18 C 179/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne 14. 4. 2022 bylo tvrzení žalobkyně, že žalovaný dne 2. 12. 2020 cestoval na lince městské hromadné dopravy [číslo] provozované žalobkyní, uzavřel tak s ní smlouvu o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázal jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradil tak stanovené jízdné ve výši 20 Kč. Vznikla mu tak povinnost zaplatit vedle jízdného též přirážku ve výši 1 000 Kč, celkem tedy částku 1 020 Kč. 2. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, žalovaný ji ani přes upomínku neuhradil. Celková výše pohledávky žalobkyně činí 1 020 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se vzdali práva účasti u jednání, a to i postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř.. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne 2. 12. 2020 použil k přepravě linku označenou v žalobě – prostředek městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem jízdenkou, proto mu byl uložen postih ve výši 1 000 Kč a zároveň byl vyzván k doplacení jízdného ve výši 20 Kč. Pohledávka žalobkyně činí celkem 1 020 Kč (prokázáno tarifem městské dopravy, smluvními přepravními podmínkami, hlášením o porušení tarifních a přepravních podmínek, upomínkou a potvrzením o jejím odeslání). 5. Tím, že se žalovaný při použití dopravního prostředku žalobkyně nemohl prokázat platnou jízdenkou, porušil § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. U hromadných dopravních prostředků je smlouva o přepravě osob uzavírána konkludentním jednáním, povinností dopravce je provést přepravu řádně a včas, povinností cestujícího zaplatit cenu přepravy. Při nesplnění této povinnosti je cestující povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a její podmínky a výše se řídí přepravními řády (§ 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění v případě použití autobusové linky, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. s použitím smluvních přepravních podmínek PID). 6. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaného příslušenství podle § 1970 o. z., jehož výše je v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění ponechal obecnou podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když pro stanovení lhůty jiné než obecné neshledal žádný důvod. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada nákladů řízení vynaložených na soudní poplatek ve výši 400 Kč a na právní zastoupení spočívající ve třech úkonech právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí zastoupení, žaloba), každý po 200 Kč, a třech náhradách hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21 % DPH (§ 47 odst. 1 písm. a) zák. č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty) z částky 900 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. v platném znění ve výši 189 Kč Náklady v celkové výši 1489 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).