8 C 527/2020-22 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě účastnické smlouvy [číslo] se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně a včas platit, přičemž žalobce za poskytnuté služby třetích stran požaduje částku ve výši 435 Kč. Žalobce žalovanému poskytl podmíněnou slevu v souladu s kupní – účastnickou smlouvou, která byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy uzavřené na 24 měsíců s tím, že nebude-li dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy, je žalovaný povinen poskytnutou podmíněnou slevu žalobci vrátit. Jelikož žalovaný nedostál svým závazkům vyplývajícím z účastnické smlouvy, když dlouhodobě nehradil žalobci za služby, žalobce z tohoto důvodu vypověděl účastnickou smlouvu. Vzhledem k tomu, že nebyla naplněna podmínka podmíněné slevy, tj. dodržení sjednání doby trvání účastnické smlouvy, vyúčtoval žalobce žalovanému podmíněnou slevu v souladu s účastnickou smlouvou [číslo] ve výši 4.000 Kč (vrubopisem [číslo]), a částku ve výši 4.000 Kč (vrubopisem [číslo]), které byl žalovaný žalobci povinen uhradit. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. 3. Předně je třeba uvést, že podle ust. § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 127/2005 Sb.“), Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. 4. Podle ust. § 7 zákona č. 127/2005 Sb. se za komunikační činnosti považují a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů (§ 73). 5. V posuzované věci však soud dospěl k závěru, že se nejedná o tzv. účastnický spor ve smyslu § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. s odkazem na usnesení zvláštního senátu ze dne 4. 7. 2017 [číslo jednací]. V tomto usnesení totiž zvláštní senát uzavřel, že spory týkající se úhrady cen služeb [název] je oprávněn projednat a rozhodnout obecný soud v občanském soudním řízení. Zvláštní senát konstatoval, že do definice služeb elektronické komunikace, o nichž se vedou účastnické spory, které náleží rozhodovat Českému telekomunikačnímu úřadu, nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu osoba vykonávající komunikační činnost sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. Podstatou těchto služeb jsou SMS, MMS či hovory, s jejichž pomocí operátor umožňuje zákazníkům zaplatit skrze mobilní telefon cenu za zboží nebo služby. Služby tedy neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři. Vyúčtovanou službu [název] tak neposkytuje telekomunikační operátor, ten pouze umožňuje zákazníkovi užívat služby třetích stran. 6. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že je dána pravomoc civilního soudu k projednání a rozhodnutí věci ve smyslu ust. § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”). 7. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 8. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částku 10.000 Kč, pročež zdejší soud potupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodoval na základě účastníky předložených důkazů. Z účastnické smlouvy pevný internet vzduchem a [název] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že došlo k uzavření účastnické smlouvy, dle které byla žalovanému poskytnuta podmíněná sleva v částce 4.000 Kč na zařízení [název zařízení] [anonymizována čtyři slova] [číslo] (IMEI [číslo]). Účastnickou smlouvou ze dne [datum] [číslo] žalobce poskytl žalovanému podmíněnou slevu na koncové zařízení [název zařízení] [anonymizována dvě slova] ([číslo]) [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno] [číslo]) v částce 4.000 Kč. Z daňového dokladu [číslo] bylo zjištěno, že v rámci tohoto dokladu byla žalovanému vyúčtována za SMS na speciálně zpoplatněná čísla částka 99 Kč a za platební služby [název] částka ve výši 147 Kč a daňovým dokladem [číslo] částka 189 Kč za SMS platby. Dopisem ze dne 1. 7. 2019 žalobce vypověděl účastnické smlouvy z důvodu dlouhodobého nehrazení závazků žalovaným. Daňovým dokladem [číslo] byla žalovanému doúčtována sleva k zařízení ([název] [číslo]) v částce 4.000 Kč a daňovým dokladem [číslo] rovněž byla žalovanému doúčtována sleva na zařízení ([název] [číslo]) v částce 4.000 Kč. Soud z předžalobní upomínky ze dne 24. 3. 2020 zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním samotné žaloby, která byla žalovanému zaslána. 9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Právně soud věc posoudil tak, že účastníci platně uzavřeli shora uvedenou účastnickou smlouvu [číslo] ze dne [datum] a ze dne [datum], o poskytování služeb elektronických komunikací – účastnické smlouvy podle ust. § 63 zákona o elektronických komunikacích, které stanoví nezbytné náležitosti této smlouvy, jejichž předmětem bylo poskytování služeb [název] a premium SMS, DMS a SMS platba, [název]. Práva a povinnosti účastníků z uzavřených účastnických smluv neupravené tímto zákonem se dále řídí obecnými ustanoveními o závazcích podle ust. § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 10. Ve vztahu ke koncovým zařízením a jejich koupi ([název zařízení] [anonymizována dvě slova] ([číslo]) [anonymizováno] a [název zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo]) je pak třeba aplikovat ust. § 2079 a násl. o. z. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že na základě uzavřeného smluvního závazkového vztahu měl žalovaný povinnost uhradit poskytnuté služby třetích stran ve výši 435 Kč a rovněž vznikla žalovanému povinnost uhradit částku ve výši 8.000 Kč představující podmíněnou slevu žalobci. Žalovaný netvrdil, natož neprokázal, že by žalovanou částku, jež vyplývá z vyúčtování služeb či za shora uvedená zařízení, byť alespoň částečně zaplatil. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 15. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.