyně k předmětnému pozemku, které užívá k účelu pěstování vinné révy, tj. ke svémocnému rušení držby dle § 1003 o. z., když rušení spočívalo v neoprávněném vstupu žalovaného na pozemek, v kácení dřevin a odstranění části plotu žalovaným. Soud proto žalobě na ochranu rušené držby vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I a II tohoto rozhodnutí. Soud považuje oba žalobní požadavky žalobkyně za souladné s ustanovením § 1003 o. z., podle něhož ten, kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel (výrok I) a vše uvedl v předešlý stav (výrok II). Ke splnění povinnosti k uvedení do předešlého stavu soud stanovil přiměřenou lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 21. O náhrad