17 C 121/2022-50 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalované domáhala původně zaplacení částky 13 848 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejím základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku s příslušenstvím do 3.6.2021. Žalovaná však ničeho nezaplatila a ode dne 4.6.2021 je v prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [číslo] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná ničeho neuhradila, ačkoliv byla upomenuta s upozornění na možnost soudního vymáhání dopisem ze dne 9.3.2022. Žalovanou částku tak tvořila neuhrazená jistina (12 000 Kč), úrok z prodlení v zákonné výši z této částky od 9.11.2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 4.6.2021 do 8.11.2021 ve výši 417,70 Kč, náklady na 3 upomínky po 50 Kč (= 150 Kč), další náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč (odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč) a sjednaná smluvní pokuta ve výši 1 848 Kč co by 0,1% denně z částky 12 000 Kč od 4.6.2021 do 5.11.2021. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Podáním ze dne 1.8.2022 vzala žalobkyně žalobu co do nákladů na 3 upomínky ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 848 Kč zpět s tím, že nedisponuje doklady k prokázání testu úvěruschopnosti žalovaného. 4. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. a řízení v této části zastavil (výrok I). 5. Soud dále postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila (viz návrh na EPR oddíl H)). Žalovaná se k výzvě soudu obsahující doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřila, a tedy se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž souhlasí. 6. Z předložených listinných důkazů, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl důvod pochybovat, a z nichž získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 7. Z Výpisu z obchodního rejstříku, soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. 8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu, na základě které společnost poskytla žalované 12 000 Kč (dále jen jistina). Žalovaná se zavázala vrátit společnosti poskytnuté peněžní prostředky s příslušenstvím do 3.6.2021. V případě prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení. Rovněž bylo sjednáno, že žalovaná je povinna zaplatit poplatek za každou zaslanou upomínku 50 Kč nejvýše 3x. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. 9. Z výpisů z účtu ze dne [datum] a ze dne 5.5.2021 soud zjistil, že žalovaná čerpala jistinu celkem ve výši 12 000 Kč. Žalovaná ničeho nevrátila. 10. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky (viz upomínka ze dne 17.6.2021, opakovaná výzva k úhradě ze dne 26.6.2021 a předžalobní upomínka ze dne 4.7.2021). 11. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno. 12. Žalobkyně osobně vykonala návštěvu u žalované za účelem vymožení dluhu dne 22.12.2021 a dne 10.1.2022 (viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky) 13. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána před podáním žaloby k zaplacení 14 103,76 Kč s příslušenstvím s upozorněním na možnost soudního vymáhání dopisem ze dne 15.12.2021 (viz dopis ze dne 15.12.2021, včetně poštovního podacího archu). 14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Uzavřená smlouva je smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalovaný však při jejím uzavírání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a je třeba smlouvu posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoSÚ). 15. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 16. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). 17. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 19. § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 20. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 21. Pohledávka za žalovanou byla postoupena shora uvedenou smlouvou na žalobkyni podle § 1879 a 1880 odst. 1 o. z. Postoupení pohledávky bylo dlužníkovi oznámeno (§ 1882 odst. 1). Žalobkyně je tak aktivně legitimována. 22. Žalobkyně avizovala, že není schopna prokázat provedení posouzení úvěruschopnosti (§ 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ), pročež soud posoudil smlouvu jako neplatnou a žalobkyni tak vzniklo toliko právo na vrácení poskytnuté jistiny (§ 87 ZoSÚ), ve výši požadované žalobkyní (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). 23. Žalovaná měla jistinu vrátit nejpozději do 3.6.2021. Protože jistinu nevrátila, ocitla se následujícího dne (19. 8. 2021) v prodlení (§ 1970 o. z.) a je proto povinna zaplatit také úrok z prodlení ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb., který za období od 4.6.2021 do 8.11.2021 žalobkyně kapitalizovala částkou 417,70 Kč. Přiznané příslušenství dále zahrnuje náklady na uplatnění pohledávky podle § 513 o. z., představované náklady na osobní návštěvu ve výši 217 Kč, odchozí telefonický hovor ve výši 72 Kč, doporučený odchozí dopis ve výši 50 Kč a odchozí dopis ve výši 39 Kč. 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 984,62 Kč, přičemž tato částka představuje 86,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,09 % a úspěchu žalované v rozsahu 6,91 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 848 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve vě