29 C 19/2021-79 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vyklizení bytu uvedeného ve výroku tohoto rozsudku z následujících důvodů. Mezi žalobcem a 1. a 2. žalovaným (dále jen žalovaní) byla dne 2.6.2015 uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě které žalobce jako pronajímatel přenechal žalovaným jako společným nájemcům do užívání bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce] v obci [obec] na adrese [ulice a číslo] na [obec a číslo]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1.7.2015 do 31.7.2019. K nájemní smlouvě byly sepisovány dodatky, které byly psány rukopisně na vyhotovení původní nájemní smlouvy. Dodatek [číslo] ze dne 17.2.2018 měnil výši nájemného a záloh na služby s účinností od února 2018. Dodatkem [číslo] byla zvýšena částka nájemného od srpna roku 2018 a došlo k prvnímu prodloužení doby nájmu do 31.7.2020. Následně byl dne 18.12.2019 sepsán dodatek [číslo] který řešil pouze změnu výše záloh za služby. Dne 15.6.2020 byl na samostatné listině uzavřen dodatek [číslo] kterým bylo dohodnuto prodloužení doby nájmu do 1.5.2021 a nově bylo dohodnuto, že žalovaní nejsou povinni byt nově vymalovat a vyklízet ve smyslu původního ujednání čl. VI nájemní smlouvy. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 26.1.2021 byli žalovaní upozorněni, že jejich nájem byl uzavřen na dobu určitou a to do dne 1.5.2021 a byla jim také nabídnuta možnost dřívějšího ukončení nájmu v případě jejich zájmu. V dalším dopise ze dne 24.3.2021 byli žalovaní právním zástupcem žalobce opětovně upozorněni na zánik jejich nájmu a vyzváni, aby byt žalobci předali dne 1.5.2021 v 10:00 hodin. Na tyto dopisy právního zástupce žalobce k řádnému vyklizení a předání bytu však žalovaní nijak nereagovali. Dne 22.4.2021 proběhlo osobní jednání mezi jednatelem žalobce [jméno] [příjmení] a žalovanými, kdy žalovaní sdělili, že byt vůbec nehodlají dobrovolně opustit. I přesto se však dne 1.5.2021 žalobce za účasti správce domu a dvou přizvaných svědků dostavil k převzetí bytu, aby umožnil žalovaným splnit jejich povinnost při skončení nájmu byt odevzdat. Žalovaní toho dne ústně sdělili, že byt předávat nebudou a budou v něm i nadále bydlet. Tuto skutečnost potvrzuje předávací protokol ze dne 1.5.2021 s podpisy svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaní tento protokol odmítli podepsat. Jelikož žalovaní řádně nesplnili svoje povinnosti vyplývající z ukončení nájemní smlouvy a byt žalobci neodevzdali, požadoval žalobce byt vyklidit žalobou. 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a byt odmítli vyklidit z následujících důvodů. Žalovaní předně poukazovali na skutečnost, že podstatou sporu je komunitní způsob života nájemníků domu a snaha majitele nemovitosti sousedským vztahům zabránit a vzniklou komunitu rozdělit. Tato snaha žalobce se projevuje bezdůvodnými výzvami některým nájemníkům k vystěhování, ačkoliv tito nájemci bydlí v pronajatých bytech víc jak 10 let a řádně hradí nájemné a neporušují své povinnosti a výzvou všem nájemníkům, aby přestali užívat uzavřené prostory domu, které jsou, a vždycky byly, přirozenou a nedílnou součástí obydlí, zejména uzavřený dvůr respektive přilehlou ohrazenou zahradu. Komunita nájemníků vznikla v domě přirozeně ve prospěch dětí, kterých v domě žije celkem 20. Komunitní způsob života znamená, že nájemci domu se vzájemně dobře znají, dobře spolu vycházejí a poskytují si drobnou sousedskou výpomoc například hlídání dětí, půjčování věcí, drobné opravy v domácnosti, společné nákupy a organizují společně i volný čas dětí v domě, kdy pořádají oslavy narozenin, společně slaví vánoce, velikonoce a organizují i sportovní dny a volnočasové aktivity. Tento způsob fungování přináší všem obyvatelům domu kvalitnější způsob života a dobré sociální vztahy a zázemí a aktivní způsob trávení volného času. Majitel domu však zjevně se způsobem života nájemníků má problém. Dvůr byl vždy přirozenou součástí domu, kdysi to byla travnatá zahrada s grilem. Před několika lety byla však zalita betonem. Jelikož majitel domu pan [příjmení] ([jméno] [anonymizována dvě slova]) je etnolog, který ve svých článcích a veřejných vystoupeních apeluje na návrat k přirozenosti, ochranu komunit, upozorňuje na úskalí sobeckosti, materialismu a individualismu západní společnosti, mysleli žalovaní, že jejich komunitu bude milovat a podporovat, což se nestalo. Navíc pronajímatel neplní řadu svých povinností, například neprovádí revize plynu a