18 C 197/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne 25. 1. 2022 bylo tvrzení žalobkyně, že žalovaná: -) dne 8. 11. 2021 cestovala na lince tramvaje [číslo] městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, uzavřela tak s ní smlouvu o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázala jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradila tak stanovené jízdné ve výši 30 Kč. Vznikla jí tak povinnost zaplatit vedle jízdného též přirážku ve výši 1 500 Kč, celkem tedy částku 1 530 Kč, -) dne 9. 11. 2021 cestovala na lince tramvaje [číslo] městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, uzavřela tak s ní smlouvu o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázala jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradila tak stanovené jízdné ve výši 30 Kč. Vznikla jí tak povinnost zaplatit vedle jízdného též přirážku ve výši 1 500 Kč, celkem tedy částku 1 530 Kč, -) dne 12. 11. 2021 cestovala na lince autobusu [číslo] městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, uzavřela tak s ní smlouvu o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázala jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradila tak stanovené jízdné ve výši 30 Kč. Vznikla jí tak povinnost zaplatit vedle jízdného též přirážku ve výši 1 500 Kč, celkem tedy částku 1 530 Kč a -) dne 16. 11. 2021 cestovala na lince tramvaje [číslo] městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, uzavřela tak s ní smlouvu o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázala jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradila tak stanovené jízdné ve výši 30 Kč. Vznikla jí tak povinnost zaplatit vedle jízdného též přirážku ve výši 1 500 Kč, celkem tedy částku 1 530 Kč. 2. Splatnost jednotlivých pohledávek nastala ve dnech provedení přepravních kontrol, žalovaná je ani přes upomínku neuhradila. Celková výše pohledávky žalobkyně činí 6 120 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci se vzdali práva účasti u jednání, a to i postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř.. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná ve shora uvedených dnech použila k přepravě linky označené v žalobě – prostředky městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, při kontrole se vždy neprokázala platným jízdním dokladem jízdenkou (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázala jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID), proto jí byl ve všech případech uložen postih ve výši 1 500 Kč, a zároveň byla v případě některých shora popsaných jízd vyzvána k doplacení jízdného ve výši 30 Kč. Pohledávka žalobkyně činí celkem 6 120 Kč (prokázáno zápisy o provedených přepravních kontrolách z uvedených dnů, upomínkou a potvrzením o jejím odeslání). 5. Tím, že se žalovaná při použití dopravního prostředku žalobkyně nemohla prokázat platnou jízdenkou, porušila § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. U hromadných dopravních prostředků je smlouva o přepravě osob uzavírána konkludentním jednáním, povinností dopravce je provést přepravu řádně a včas, povinností cestujícího zaplatit cenu přepravy. Při nesplnění této povinnosti je cestující povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a její podmínky a výše se řídí přepravními řády (§ 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění v případě použití autobusové linky, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. s použitím smluvních přepravních podmínek PID). 6. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaného příslušenství podle § 1970 o. z., jehož výše je v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění ponechal obecnou podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když pro stanovení lhůty jiné než obecné neshledal žádný důvod. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada nákladů řízení vynaložených na soudní poplatek ve výši 400 Kč a na právní zastoupení spočívající ve třech úkonech právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí zastoupení, žaloba), každý po 200 Kč, a třech náhradách hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21 % DPH (§ 47 odst. 1 písm. a) zák. č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty) z částky 900 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. v platném znění ve výši 189 Kč Náklady v celkové výši 1489 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).