elektřiny v řadě bytů, neexistuje požární ochrana v domě, není přijatelně zajištěna úroveň hluku ze dvou hospod, které mají v domě pronajaté prostory, existují nesrovnalosti v nájemních smlouvách, absentuje vyúčtování služeb, byty chátrají, uniká energie a vypadávají okna z rámů. Majitel domu postupně bránil společnému komunitnímu životu drobnými nepříjemnostmi, například odpojil přívod elektřiny na dvůr, odpojil přívod vody, uzamkl toalety a technické místnosti. Snahou majitele domu je cílená, neoprávněná a bezdůvodná snaha rozbití sousedských vztahů a komunity. Žalovaní namítali, že někteří nájemci domu postupně dostávali bezdůvodné ukončení nájemních smluv, byť byly s pronajímatelem dohody na dlouhodobé nájmy, což se týká asi pěti rodin v domě v krátké době. Žalovaní tvrdili, že některé dohody s pronajímatelem jsou neplatné či byly uzavřeny pro nájemce na straně spotřebitele za zjevně nevýhodných podmínek, přičemž i pro rozpor s dobrými mravy jsou neplatné a byt je tak v nájmu na dobu neurčitou. Žalovaní dále upozorňovali na to, že čím více se komunita v domě utužovala a semkla se, tím více se zhoršovaly vztahy s majitelem nemovitosti. Nájemci totiž společně byli schopni více řešit některá témata, která se pro majitele domu zdála ohrožující, například jeho povinnosti ve vztahu k nemovitosti a plnění povinností vyplývající z nájemních smluv. Žalovaní také uváděli, že sami mají ve vztahu k žalobci pohledávku v celkové výši 1.628.850Kč, neboť mu poskytovali různé služby a práce, které se týkaly správy domu, za něž žalobce uhradil pouze zlomek ceny. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec hlavní město Praha soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], který je součástí parcely parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 2.6.2015 mezi žalobcem a žalovanými soud zjistil, že předmětem nájmu byl byt [číslo] ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa] na adrese [adresa]. Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě soud zjistil, že dohodou stran došlo ke zvýšení nájmu od února 2018 a současně se zvýšila záloha na vodné. Z dodatku [číslo] ze dne 10.6.2019 soud zjistil, že se strany dohodly na zvýšení nájemného od srpna 2019 a rovněž nájem bytu se prodloužil o další rok tj. do 31.7.2020. Z dodatku [číslo] ze dne 18.12.2019 soud zjistil, že došlo k úpravě plateb za užívání bytu. Z dodatku [číslo] ze dne 15.6.2020 soud zjistil, že nájemní smlouva byla prodloužena do 1.5.2021. Součástí tohoto dodatku je i ujednání o tom, že byt bude předán k tomuto datu a bude zcela vyklizen, přičemž to, co bude v bytě zanecháno, bude odvezeno do sběrného dvora. Současně si strany ujednaly, že byt nemusí být vymalovaný a uklizený tak, jak původně vyplývalo z nájemní smlouvy. 4. Ačkoliv žalovaní ve svém vyjádření v žalobě uváděli, že některá ustanovení smlouvy jsou neplatná či byla uzavřena za zjevně nevýhodných podmínek (a proto jsou v rozporu s dobrými mravy), toto své tvrzení nijak blíže nespecifikovali ani nedoložili. Navíc při jednání dne 3.3.2022 zástupce žalovaných uzavřenou nájemní smlouvu a všechny čtyři dodatky při provádění dokazování nijak nesporoval a potvrdil, že tyto byly ze strany žalovaných podepsány. Žalovaní tedy nijak nesporovali, že dodatkem [číslo] byl nájem bytu na dobu určitou prodloužen do 1.5.2021. 5. Z předávacího protokolu o předání bytu ze dne 1.5.2021 soud zjistil, že nedošlo k předání předmětného bytu dne 1.5.2021, což potvrdil za pronajímatele správce nemovitosti [jméno] [příjmení], ale rovněž i dva podepsaní svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaní odmítli protokol podepsat. 6. Z dopisu ze dne 26.1.2021 adresovaného žalovaným soud zjistil, že zástupce žalobce již v lednu 2021 tj. 4 měsíce před ukončením nájemní smlouvy upozorňoval žalované na ukončení nájmu k 1.5.2021 a rovněž tak z dopisu ze dne 24.3.2021 adresovaného zástupcem žalobce žalovaným soud zjistil, že byli žalovaní vyzváni k předání bytu po skončení nájmu tj. dne 1.5.2021. Z podací stvrzenky ze dne 24.3.2021 pak bylo zjištěno, že předmětný dopis byl odeslán na adresu žalovaných dne 24.3.2021. Žalovaní doručení těchto dopisů nijak nesporovali. 7. Z dopisu ze dne 8.9.2021 a z podacího lístku ze dne 9.9.2021 soud zjistil, že byli žalovaní vyzváni žalobcem respektive jeho právním zástupcem k úhradě dlužné částky ve výši 31.968Kč představující dlužné nájemné za užívání bytu. 8. Podle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se